Má žaloba na Klause šanci na úspěch? Experti se neshodnou

Praha - Ústavní soud by se nemusel zabývat senátorskou žalobou na odcházejícího prezidenta Václava Klause. Podle ústavního právníka Marka Antoše by soudci mohli žalobu pro velezradu odmítnout s tím, že se jedná o zneužití tohoto institutu. Jeho kolega Jan Kudrna v Hyde Parku ČT24 naopak uvedl, že senátoři mají šanci u soudu uspět. Obsahová i formální správnost návrhu, na kterém se horní komora shodla, přesto právní experty rozděluje. Například Klausův poradce Pavel Hasenkopf zmínil, že samotné hlasování o návrhu mělo být veřejné. Jisté je, že ústavní soudce čeká v tomto případě vstup na úplně neznámé území. Velezradu nikdy v historii neřešili a tématu se příliš nevěnovala ani právní teorie.

Podle ústavního právníka Marka Antoše by se ústavní soudci mohli věcnému projednávání obvinění z velezrady na prezidenta Klause zcela vyhnout. „Mohli by odpovědět, že podávat tento způsob žaloby tři nebo čtyři dny předtím, než vyprší druhé funkční období prezidenta republiky, je v podstatě zneužitím tohoto institutu,“ myslí si člen Katedry ústavního práva PF UK.

Senátoři totiž mimo jiné podání žaloby na prezidenta vysvětlují tím, že od Ústavního soudu chtějí, aby i do budoucna vymezil hranice prezidentských pravomocí. To je ovšem úkol, ke kterému není ÚS kompetentní. Náš ÚS nemůže podle Antoše podávat obecný výklad ústavy, ale vždy se vyžaduje nějaká konkrétní „kontroverze“. „Tady by se soudcům mohlo zdát, že zde žádná reálná kontroverze není a je uměle vytvořena,“ upozornil Antoš. Procesní důvody k podání žaloby podle právníka přesto splněny jsou. „ÚS by žalobu podle mého názoru měl projednat věcně,“ dodal.

Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD)
Zdroj: ČTK
Autor: Michal Krumphanzl

Česká ústava velezradu definuje jako jednání prezidenta směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu.


Podle ústavního právníka Jana Kudrny mají senátoři šanci s žalobou pro velezradu uspět. A to hlavně v otázce prezidentova případného jednání proti demokratickému řádu republiky. „Tak jak je těch pět žalobních důvodů uvedeno, tak to je skutečně jednání proti demokratickému řádu země,“ uvedl právník v Hyde Parku ČT24 s tím, že žalovatelný je dokonce každý z bodů zvlášť. „Představme si tu situaci, že by se události těch pěti žalobních důvodů staly v průběhu jednoho týdne. To by asi byla taková rána, že by nikdo s úvahou žalovat prezidenta neměl problémy,“ doplnil.

Demokratický řád prezident Klaus podle Kudrny porušil především tím, že zdržoval ratifikace mezinárodních smluv. „Jestliže prezident republiky sjedná mezinárodní smlouvu nebo je smlouva sjednána dle jeho pokynů či s jeho vědomím, proč ji na konci neratifikuje?“ ptá se expert z pražské právnické fakulty. 

„Smlouva je na mezinárodní úrovni podepsaná s vědomím prezidenta, je předložena parlamentu ke schválení, opět s vědomím prezidenta, a nakonec prezident řekne: 'Já ji neratifikuji'. Toto je absolutně neracionální postoj,“ tvrdí Kudrna a dodává, že toto jednání lze považovat za porušení demokratického řádu. „Je třeba jednat s určitou mírou předvídatelnosti,“ upozornil v pořadu.

Klausův poradce Pavel Hasenkopf se ohradil přímo proti způsobu, jakým senátoři žalobu schvalovali. Podle zákona proběhlo jednání neveřejně, při následném schvalování ale horní komora měla umožnit přístup veřejnosti a médiím, napsal Hasenkopf. „Samotné hlasování tajné není, naopak,“ zmínil s odkazem na příslušné zákony. Celý proces schvalování je tudíž podle jeho názoru neplatný.


Ostatní experti tak jednoznační nejsou a ve svých názorech se dost liší. Například profesor ústavního práva Václav Pavlíček upozornil, že návrh senátorů kombinuje některá ustanovení stávajícího zákona o ÚS a některá ustanovení novely, která nabude účinnosti k 8. březnu. „Podle platného právního stavu by se soud mohl začít návrhem zabývat jen tehdy, pokud by byl prezident ještě ve funkci. Možnost zabývat se jím i po zániku funkce je teprve v novele zákona o Ústavním soudu - v případě, že již řízení bylo zahájeno,“ uvedl Pavlíček.

Video Rozhovor s Markem Antošem
video

Rozhovor s Markem Antošem

Senátoři vytýkají odcházejícímu prezidentovi Klausovi kromě kontroverzní amnestie například to, že dosud nepodepsal doplněk Lisabonské smlouvy o novém záchranném fondu eurozóny a otálel s podpisem dodatku k Evropské sociální chartě.


Jiný názor má Pavlíčkův kolega z pražských práv Kudrna. „Řízení o žalobě pro velezradu je možné provádět i po skončení mandátu prezidenta republiky, takže to řízení poběží bez ohledu na to, jestli prezident republiky ještě je v úřadu, nebo není,“ sdělil a žalobě dává jistou naději na úspěch. „Myslím, že řada těch bodů skutečně naplňuje znak ohrožení demokratických základů státu. Je otázka, jak Ústavní soud posoudí, zda bylo dosaženo potřebné intenzity,“ dodal.

Aleš Gerloch, profesor ústavního práva, PF UK

Aleš Gerloch„Velezrada je chápána jako mimořádně závažný ústavní delikt. To znamená, že porušení demokratického řádu, které se tady uvádí, by muselo být srovnatelné intenzity jako jiné formy velezrady, tzn. jednání směřující proti územní celistvosti státu nebo proti svrchovanosti.“


Další ústavněprávní expert Vladimír Balaš se shodl s Kudrnou v tom, že pokud by Ústavní soud žalobě vyhověl, Klaus už by v budoucnu nemohl být zvolen hlavou České republiky. „To znamená - nemohl by znova kandidovat, a nemohl by být tedy ani zvolený, a navíc by ztratil nárok na plnění pro bývalého prezidenta - teď je to asi 50 000 korun jako výsluha a 50 000 na chod kanceláře,“ popsal Kudrna. Pavlíček i Balaš soudí, že obsah senátního návrhu neodpovídá velezradě a horní komora neuspěje.

Jan Kysela, ústavní právník

Jan Kysela„O ztrátu funkce v Klausově případě nepůjde. Znamenalo by to ale nemožnost ji už do budoucna nabýt. Přišel by také o finanční zajištění, které bývalým prezidentům český právní řád přiznává.“


Žaloba na Klause je první žalobou na prezidenta v historii ČR. Podle právního experta Jana Kysely není žaloba na prezidenta častá ani v mezinárodním srovnání, na druhou stranu lze najít případy, kdy někdo pohnal hlavu státu k právní odpovědnosti například při politické nespokojenosti.

Kudrna v této souvislosti připomněl případ litevského prezidenta z roku 2004 - Rolandas Paksas byl kvůli porušení ústavy zbaven funkce parlamentem, jeho sesazení poté potvrdil i Ústavní soud. Právník ale připomněl, že k sesazení Paksase vedly jiné důvody, než jaké senátoři kladou za vinu Klausovi - mimo jiné údajné vyzrazení státního tajemství.