Ježíš zemřel, svět se zahalil do smutku, ticha a rozjímání

Praha - Křesťanský svět si připomíná Velký pátek, den, kdy byl ukřižován Ježíš Kristus. Tento den je proto prožíván ve znamení přísného půstu, smutku, ticha a rozjímání. Podle evangelií zemřel Ježíš na kříži ve tři hodiny odpoledne. Přibližně v tento čas se proto scházejí věřící ke zvláštní bohoslužbě. Asi čtyřicet států uznává Velký pátek jako den pracovního klidu. V Česku se o to zatím snaží senátoři neúspěšně. Katolická církev na Velký pátek jako jediný den roku neslouží mše. Na připomínku Kristova utrpení se v kostelích konají jen zvláštní večerní obřady. Podobně jako na Květnou neděli jsou zpívána evangelia o Ježíšově smrti. Bohoslužby se naopak konají u protestantských církví. Podrobnější informace na webu Víra.cz

Krátký proces, za velezradu Ježíše čekala poprava

Z hlediska historického je existence Ježíše Krista zaručena. Nicméně zda jde skutečně o mesiáše, to je podle historika Petra Kubína záležitost víry. Proti Ježíšovi byl veden jednoduchý proces. „Byl obviněn z velezrady, židovská velerada jej nařkla, že se považuje za židovského krále, a takto byl ten spor předložen civilnímu správci, prefektu Pontiu Pilátovi, který ze strachu, aby nebyl obviněn, že toleruje vzpouru, vyhověl veleradě a dal Ježíše popravit,“ komentoval smrt Ježíše Krista historik Kubín. Podle něj Ježíš zemřel s velkou pravděpodobností 7. dubna roku 30, a to ve věku 37 nebo 38 let.

  • Tomáš Halík: Kristus na kříž - Jestliže na Velký pátek „uctíváme kříž“, ctíme toho, který se nezalekl bolesti ani smrti. Šel tímto světem cestou pravdy, a to důsledně až do konce. Šel proti zlu a na této cestě na zlo nikdy neodpovídal zlem. Věděl, že je to cesta oběti, a to oběti vlastního života. A tuto oběť přinesl vědomě a dobrovolně. Díváme se na kříž s úctou a vděčností za oběť, kterou Kristus na kříži přinesl. 

Velký pátek s sebou přináší i různé zvyky

Lidová tradice vypráví o údajném otevírání pokladů ve skalách. Poklad prý označovalo světýlko nebo kvetoucí či zářící kapradí, popřípadě otvor ve skále, ze kterého vycházela záře. Podle pověsti se v tento den otevírá i památná hora Blaník. Na Velký pátek běžel každý ještě před východem slunce k potoku, aby se v něm umyl. To vše kvůli údajné ochraně před nemocemi.

Pašijový příběh v ulicích Prahy na Velký pátek 2012
Pašijový příběh v ulicích Prahy na Velký pátek 2012
Více fotek
  • Pašijový příběh v ulicích Prahy na Velký pátek 2012 autor: Roman Vondrouš, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/35/3460/345936.jpg
  • Pašijový příběh v ulicích Prahy na Velký pátek 2012 autor: Roman Vondrouš, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/35/3460/345935.jpg
  • Pašijový příběh v ulicích Prahy na Velký pátek 2012 autor: Roman Vondrouš, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/35/3460/345933.jpg
  • Pašijový příběh v ulicích Prahy na Velký pátek 2012 autor: Roman Vondrouš, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/35/3460/345932.jpg

Na Volyňsku se chlapci potápěli a snažili se ústy vytáhnout kamínek, který pak hodili levačkou za hlavu. To je mělo podle pověsti ochránit před bolením zubů. Hlas zvonů nahrazovaly řehtačky různých tvarů a velikostí. Řehtačky oznamovaly poledne a ranní i večerní klekání. Chodilo se s velkým hlukem po vesnici, na mnoha místech děti s řehtačkami honily Jidáše - vybíral se zrzavý chlapec.

V krajích s tradicí plátenické výroby se předly tzv. „pašijové nitě“, kterými se pak dělalo na šatech několik stehů - to mělo ochránit před zlými duchy. Švadleny se snažily ušít z pašijových nití košile. Ty prý měly zázračnou moc uchránit svého majitele před bleskem. Nepralo se prádlo, protože se věřilo, že by se prádlo namáčelo místo do vody do Kristovy krve.

Tomáš Halík ve svém velikonočním textu připomíná velikonoční song Svatopluka Karáska, v němž se zpívá, že když Ježíš zemřel na kříži, nešel hned k Otci nahoru, nejdříve šel dolů, zlomit pekel závoru.

Video Křesťané si připomínají Velký pátek
video

Křesťané si připomínají Velký pátek