Konvertovala k islámu a Češi jí začali vyhrožovat

Lišov - Konvertovala k islámu a vzbudila pozornost, o kterou nestála. Učitelka z mateřské školky v jihočeském Lišově svým přestoupením na islám vyvolala rozruch. Píše se o ní dokonce jako o muslimské fundamentalistce, která dětem nutí své vyznání. Následovaly i výhružné telefonáty. Sami rodiče se ale za učitelku postavili. 

Výhružné telefonáty a e-maily, či nenávistné články na internetu, to vše způsobil jeden přestup na víru. Údajného špatného vlivu nebezpečné muslimské fundamentalistky by se měly bát děti a rodiče v klidném jihočeském městečku Lišov. „Volal mi bývalý ředitel, že mu na jeho mobil chodí výhružné SMS, pak následovaly i e-maily, už na moji adresu,“ řekla Jaroslava Veberová, zástupkyně ředitele ZŠ a MŠ Lišov. 

Sedm let patří mezi nejoblíbenější učitelky. Tři měsíce nosí šátek a je z toho poprask

Ve školce ale po strachu není ani stopy. Naopak. 31letá učitelka Iva Špírková patří už sedm let k nejoblíbenějším. A to přesto, že poslední tři měsíce z hlavy nesundá muslimský šátek, takzvaný hidžáb. „Potřebovala jsem určitý řád, hledala jsem svoji cestu,“ řekla Špírková. 

Rodičům soukromá víra paní učitelky nevadí. „Já jsem řekla, že mně to nevadí, že je mi to de facto jedno. Je to její osobní věc,“ řekla maminka jednoho z dětí. „Už tady máme naše druhé dítě a nemáme s tím žádné problémy. Chová se k nim slušně, děti si nestěžují. Já v tom žádný problém nevidím,“ uvedl další rodič. 

„Ohlasy rodičů byly vesměs pozitivní, děti reagovaly tak, že si myslí, že paní učitelku bolí hlava z průvanu, proto má šátek,“ řekla k tomu zástupkyně Veberová. „Děti to komentují tím způsobem, že se jim to líbí, že to paní učitelce sluší, ale víc k tomu se nevyjadřují,“ řekla kolegyně Ivy Špírkové Veronika Uhlíková. 

Hidžáb doslova znamená clona nebo závěs, avšak v dnešní době je toto slovo používáno hlavně pro muslimský šátek, kterým si žena zahaluje vlasy, krk a poprsí. Jako důvod bývá nejčastěji uvedena ochrana ženy před muži, kteří díky tomu, že ji vidí zahalenou, potlačí snáze svůj chtíč, a proto jednají se ženou jako s osobností. Povinnost nosit jej se v různých lokalitách se liší, je běžné jej nosit v mešitách. Povinně jej pak ženy musejí nosit v Saúdské Arábii, Íránu a Afghánistánu, kde je běžnou součástí i uniforem, například policejních, či školních.


Špírková k nenávistným útokům na internetu: Vždyť je to hrozné, ti lidé mě vůbec neznají

Sama mladá učitelka Iva Špírková o svém záměru přestoupit na islámskou víru řekla vedení školy i rodičům ještě před tím, než si hlavu zahalila do hidžábu. Muslimkou je necelé tři měsíce. "Psaly mi některé sestry, že se něco děje na internetu, tak jsem se tam šla podívat a byla jsem úplně zděšená. Měla jsem hrozný strach, říkala jsem si, co budu dělat? Vždyť to je hrozné, ti lidé mne vůbec neznají.

Iva Špírková byla několik let křesťankou, její manžel je nevěřící. Pro změnu víry se tak prý rozhodla čistě z vlastního přesvědčení a jakékoliv nařčení z fundamentalismu odmítá. „To, co se děje v souvislosti s radikalismem a extremisty, je v konkrétních lidech, není to v původu náboženství,“ uvedla.

Mezi blízkými a ve školce učitelka pochopení našla. Mezi lišovskými se názory na její vyznání tříští. „Myslím, že to sem k nám tak nějak nepatří, “ zaznívá.

V Česku se k islámu hlásí 3 500 lidí 

Při posledním sčítání lidu se k islámu v Česku přihlásilo necelých 3 500 lidí. Podle zprávy českého helsinského výboru z tohoto týdne se Češi na muslimy dívají skrz prsty, prý kvůli předsudkům. Faktem je, že nelichotivou vizitku má u nás islám i kvůli radikálním muslimům, teroristickým útokům nebo únosům lidí, viz aktuálně dvě unesené Češky v Pákistánu.

Ivan Gabal, sociolog:

„U nás samozřejmě islám vyvolává určité obavy nebo i strach, jednou okolností je pochopitelně islamistický extremismus a terorismus a druhá, podle mého názoru významná okolnost, je strach z neznámého a z nejistoty.“  


Slovní útoky na Ivu Špírkovou odhalily ještě jeden strach, a to z možného překročení hranice mezi projevem vlastní víry a ovlivňováním výchovy dětí ve školce i školních lavicích. Pravidla jakékoliv modlitebny za katedru nepatří. Tam by svatá kniha neměla mít přednost před učebnicí, ať už jde o islám, nebo křesťanství. Učitelé vyučují podle světového vědeckého názoru. Viditelné symboly víry ve školách čeští učitelé i žáci, třeba na rozdíl od Francie doma nechávat nemusejí. Ať už jde o hidžáb nebo křížek na krku.

"Přijdu do školky a v tuto chvíli mám úlohu paní učitelky a nenapadlo by mě děti nějak ovlivňovat. 

Iva Špírková je teprve na začátku své nové duchovní cesty, chce jí prý hlavně dál poznávat. Od starých tradic například blížících se Velikonoc v pohanském podání ale upustit nehodlá. 

Ivan Štampach, religionosta:

„Dneska je velmi snadné dozvědět se o jiném náboženství, a když to člověka zaujme, jako tuto paní učitelku zaujal islám, tak není problém, aby ho začala studovat.“


„Jsem z toho trošku vyčerpaná, ale rozhodně jsem přesvědčená o tom, že dělám dobře, protože jsem spokojená a naplňuje mě to. Je to pro mě smysluplné,“ dodala Špírková.

Pokud jste někdy četli či slyšeli v médiích o islámském právu šaría, velmi pravděpodobně to bylo v souvislosti s uplatňováním poměrně drakonických trestů. Islámské právo šaría je ale podle mnohých muslimů démonizováno a zbytečně očerňováno. V Česku na internetu existuje skupina Sharia for Czechia (Šaría pro Česko).