Na chřipku zemřelo 124 lidí, třikrát víc než při minulé epidemii

Praha - Hygienici dnes vyhlásili konec chřipkové epidemie, ani tak ale chřipková sezona ještě není úplně u konce. Prodloužila ji pro duben netypická zima. Od loňského prosince chřipkou onemocnělo přes milion lidí - to je ve srovnání s jinými roky standardní číslo, běžná už ale nejsou čísla mrtvých a lidí s vážným průběhem nemoci. Závažných případů bylo přes pět set, z toho přes sto dvacet lidí zemřelo. Do příštího roku proto chtějí hygienici opět hlavně apelovat na očkování a kampaní konečně překročit pětiprocentní hranici lidí, kteří se proti chřipce nechávají očkovat.

Chřipkové onemocnění si letos vyžádalo 124 obětí. Jde o trojnásobně vyšší počet oproti epidemii, která panovala na přelomu let 2010 a 2011. Tehdy zemřelo jen 43 lidí. Mnohem vyšší je i počet závažných průběhů. Zatímco před dvěma lety hygienici napočítali 163, nyní to bylo 532 případů. V obou obdobích přitom byl srovnatelný počet nemocných - kolem milionu lidí. Hlavní hygienik Vladimír Valenta proto zdůraznil význam očkování proti této nemoci. Loňský rok hygienici chřipkovou epidemii nevyhlásili, úmrtí se počítala na jednotky případů.

Většinu onemocnění způsobil letos virus A/H1N1, u 88 procent pacientů byl podle Valenty nějaký rizikový faktor, nejčastěji srdce a cév, chronické onemocnění dýchacích cest, cukrovka či rakovina. „Pacienti s nemocemi srdce a cév umírají na chřipku a zápal plic až 52krát častěji než zdraví lidé,“ varuje hlavní hygienik ČR Vladimír Valenta. Riziko navíc zvyšuje obezita, obézních bylo 26 procent vážných pacientů, a kuřáctví, kuřáků bylo mezi vážnými případy 20 procent.

Pandemický vir H1N1 dostal první pacienty na jednotku intenzivní péče v polovině prosince, začátkem ledna v sokolovské nemocnici následkům chřipky podléhá první pacient. Další týdny kritické případy přibývaly, nemocnice zakazovaly návštěvy a chřipka zkomplikovala i prezidentské volby - některé kraje na poslední chvíli hledaly náhrady za nemocné komisaře.


Valenta zároveň zdůraznil význam očkování. Podle něj výrazně snižuje riziko úmrtí i závažných komplikací. V ČR je očkováno pět procent obyvatel, v rizikových skupinách, což jsou lidé s chronickým onemocněním a senioři, 20 procent. Těmto skupinám hradí očkování zdravotní pojišťovny.

Ilustrační foto
Zdroj: isifa/Lidové noviny
Autor: František Vlček

Vladimír Valenta, hlavní hygienik ČR:

„Je nutno vysvětlovat, že chřipka není banální onemocnění, že má skutečné reálně těžké zdravotní dopady. A také argumentovat vůči antivakcinačním aktivitám. Vakcína má účinnost u zdravých lidí 60 až 70 procent, u chroniků nižší, nicméně není žádná lepší zbraň.“


Epidemiolog Jan Kynčl ze Státního zdravotního ústavu uvedl, že vysoké počty komplikací mohou souviset právě s nízkou proočkovaností. Řekl, že v době chřipkových epidemií stoupá také celková úmrtnost, což podle něj žádná jiná nemoc nedokáže, jen chřipka. „Je to 1 500 až 2 000 úmrtí za rok, která lze dát do souvislosti s chřipkou,“ vypočítal.

Celkové náklady nemoci na jednoho zaměstnance jsou 58 696 korun, samotného pacienta vyjde onemocnění na 4 134 korun.


Valenta uvedl, že ČR zapracovala do národního akčního plánu doporučení EU, aby bylo očkováno 75 procent seniorů. Kampaň na podporu očkování se v ČR zaměří také na zdravotníky a sociální pracovníky. Vakcínu by měli nabízet pacientům praktici i specialisté, v nemocnicích by management mohl zařadit očkování personálu k plnění standardů kvality péče.

Vedoucí oddělení epidemiologie infekčních nemocí Jan Kynčl

„Očkování je v současné době to nejefektivnější, co máme k dispozici. Není to ideální, ale je to to nejlepší možné řešení.“


K léčbě vážných komplikací uvolnilo ministerstvo zdravotnictví 1 440 balení léku Relenza a 9 000 balení Tamiflu. K léčbě se dosud využila téměř polovina, 4 007 balení, informoval náměstek Ferdinand Polák. Po dobu epidemie také fungovala konzultační telefonní linka pro ošetřující lékaře z celé ČR. V 25 případech šlo o konzultaci z ARO k pacientům v kritickém stavu. Z nich 12 převzala k léčbě centra v Praze a Olomouci - deset jich bylo napojeno na dýchací přístroje, osm díky této léčbě přežilo, doplnil Polák.

Jaké viry na nás během roku útočí?

  • Na podzim ty, které způsobí maximálně nachlazení a bakterie - třeba streptokok.
  • Obdobím číslo jedna pro chřipkové viry je zima. Na vrcholu se drží zhruba dva měsíce, během kterých nemoc může dosáhnout epidemie.
  • Na jaře chřipku střídá klasické nachlazení, které způsobují stejné viry a bakterie jako na podzim.
  • Od května do září je riziko virové nákazy nejmenší.