Amnestie na přetřes v Senátu - ústavní žalobu již podepsalo 18 senátorů

Praha – Ústavní žalobu na prezidenta Václava Klause v souvislosti s lednovou amnestií podepsalo už 18 senátorů, pro projednání horní komorou tak schází devět senátorských podpisů. Zaznělo to před veřejným slyšením na půdě Senátu, které by se motivům a důsledkům kontroverzní amnestie mělo věnovat. Slyšení senátního ústavního výboru k amnestii prezidenta Václava Klause organizuje senátorka Eliška Wagnerová a předseda ústavního výboru Miroslav Antl. Sám prezident Václav Klaus se slyšení nezúčastní, a včera navíc zopakoval, že by amnestii vyhlásil znovu úplně stejně. 

„Myslíme to vážně,“ reagoval Antl na středeční Klausovo prohlášení, v němž amnestii obhajoval a dnešní debatu v Senátu označil za směšnou. Prezident včera opět prohlásil, že „i přes ten neuvěřitelný šum v médiích, který nastal,“ by amnestii i dnes vyhlásil stejným způsobem.

Závěry, které vyplynou z veřejného slyšení, umožní učinit zodpovědný závěr o tom, zda a s jakou argumentací by bylo možno učinit návrh k Ústavnímu soudu, který by mohl vést ke zrušení částí Rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii. Podle slov Wagnerové by slyšení mohlo být i přínosem pro rozhodování Ústavnímu soudu. 

Pavel Blažek a Pavel Zeman
Zdroj: ČTK
Autor: Michal Krumphanzl


Co zaznělo na půdě Senátu:

  • Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS): „Nejsem zastáncem změny ústavy, ale rozhoduje sněmovna a Senát. Když k té změně dojde, žádná česká, moravská ani světová tragédie se nestane.“ Blažek považuje rozhodnutí prezidenta republiky za ústavní a zákonné: „… považuji za naprosto legitimní diskusi o tom, jestli je rozumné, správné a vhodné.“ (více v samostatném článku)
  • Senátorka Eliška Wagnerová: „Amnestie v ČR je první případ, který by se měl případně řešit soudně. Žádná prejudikatura neexistuje a v Evropě k tomu judikát nenajdeme.“
  • Předseda Senátu Milan Štěch: „Prezident postupoval špatně a nemorálně, jeho rozhodnutí snižuje důvěru občanů v právní stát.“ (…) „Namístě je otázka, zda má moderní stát svěřovat jednotlivci právo plošné amnestie. Dosavadní pojistka, kontrasignace předsedou vlády, v praxi selhala.“
  • Ústavní soudce Jan Musil: „U amnestie schází protiplnění ze strany pachatele… Je postrádán aspekt vzorného chování ve výkonu trestu… Systémově to narušuje snahu o převýchovu pachatelů.“ (…) „Institut amnestie odporuje základnímu principu trestního práva, kterým je generální povinnost státu stíhat veškerou kriminalitu z úřední moci. Jedině stát tuto povinnost má.“ 
  • Děkan právnické fakulty UK Aleš Gerloch upozornil na to, že v době československé federace byl prezident za výkon své funkce odpovědný Federálnímu shromáždění. „Neexistoval režim neodpovědnosti.“ Dnes platí, že za rozhodnutí prezidenta republiky odpovídá vláda, která se zpovídá sněmovně.

Navíc by se Senát na mimořádné schůzi mohl zabývat také návrhem žaloby na Klause pro velezradu v souvislosti s amnestií. Schůze by se uskutečnila ještě do 7. března, tedy před nástupem nové hlavy státu. Zatím návrh podepsalo 18 senátorů, k projednávání návrhu je podle ústavy třeba nejméně 27 podpisů členů horní komory. Zaslání žaloby k Ústavnímu soudu by pak musel Senát schválit nadpoloviční většinou přítomných. 

Kontroverzní novoroční amnestie je podle místopředsedkyně Senátu Gajdůškové pouze jedním z důvodů žaloby, a to pro porušení práva poškozených na spravedlivý proces a na ochranu majetku. Senátorka poukázala na způsob její přípravy. „Jsem přesvědčena o tom, že to nebyl diletantismus, ale že to bylo dobře připravené,“ uvedla Gajdůšková, která spolu s dalšími senátory už dříve požádala Ústavní soud, aby zrušil část amnestie týkající se zastavení trestních stíhání. 

Ústavní soudce: O amnestii by měl rozhodovat parlament

„Amnestie jako taková, zejména v podobě vyhlašované pouze hlavou státu, má rušivé vlivy na trestní politiku, vede k nespravedlnostem a k nemožnosti individualizace trestní odpovědnosti,“ uvedl ústavní soudce Jan Musil v rozhovoru pro ČT24.

Soudce by preferoval takový model, kdy o amnestii nerozhoduje jen a pouze hlava státu, ale parlament, jako tomu je v Německu nebo Švýcarsku. V tomto případě totiž k amnestii dojde na základě určitého širšího konsenzu. „Jednotlivec nemůže být seismografem nálad ve společnosti a osobovat si právo mluvit za celý národ v tak závažných záležitostech,“ domnívá se soudce.

Kromě vyhlášení amnestie může český prezident udělovat i milosti. Na tento institut soudce kritickým okem nenahlíží, protože v případě milostí se posuzují konkrétní okolnosti případu. „Je to citlivější institut než plošná amnestie,“ uzavřel soudce. 


Připravená žaloba, kterou podporuje petice o 72 tisíc podpisech, také viní prezidenta z toho, že navzdory soudnímu verdiktu nerozhodl Klaus o jmenování Petra Langera soudcem a nepodepsal dodatek k Lisabonské smlouvě, který se týká nového záchranného fondu eurozóny, ačkoli obě parlamentní komory vznik tohoto Evropského stabilizačního mechanismu schválily.

Statistika měsíc po amnestii: K 4. únoru 2013 bylo propuštěno 6414 odsouzených, amnestováno 17 947 osob, z toho 8 603 nepodmíněných a 6 483 podmíněných trestů. V Česku je tak nyní 16 158 vězňů. 

Za celou ČR v řízení před soudy a státními zastupitelstvími bylo zastaveno celkem 327 případů. V přípravném řízení bylo zastaveno 201 věcí, které se týkají 265 obviněných. Před soudem bylo zastaveno 126 věcí, které se týkají 331 obviněných. (Z vystoupení nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana)

Video Brífink k veřejnému slyšení v Senátu o Klausově amnestii
video

Brífink k veřejnému slyšení v Senátu o Klausově amnestii