Praha - Česko jako hokejovou či pivní velmoc zná asi každý, jen málokdo však zřejmě tuší, že jsme také kremační velmoc a patříme mezi největší exportéry vzácných akvarijních rybiček. Poslední díl auditu českých prvenství přináší zajímavé statistiky a mnohdy až bizarnosti, v nichž Česko dominuje.
Česká „nej“ III.: Země s velkým Ř
Antivirové programy:
Bývalé Československo je světovou velmocí ve výrobě antivirových programů – téměř 40 procent počítačů na planetě chrání antiviry od českých nebo slovenských firem. Vůbec nejúspěšnější je česká firma Avast, jejíž program užívá 17 procent všech uživatelů na světě, tedy okolo 160 milionů lidí. Avast za sebou nechal i Microsoft, který obsadil v pravidelném žebříčku firmy OPSWAT druhé místo. Hned za Microsoftem skončil slovenský ESET, na pátém místě je pak další český program AVG, obě firmy mají více než desetiprocentní podíl na světovém trhu. Důvod, proč jsou firmy z bývalého Československa tak úspěšné, leží ještě v dobách minulého režimu. Už před listopadem 1989 se tu utvořila silná komunita programátorů - těžící i ze silných technických laboratoří na zdejších univerzitách - zabývající se viry a podobnými programy, která si vyměňovala zkušenosti. Dnes tito lidé patří ke špičkám v oboru.
Pěstování potravinářského máku:
Česko zřejmě stále je světovou jedničkou v pěstování potravinářského máku, i když makových polí v posledních letech ubývá. Loni sklidili čeští pěstitelé skoro 13 tun, což ovšem bylo o polovinu méně než v roce 2011. Devadesát procent našeho máku míří na export. Mák se u nás ve velkém pěstoval už od 19. století, po roce 2004 pak přišel obrovský vzestup – postupně totiž na polích nahradil plodiny regulované EU, například cukrovou řepu. V poslední době ale výkupní cena máku klesá, hlavně kvůli dovozu levného nepotravinářského makového semene. Podle neoficiálních zdrojů se nejvíc máku na světě vypěstuje v Afghánistánu, tam jde ale o nelegální produkci, která slouží téměř výhradně k produkci drog. Součástí rekonstrukční operace NATO v Afghánistánu navíc je snižování počtu makových polí v jednotlivých provinciích.
Podíl kremací:
Česko je ve srovnání s jinými zeměmi atypické vysokým podílem kremací – ten teď dosahuje až 80 procent, což nás řadí mezi světovou špičku. V Praze dosahuje tento podíl dokonce 97 procent. Vyplývá to z údajů Sdružení pohřebnictví a Společnosti přátel žehu. Česká společnost, v níž dominují ateisté, byla vůči kremacím otevřená již před nástupem komunismu, první krematorium vzniklo v Liberci v roce 1916. Přitom třeba římskokatolická církev oficiálně uznala zpopelnění až na II. vatikánském koncilu v roce 1963 a pravoslaví je neuznává dodnes. Proto také byly za komunismu kremace v Československu mnohem rozšířenější než například v Sovětském svazu.
Liberecké krematorium
Akvarijní rybičky:
Trochu paradoxně působí, že je vnitrozemské Česko, jemuž nikdy nepatřil kousek moře, jedním z největších světových exportérů akvarijních rybek. Podle údajů mezinárodní organizace Ornamental Fish International je evropskou jedničkou a světovou dvojkou. Statistiky navíc nezahrnují všechny vyvezené rybky. Nejvíce jich od nás míří do Německa, Francie, Rakouska, Itálie, Velké Británie nebo Španělska. Oproti levnější asijské konkurenci jsou totiž české rybky zdravější – proto třeba v Německu tvoří až 60 procent trhu. Chov akvarijních rybek má v Česku tradici už od minulého režimu, kdy to byl jeden z mála ideologií nezatížených koníčků, kterému se šlo věnovat. Není to ale jediná „rybí statistika“, ve které Česko dominuje - v Evropě jsme také největším vývozcem kapra.
Počet zahradních bazénů:
Na starém kontinentu patříme rovněž mezi země s nejvyšším počtem bazénů na počet obyvatel, Češi jich už mají na svých zahradách instalováno přes čtvrt milionu a prodej v posledních letech stále roste. Postupně se také u nás mění hlavní důvod pro pořízení bazénu. Ještě před deseti lety to byla prestiž, zdůraznění hojnosti peněz a společenského statutu, teď je to stěhování do rodinného domu či dítě v domácnosti. Podle organizace European union of swimming pool and spa associations vychází u nás asi 1 980 bazénů na sto tisíc obyvatel, o něco více mají jen Španělé a Francouzi. Naopak v sousedním Německu nedosahuje ani tisícovky a na Slovensku je ještě nižší.
Češi - milovníci psů:
Koupání
Češi chovají nejvíc psů na počet obyvatel v Evropě. Podle průzkumu společnosti Focus, Marketing & Social Research má v Česku nějaké domácí zvíře nadpoloviční většina obyvatel. Chováme prý více než milion psů a stejný počet koček. Za péči o domácí mazlíčky pak Češi ročně utratí přes 2,5 miliardy, od krmení přes různé oblečky až po nákup speciálních hrobů. Psa si nejčastěji pořizují lidé okolo padesátky – domácí mazlíček jim většinou nahrazuje odrostlé děti. Mladé dvojice si zase psa často pořizují jako přípravu na potomka. A liší se i důvod pořízení psa: zatímco na vesnicích je chápán spíš jako hlídač a jeho místo bývá na zahradě a v boudě, ve městech psi sdílejí se svými majiteli nejen byt, ale často i ložnici.
Zákeřnosti češtiny:
O češtině se traduje, že patří mezi nejtěžší jazyky na světě. Cizinci lamentují nad složitou gramatikou a pověstné je i české „ř“ – pro češtinu unikátní písmeno a údajně nejméně používaný foném na světě. Některá česká slova také pronikla do angličtiny – suverénně nejznámějším je robot, jejž poprvé použil Karel Čapek ve svém dramatu R.U.R. (od slova robota, práce). Český původ mají i slova pistol (od husitských píšťal) nebo tanec polka. Po revoluci se pak do světa rozšířil i pojem tunelovat (tunneling), který se v ekonomické angličtině začal zabydlovat kolem roku 2000.