Podivíni žijící v odpadcích – kde končí svoboda jednotlivce?

Praha – Podivínští sousedé nás mohou připravit o klidný spánek, a jak ukázala nedávná tragédie ve Frenštátu pod Radhoštěm, v nejčernějším scénáři i o život. Je možné se nějak bránit proti těm, kteří třeba doma schraňují odpadky, a uprostřed nich si vaří na propan-butanové láhvi?

Lidí libujících si v odpadcích není málo. Našli bychom je zřejmě v každém městě. „Občan se může obrátit na majitele nebo správce domu, který takové jednání může řešit jako přestupek proti domovnímu řádu,“ radí mluvčí policejního prezidia Štěpánka Zatloukalová. Lidé se také mohou obrátit na městský úřad, který může ve správním řízení udělit pokutu až dvacet tisíc korun.

Pokud se jedná o nájemníka, může dostat výpověď z bytu. Pokud je ale podivín majitelem bytu a řádně platí fond oprav, sousedé mají smůlu. „Podle paragrafu 14 existuje možnost, že by soud doporučil prodej jednotky. Tady z Olomouce ale neznám jediný případ, že by takhle nějaké sdružení vlastníků jednotek postupovalo,“ uvedl Roman Zelenka, ředitel Správy nemovitostí v Olomouci.

Hromadění odpadků na léčebnu nestačí

Sběratele odpadků a jiné podivíny považují sousedé za blázny, které by bylo nejjednodušší hospitalizovat. Medicína ale takové chování nepovažuje za životu nebezpečné. „Pokud trpí jen poruchou osobnosti, což je celoživotní vada charakteru, tak tam není důvod k nedobrovolné léčbě,“ konstatuje primář ochranného léčení Psychiatrické léčebny Bohnice Jiří Švarc. To je zřejmě případ i tragédie ve Frenštátě. Její pravděpodobný strůjce podle znaleckého posudku trpěl „pouze“ smíšenou poruchou osobnosti, na hospitalizaci to je ale málo. Primář Švarc proto doporučuje podat v takových případech návrh na změnu způsobilosti. Do věci vstoupí znalec a když se problémový soused nenechá vyšetřit, je po čase dotyčnému nařízeno pozorování ve zdravotnickém ústavu, kam je přivezen za asistence policie.

Sběratelka:

„Já su člověk, který je prostě sběratel. Dobře, estetika, to je jiná věc. To může vadit. Já neříkám, že je to krásný. To netvrdím, ale je to na soukromém pozemku. Budu to tvrdit a budu to tvrdit vždycky.“ 


Kromě toho vyvstává i otázka osobní svobody. „Ne každé podivínské chování je důvodem k omezení svobody,“ upozorňuje advokát Petr Šťastný. Aby mohli být tito lidé hospitalizováni, musí být splněna zásadní podmínka. Jejich duševní nemoc musí být nebezpečná pro ně samotné nebo pro jejich okolí. Zápach a odpadky nikoho bezprostředně na životě neohrožují. „Vždycky je potřeba zvážit na těch miskách vah důstojnost člověka a respekt k jeho individualitě a nějakou jeho osobní a duševní svobodu… na druhé straně se zájmem společnosti,“ dodává Šťastný. Navíc pro nový občanský zákoník, který vejde v platnost příští rok, je svoboda jednotlivce svatá – zbavování svéprávnosti vůbec nezná.