Sen o finanční ústavě se Kalouskovi rozplývá. Z ČSSD sílí kritika

Praha – Překážky na cestě ke schválení plánované finanční ústavy se pomalu vrší. Vláda bez sociálních demokratů zákon, který má bránit rychlému zadlužování, neprosadí a ČSSD odmítá vznik nové Národní rozpočtové rady. Rada by měla sledovat, jak stát šetří. Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) pomalu nabývá dojmu, že sociální demokraté ve skutečnosti nejdůležitější vládní ústavní zákon přijmout nechtějí. A pokud se koalice s opozicí nedohodne do května, kdy by zákonodárci měli finanční ústavu schvalovat, do voleb už ji zřejmě schválit nestihnou.

Sociální demokracii překáží v podpoře plánované příjmy členů budoucí Národní rozpočtové rady, která by měla podle finanční ústavy kontrolovat zadlužování státu. A představují další důvod, proč největší opoziční strana odmítá finanční ústavu podpořit. Pro základní plat člena rady se počítá se 150 tisíci korunami, pro jejího šéfa dokonce 200 tisíc korun. Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka považuje za nepřijatelné, aby členové rady dostávali za členství finanční prostředky.

„Jen bych rád upozornil, že ve finančním světě se za málo peněz nenajdou kvalitní lidé,“ reaguje ministr financí. Přesto připouští, že je ochoten návrh na platy pěti kontrolorů změnit, podle něj ale zadarmo rozhodně pracovat nemůžou. Ústupky v platech ale sociálním demokratům nestačí.

Vládní návrh prý počítá v případě zadlužení s příliš tvrdými škrty, které by mohly podlomit růst ekonomiky. A ČSSD trvá na tom, aby vláda před českou finanční ústavou nejdříve přijala evropský rozpočtový pakt. „Mám takový pocit, že sociální demokracie se rozhodla, že to spíše podpořit nechce a hledá zástupné důvody,“ domnívá se Kalousek. Bez hlasů ČSSD, která má v Senátu většinu, ale vláda nejdůležitější ústavní zákon tohoto volebního období neprosadí.

Někteří ekonomové myšlenku na zřízení nepolitického a odborného subjektu v rozhodování o fiskální politice ČR vítají. České vlády se každým rokem zadlužují, a zatímco na konci roku 2002 na každého Čecha připadal veřejný dluh ve výši 39 tisíc korun, dnes už je to 167 tisíc korun. Podle ekonomů proto může dohled ministrům jen prospět.