Ústavní soudci rokovali o žalobě na Klause, zatím bez výsledku

Brno – Ústavní soudci dnes neveřejně zasedli k první poradě týkající se žaloby za velezradu, kterou na exprezidenta Václava Klause podal minulý týden Senát. Plénum ale zatím nijak nerozhodlo, soudci nesvolali ani veřejné jednání. Budou nadále shromažďovat podklady. Kdy se soudci znovu sejdou ke společné neveřejné poradě, není jasné. Tento týden už to ale nebude. Pokud se začnou žalobou věcně zabývat, musejí svolat veřejné jednání s desetidenním předstihem. Do konce března už se tak případné jednání patrně nestihne. Podle Klausova advokáta Marka Nespaly by soud měl řízení zastavit. Druhou variantou je podle něj odmítnutí pro zjevnou neopodstatněnost.

Zdroj: ISIFA Autor: MAFRA/jiří salik sláma

„O návrhu probíhala poměrně dlouhá diskuse, nicméně žádný výstup nemá. Soudci si sdělili vzájemně argumenty a názory na věc, samozřejmě nemůžu prozradit, co bylo obsahem diskuse,“ uvedl generální sekretář soudu Ivo Pospíšil.

Plénum se neveřejně schází prakticky každé úterý. Soudci diskutují o nejzávažnějších kauzách, o kterých nemohou rozhodovat tříčlenné senáty; do tohoto režimu spadá i žaloba za velezradu, kterou musí navíc soudci projednat přednostně před veškerou ostatní agendou. Na dnešní dvouhodinové poradě diskutovali také o tom, zda lze v řízení o ústavní žalobě pokračovat po vypršení Klausova funkčního období. Podle Nespaly je v takové situaci nutné zvolit tu interpretaci, která je pro Klause příznivější.

Marek Nespala: „Všech pět skutků, jak jsou vymezeny v ústavní žalobě, jednotlivě ani ve svém souhrnu nedosahují potřebného stupně závažnosti, jehož je zapotřebí pro naplnění skutkové podstaty vůbec nejtěžšího zločinu, a sice velezrady.“


Soudcem zpravodajem, který dostal případ na starost, je expert na trestní právo Jan Musil. Spolu s analytickým odborem soudu už v minulých dnech zpracoval srovnávací analýzu zahraničních právních úprav a rozhodnutí v případech takzvaného impeachmentu, kdy prezidenti demokratických zemí museli obhajovat své činy před tribunály. Například ve Spojených státech čelil impeachmentu prezident Bill Clinton kvůli lži po aféře se stážistkou Monikou Lewinskou. Impeachment hrozil také Richardu Nixonovi po kauze Watergate, nakonec ale sám rezignoval.

K naplnění velezrady by ale podle Nespaly prezident musel bezprostředně ohrozit či porušit svrchovanost a celistvost země a její demokratický řád. Stalo by se to například v situaci, kdy by hlava státu protiústavně rozpustila obě komory parlamentu, pokoušela se o autokratickou vládu, nevyhlásila volby, potlačovala práva menšin nebo narušovala principy dělby moci. Pokud by soud řízení ani nezastavil, ani žalobu neodmítl, musel by podle zákona svolat veřejné jednání. Nespala zatím nechce předjímat, jak by v takovém případě vedl obhajobu. Podle svých slov ale využije veškeré dostupné právní nástroje.

Vyjádření Klause k žalobě v této fázi ÚS nepotřebuje

Podle Pospíšila není Klausovo vyjádření k žalobě v tuto chvíli vůbec podmínkou k tomu, aby ÚS v záležitosti rozhodl. „Zákon o Ústavním soudu nepředpokládá v této fázi, že by si ÚS vyžadoval vyjádření Václava Klause, ani nebyl vyzván, aby podal písemné vyjádření. Pouze mu byla žaloba doručena,“ řekl pro Českou televizi s dodatkem, že zaslání stanoviska k žalobě je samozřejmě Klausovým právem, ale není nutností pro soud. Pokud by ÚS podle Pospíšila přistoupil k věcnému projednání, konalo by se ústní jednání. Václav Klaus je nyní v Americe, České televizi řekl, že zatím žádné argumenty na svou obhajobu nesepsal.

Video Ústavní soud poprvé jednal o žalobě na Klause
video

Ústavní soud poprvé jednal o žalobě na Klause

Zatím není jasné, zda Klaus k soudu vůbec zamíří

Tématem diskuse bylo také to, zda lze v řízení o ústavní žalobě pokračovat po vypršení Klausova funkčního období. V otázce se nedokážou shodnout ani ústavní právníci. Podle některých už teď Václav Klaus před soudem stanout nemůže. Podle jiných by to ale nedávalo smysl; zákon totiž umožňuje odsouzeného velezrádce potrestat konfiskací prezidentské výsluhy i ztrátou možnosti prezidentský úřad znovu nabýt. „Vlastně by to limitovalo možnosti Ústavního soudu a bylo by to patrně v rozporu s účelem toho ustanovení,“ uvedl ústavní právník Vladimír Balaš.

I podle Klausova advokáta je sporné, zda soud může bývalého prezidenta hypoteticky potrestat ztrátou způsobilosti znovu nabýt funkci hlavy státu. „Ztráta této způsobilosti je v zákonné dikci kumulativně spjata se ztrátou prezidentského úřadu při jeho výkonu,“ uvedl Nespala. Klausovi tak v konečném důsledku prý hrozí jen ztráta nároku na plat a další požitky po skončení výkonu funkce. Dosažení takového výsledku ústavně právní cestou se z hlediska účelu trestu jeví jako čirá msta, zdůraznil Nespala.      

Ústavní žaloba:

Senátoři mají vůči odcházejícímu prezidentovi pět okruhů výtek. Jde o novoroční amnestii, otálení s podpisem dodatku Evropské sociální charty a případ soudního čekatele Petra Langra, o jehož soudcovských aspiracích Klaus - navzdory pravomocnému verdiktu - nijak nerozhodl. Dále senátorům vadí to, že Klaus dosud nepodepsal doplněk Lisabonské smlouvy o novém záchranném fondu eurozóny.

Poslední problém se týká přímo Ústavního soudu. Klaus podle senátorů porušil své povinnosti, když po dvou neúspěších v Senátu nenavrhl další kandidáty na soudce. Klausova nečinnost je podle ústavní žaloby výrazem despektu jak vůči Senátu, tak Ústavnímu soudu a směřuje k oslabení jedné z nejvýznamnějších pojistek demokratického zřízení.


Video Ústavní soudci rokují o žalobě na Klause, zavření na petlici
video

Ústavní soudci rokují o žalobě na Klause, zavření na petlici