Centrála Galilea by mohla řídit další vesmírný projekt Copernicus

Praha - Evropský satelitní navigační systém Galileo, jehož centrála sídlí v Praze, by se do budoucna mohl rozšířit o další evropský vesmírný projekt Copernicus (GMES). Ten sdružuje pozorovací satelity, snímající jednotlivé oblasti Země, které pomáhají předvídat vznik živelních katastrof a podílí se na meteorologických předpovědích. O možnosti rozšíření české centrály Galilea jednal se zástupci ministerstva dopravy předseda Evropské komise José Manuel Barroso, který na dva dny zavítal do Prahy. 

„V obou případech jde o evropský projekt, tak je vize toho, že by došlo ke sloučení těchto dvou programů do jednoho, který by se řídil z Prahy,“ vysvětlil náměstek ministra dopravy Jiří Žák. To by pro Českou republiku znamenalo další růst prestiže, dodal.

„Chtěl bych poděkovat českým úřadům za velmi silnou podporu, kterou poskytly fungování této agentury. Sehrává velice strategickou úlohu,“ uvedl Barroso. 

Systém Galileo, jehož centrála sídlí v pražských Holešovicích od loňského září, má být ekvivalentem amerického systému GPS. Proti GPS má být evropský systém daleko přesnější. Zatímco u GPS je odchylka řádově v metrech až desítkách metrů, u Galilea jsou to desítky centimetrů. Vedle dopravy by Galileo měl nabídnout služby pro zdravotnictví, zemědělství, rybolov, civilní obranu a další obory.

Galileo by měl začít poskytovat první navigační služby do konce příštího roku. Plně funkční by měl být na přelomu let 2019 a 2020, kdy bude mít na oběžné dráze 30 satelitů. Nyní tam jsou čtyři.


Evropský program globálního navigačního satelitního systému má do roku 2017 znamenat socioekonomický přínos pro unii 90 miliard eur. Celková investice do projektu se pohybuje kolem devíti miliard eur.

Copernicus je nový název programu Evropské komise pro pozorování Země, dříve známého jako GMES (Globální monitoring životního prostředí a bezpečnosti). Je pojmenován po zakladateli novodobé astronomie Mikuláši Koperníkovi.

Systém sdružuje pozorovací satelity a pozemní snímače, které monitorují jednotlivé oblasti Země a pomáhají předvídat vznik živelních katastrof a podílejí se také na meteorologických předpovědích.

Monitoring například umožňuje dřívější zásah při přírodních katastrofách, což by mělo snižovat ztráty na životě a škody na majetku. Díky monitoringu i meteorologickým předpovědím by se také měly optimalizovat zemědělská produkce, rybolov, turistický ruch, doprava i urbanistický rozvoj. Projekt by měl být funkční kolem roku 2014, v průběhu let by měl vytvořit desítky tisíc pracovních míst.