Švýcaři měli zmrazit Tykačovi 19 miliard, podnikatel to popřel

Praha - Švýcarští žalobci údajně zablokovali miliardáři Pavlu Tykačovi tunu zlata a některá bankovní konta. Důvodem zmrazení majetku za zhruba 19 miliard korun je obnovené trestní stíhání v Česku v kauze vytunelovaných CS Fondů. Informaci přinesl týdeník Respekt s odvoláním na aktéry případu, kteří údajně promluvili za slib zachování anonymity. Další podezření se týká údajné Tykačovy role v případu vyvedení majetku Mostecké uhelné společnosti. Tykač ale po svém mluvčím Janu Chudomelovi vzkázal, že nic blokované nemá. „Nedokážu si to vysvětlit jinak, než že se redaktor týdeníku Respekt stal - vědomě či nikoliv - obětí snahy za každou cenu a na poslední chvíli zabránit uzavření kontraktu mezi Czech Coal a ČEZ o dlouhodobých dodávkách uhlí do Elektrárny Počerady,“ uvedl Chudomel.

Švýcarské úřady loni v lednu zaznamenaly pohyb zlata mezi bankami a vyhodnotily jej jako podezřelý. Kromě zlata zmrazily následně také několik účtů, celkem údajně 19 miliard korun. Čeští ani švýcarští žalobci se k případu nevyjádřili. Podle Respektu se švýcarská prokuratura obrátila na české státní zastupitelství s dotazem, zda Tykače vyšetřuje policie. Vzhledem k tomu, že soudy právě řešily obnovu jeho trestního stíhání v kauze vyvedených peněz z CS Fondů, čeští žalobci prý požádali, aby peníze zůstaly zablokované, dokud se kauza fondů nevyšetří.

Kriminalisté začali Tykače opět vyšetřovat poté, co loni v srpnu pražský městský soud povolil obnovu trestního řízení a letos v lednu ji potvrdil i vrchní soud. Kauzu loni znovu otevřel podnikatel František Bušek, dříve známý pod jménem Chobot. Soud jej vyslechl jako svědka při soudu se dvěma muži, kteří se podle obžaloby zapojili do obchodů s akciemi fondů. Bušek tehdy mimo jiné vypověděl, že Tykačovi pomáhal CS Fondy vytunelovat. Oba obviněné soud nakonec osvobodil.

Vzhledem k Buškově svědectví pak žádal žalobce obnovu řízení a soud nakonec označil zastavení Tykačova stíhání v roce 2007 ve světle nových informací za předčasné. Soudy také v minulosti uložily za vytunelování fondů čtyřem lidem nepodmíněné tresty od čtyř do osmi let. Podle soudu je ale ve hře varianta, že byli pouze loutkami v rukou někoho jiného. Bušek v kauze vypovídal, protože mu již nehrozí kvůli promlčení trestní stíhání.

Čeští žalobci na Tykačův majetek nedosáhnou, v Česku nemá osobní účty

Zpochybňovaná transakce se odehrála v roce 1997, kdy byl ze tří fondů spravovaných společností C.S. Fond převeden majetek v hodnotě 1,23 miliardy korun na účet makléřské společnosti Umana. Jako protihodnotu dostal fond téměř bezcenné akcie firmy Drůbež Příšovice. Peníze byly odčerpány z Plzeňské banky, která byla depozitářem fondu. Peníze se už zpátky získat nepodařilo, většina skončila na účtech v zámoří. CS Fondy do února 1997 ovládala Tykačova finanční skupina Motoinvest.

Tykačovo jméno zaznívá také v souvislosti s vyšetřováním v kauze Mostecké uhelné společnosti, nyní Czech Coal. Kromě české policie privatizaci již roky prověřují i švýcarské orgány kvůli podezření, že ji provázely finanční machinace. Švýcaři předloni obžalovali sedm bývalých manažerů MUS a Appian Group. Tykač se podle úřadů mohl podílet na vyvedení peněz z MUS. Od stíhaných manažerů společnost postupně téměř celou koupil.

České státní zastupitelství podle Respektu na Tykačův majetek při případném zmrazování nedosáhne, protože podnikatel nemá v Česku osobní účty, a co se týče uhelných dolů, není jejich jediným vlastníkem – několik procent drží menšinoví akcionáři, a justice tak na ně nesmí sáhnout.