Fiala: V kvalitě a financování školství se rozevírají nůžky

Praha - Cesta ke kvalitnímu vzdělávání vede přes kvalitní učitele, méně administrativy, více času na žáky a studenty a lepší podmínky pro strategický rozvoj vysokých škol, říká ministr školství Petr Fiala. Slibuje proto snížení byrokratických nároků na učitele a snahu zatraktivnit matematiku a technické obory dětem už od útlého věku. Řadu uvedených opatření nicméně chystali už Fialovi předchůdci a neuspěli. Změny chce současný ministr prosadit i pomocí větší diskuse s odbornou veřejností, což naopak mnozí šéfové resortu nedělali. O svém projektu 2 x 5 kroků ke zkvalitnění českého školství mluvil v dnešních Otázkách Václava Moravce.

Je v zájmu naší společnosti - v zemi naší velikosti - aby děti uměly komunikovat ve dvou světových jazycích, vysvětloval Fiala důvod, proč chce, aby se naše děti seznámily na základní škole s druhým jazykem. Žáci na základních školách se podle novely mají od nového roku povinně učit druhý cizí jazyk nejpozději od osmé třídy, což vyvolalo rozporuplné reakce. S výukou prvního cizího jazyka začínají čeští školáci povinně od třetí třídy, většina se učí anglicky. Druhý cizí jazyk se dosud učil jako volitelný. „Ve výjimečných případech by se dalo od výuky druhého jazyka upustit,“ připustil Fiala, dodal ale, že na většině škol je o druhý jazyk velký zájem.

Fiala: Všechny děti by měly poslední rok chodit do školky 

Ministr školství se přiklání k názoru, že vzdělávání má u dětí začínat dříve, a to už ve školce. „Spíš bych šel tím směrem, že by vzdělávání začínalo dříve, protože děti jsou na učení připravené. Víme, že pro úspěšné zvládnutí školy je důležité to, co se odehraje předtím. Je tu výrazný posun od představy, že školka je místo, kde se odloží děti, aby rodiče mohli pracovat. Je to předškolní vzdělávání, kde se děti připravují na studium ve škole,“ uvedl v OVM.  

Peníze investované do předškolního vzdělávání se navíc podle Fialy vrací nejrychleji. „Všechny děti by měly poslední rok chodit do školky. V některých úspěšných vzdělávacích systémech poslední ročník školky povinný je,“ dodal Fiala.

Změny ve vzdělávání potřebují hodně času, více než trvá funkce ministra školství. „2 x 5 kroků jsou konkrétní věci, které realizujeme teď, ale je to špička ledovce. Ruku v ruce s tím připravujeme koncepci vzdělávací strategie do roku 2020. Ta debata není politická, ale odborná,“ uvedl Fiala.

2 x 5 kroků ke zkvalitnění českého školství

  1. Zajistit stejné kvality výuky pro všechny
  2. Posílit zájem dětí o matematiku, přírodní a technické obory
  3. Vypracování modelových osnov pro učitele
  4. Zvýšit prestiž učitelského povolání
  5. Snížit nutnou byrokracii pro školy
  6. Profilovat a diverzifikovat vysoké školy
  7. Změnit systém akreditací
  8. Podpora vzájemné spolupráce mezi VŠ
  9. Podpora otevřenosti VŠ k zahraničním a externím spolupracovníkům
  10. Zavedení tzv. kontraktového financování VŠ

V kvalitě vzdělávání se rozevírají nůžky

Fiala vnímá jako palčivý problém různou kvalitu vzdělávání v krajích ČR. „Rozevírají se nůžky ve financování jednoho žáka ve stejném oboru v různých krajích. Víme, že děti v různých krajích mají rozdílné výsledky, takže musíme pro děti vytvořit srovnatelné podmínky,“ uvedl Fiala. To v praxi znamená omezení pravomocí krajů. Nyní zřizovatelé škol inkasují od státu peníze podle počtu žáků v kraji a sami pak určují výši příspěvku pro každou jednotlivou školu.

Při zlepšování atmosféry na tuzemských školách je podobně klíčovou otázkou postavení učitelského stavu. Pedagogická fakulta je pro uchazeče v současnosti až třetí či čtvrtá volba vysoké školy a velká část absolventů jde na školu s tím, že učit nikdy nebude. Nástupní plat učitele je kolem 20 tisíc korun, což není pro začátek špatné, ale po třiceti letech má učitel jen o něco málo víc. Tato vyhlídka do českého školství samozřejmě nepřitahuje mladé a ambiciózní osobnosti. 

Situaci má změnit navrhovaný kariérní systém, jenž by měl platit od roku 2015. Měl by nejen nastavit jasná kritéria pro navyšování platu školských zaměstnanců, ale také zajistit, aby měli kantoři na základě vlastních schopností a atestací možnost střídat různé funkce a stoupat na profesním žebříčku výš. „Součástí toho musí být standardy učitelského povolání,“ řekl Fiala. „Ne každý je vhodný, aby byl učitelem. Je potřeba, aby měl člověk vztah k dětem,“ dodal.