Praha - Prezidenti České a Slovenské republiky Václav Klaus a Ivan Gašparovič si v brněnské vile Tugendhat předali nejvyšší státní vyznamenání Řád bílého lva I. třídy a Řád bílého dvojkříže I. třídy. Obě hlavy státu si vzájemně poděkovaly za dobré sousedské vztahy mezi Českem a Slovenskem, které - podle jejich slov - přetrvaly i přes rozdělení Československa. „Velmi si vážím udělení slovenského nejvyššího státního vyznamenání, země, kterou mám rád a o kterou jsem se snažil, aby v samostatném období fungovala co nejlépe,“ netajil se dnes Klaus radostí z vyznamenání.
Klaus a Gašparovič se vyznamenali, odpůrci jim ukázali záda
Ocenění si prezidenti předali v obývacím pokoji vily, který proslavil svým bestsellerem Skleněný pokoj britský spisovatel Simon Mawer. Oba přitom hovořili o vynikajících sousedských vztazích mezi Českou republikou a Slovenskem a vzájemně si pochválili své zásluhy na rozvoji dobrých vztahů mezi oběma zeměmi. „Řád bílého lva je vyjádřením vzájemného porozumění a úcty a ohodnocení spolupráce ve prospěch obou našich národů,“ uvedl Ivan Gašparovič.
„Myslím, že jsme spolu za posledních deset let prožili a vykonali celou řadu věcí, které byly ku prospěchu našich zemí,“ uvedl Klaus. Gašparovič zmínil složitá vyjednávání, která provázela před lety rozdělení Československa. Uvedl, že nebyla jednoduchá, ale byla velmi důležitá. Připomněl, že Československo se dokázalo, na rozdíl od některých jiných evropských zemí, rozdělit velmi pokojnou cestou, což oběma nově vzniklým státům získalo respekt v zahraničí. „Mezi oběma zeměmi jsou dobré vztahy a jsem rád, že to tak chápou i jejich občané,“ doplnil slovenský prezident. Je přesvědčený, že spolupráce bude pokračovat i v budoucnu.
Klaus a Gašparovič si předávají nejvyšší státní vyznamenání
Hlavy států si podle původních plánů měly vyznamenání vyměnit již při nedávné návštěvě Klause na Slovensku, která byla jeho poslední zahraniční cestou před skončením mandátu. Údajně na žádost české strany se ale tento slavnostní akt nekonal.
„Falešné a prázdné nerozloučení“
Asi 30 mladých lidí přišlo a demonstrativně se otočilo zády k prezidentu Václavu Klausovi při jeho příjezdu. Lidé zůstali otočeni i poté, kdy dosluhující prezident odešel dovnitř. Dva recesisté si také předali těsně před Klausovým příjezdem vlastnoručně vyrobená ocenění. Policie na klidnou akci pouze dohlížela.
„Nezájem veřejnosti, této jediné věci se Václav Klaus bojí více než homosexualistů, snowboardistů a Václava Havla dohromady. Proto bychom se s ním měli rozloučit, jak se sluší a patří,“ uvedli pořadatelé poklidné protestní akce. Akci nazvali „falešným a prázdným nerozloučením s Václavem Klausem“. Celkem příjezdu prezidentů v okolí vily přihlížely zhruba dvě stovky lidí.
GALERIE
"Falešné a prázdné nerozloučení" autor: Zehl Igor, zdroj: ISIFA
Výjimečné, ale pochopitelné
Dnešní výměna řádů je podle historika Pavla Šimůnka z Vojenského historického ústavu svým způsobem výjimečná. Zákon upravující udělování nejvyšších vyznamenání totiž přímo vymezuje dny, kdy se řády udělují, mezi nimi je jako obvyklý „řádový den“ určen 28. říjen, výročí vzniku samostatného Československa. Mimořádné schůzky a události se neberou v úvahu.
„Není to úplně běžnou praxí, ale vzhledem k nadstandardním vztahům mezi Českem a Slovenskem mi to přijde jako obvyklé a přirozené,“ míní Šimůnek. Nadstandardní vztahy mezi bývalými členy federace deklarovali během svých funkcí jak prezident Klaus, tak prezident Gašparovič. „Je to logický krok,“ dodal historik.
Vila Tugendhat po památkové obnově
Prezidenti se setkávají ve vile Tugendhat, která je nesmazatelně spjata se společnou historií obou států. V létě 1992 zde Klaus jako předseda české vlády dohodl s tehdejším slovenským premiérem Vladimírem Mečiarem rozdělení Československa. Právě při dvacetiletém výročí rozpadu státu, 1. ledna, vyhlásil prezident Klaus amnestii. Její nejvíce kritizovaná část zastavila vleklá trestní stíhání. Konkrétně šlo o stíhání, jež trvala déle než osm let s trestní sazbou do deseti let vězení.
Gašparovič na českou amnestii reagoval tím, že o den později ze slovenských věznic propustil 550 vězňů. Jednalo se o trestance, kteří byli odsouzeni k odnětí svobody nižšímu než 18 měsíců.
Den Václav Klaus ukončí posledním velkým rozhovorem pro Českou televizi. ČT1 a ČT24 ho odvysílají ve 21 hodin. Ve čtvrtek, poslední den svého funkčního období, také přednese v České televizi svůj poslední projev ve funkci prezidenta. Jeho nástupce Miloš Zeman se po inauguraci ujme úřadu v pátek.
Řád bílého lva se uděluje od roku 1923. Původně byl určen jen zahraničním osobnostem, které se zasloužily o tehdejší Československou republiku. Dnes nejvyšší státní vyznamenání dostávají nejen cizinci, ale také čeští občané. Těm se ale řád pouze propůjčuje, pozůstalí proto musí po smrti oceněného medaili s bílým lvem vrátit. Mezi držiteli nejvyššího stupně jsou například prezidenti George Bush st. a Michail Gorbačov, bývalá britská premiérka Margaret Thatcherová nebo Alexandr Dubček a Václav Havel.
Historie slovenského Řádu bílého dvojkříže je mnohem kratší. Sousedé řád o průměru 65 mm, ve kterém je do stříbra vyražen slovenský národní znak, rozdávají od roku 1995. Toto nejvyšší vyznamenání je však striktně určeno pro zahraniční osobnosti. Dostali ho například dánská královna Margrethe II., bývalý generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer či polský prezident Lech Kaczynski.
GALERIE
videogallery_314714