Přísnější pravidla pro vyslovení nedůvěry vládě zůstanou jen návrhem

Praha - Novela zavádějící takzvané konstruktivní vyjádření nedůvěry vládě se do české Ústavy nezapíše, připustil na jednání sněmovního ústavně-právního výboru šéf poslanců ODS Marek Benda. Návrh stanovuje, že opozice musí přijít se jménem nového premiéra, pokud chce hlasovat o kabinetu stávajícím. Pro tu současnou opozici ale podobná norma nepřipadá v úvahu, návrh kritizovala například i senátorka a bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová. Kabinet pro předlohu s největší pravděpodobností nezíská v parlamentu nutnou ústavní většinu.

Změna je součástí programového prohlášení vlády. „Je evidentní, že ve sněmovně ani v Senátu třípětinovou většinu nedosáhneme,“ pronesl Benda při zasedání, na které byli pozváni i senátoři ze stejného výboru horní komory.

Kritici vidí v předloze, o níž se začalo hovořit po pádu kabinetu Mirka Topolánka (ODS) v minulém volebním období, účelovou snahu. Wagnerová a senátor Jiří Dienstbier (ČSSD) poukazovali také na to, že novela by omezila pravomoci prezidenta, jehož legitimita byla posílena zavedením přímé volby. A to právě shodou opozice na jménu budoucího premiéra, pokud by chtěla vyvolat hlasování o nedůvěře vládě.

  • Eliška Wagnerová
    Eliška Wagnerová zdroj: ČT24
  • Jiří Dienstbier na schůzi Senátu
    Jiří Dienstbier na schůzi Senátu autor: Krumphanzl Michal, zdroj: ČTK

„Je snaha, kdy je vyvoláváno hlasování o nedůvěře, aby opozice přinesla jméno, kdo bude dalším předsedou vlády,“ uvedl Marek Benda (ODS) před jednáním. Takový model podle něj funguje v Německu. „Nemůže dojít k situaci jako v roce 2009, kdy padla vláda a zároveň nebylo žádné jiné řešení,“ dodal Benda.

Vláda si chce usnadnit vládnutí, reaguje opozice

Opozice ale s podobným návrhem nesouhlasí. Podle místopředsedy ústavně právního výboru Jana Chvojky (ČSSD) si tím chce vláda pouze usnadnit vládnutí a nebýt obtěžována opozicí. „Jde o další snahu současné vlády omezovat kritiku na parlamentní půdě,“ míní Chvojka. Podle něj je tento návrh nerealizovatelný v České republice, protože zde není kancléřský systém.

Institut konstruktivního vyslovení nedůvěry vládě vznikl v Německu po druhé světové válce jako pojistka křehké parlamentní demokracie v zemi. Za šedesát let existence byl však tento nástroj použit pouze dvakrát a z toho jen jednou úspěšně. Model přijalo také Španělsko, Polsko, Maďarsko a Slovinsko.


Třípětinovou většinu hlasů všech poslanců a přítomných senátorů nutnou ke schválení změn v ústavě ODS, TOP 09 a LIDEM nedají bez opozice dohromady.