Stav českých silnic není ideální, přestože se zlepšuje

Praha - „Stav české silniční sítě není takový, jaký bychom si představovali, v evropském srovnání se nacházíme asi kolem poloviny všech zemí,“ uvedl Roman Turza, projektový manažer programu EuroRAP, která kvalitu silnic nejen hodnotí a zveřejňuje ve formě přehledných map, ale také usiluje o průběžné zlepšování kvality silniční sítě. „Počet vážných nehod a úmrtí na silnici klesá,“ dodal Turza. Přesto je ale stále co zlepšovat, pokud se totiž na počet nehod podíváme v poměru k ostatním evropským zemím, pozice České republiky se naopak zhoršuje.

Kvalita silnice sice není jedinou a ve většině případů ani tou hlavní příčinou dopravní nehody, často je ale její význam podceňován. „Z pohledu policie má 90 % nehod na vině řidič,“ uvedl Turza s tím, že k nehodě ale mnohdy nepřispívá jediný faktor lidské chyby, často jde právě o kombinaci špatné vozovky a jí nepřizpůsobené rychlosti. Podle dopravních odborníků tak může být vliv kvality silnice až třetinový. „I když za tu nehodu primárně může řidič, měla by být silnice ošetřena tak, aby například při vyjetí ze silnice nebylo zranění smrtelné,“ připomněl Turza.

Bezpečný dopravní systém:

  • Řidič
  • Vozidlo
  • Infrastruktura

Přestože se stav silnic napříč všemi regiony lepší, některé nebezpečné úseky stále zůstávají. Patří mezi ně například tahy, které mají být výhledově nahrazeny dálnicemi či rychlostními silnicemi, jejichž stavba je však opakovaně odkládána, jako třeba silnice z Prahy do Chomutova nebo na Karlovy Vary. Za nejnebezpečnější úseky hlavních silnic v Česku označil EuroRAP také například silnici I/10 z Turnova do Harrachova. Který region je nejbezpečnější a jakému se raději vyhnout, se ale podle Turzy říci nedá, výsledky se pravidelně mění. Podle letošní mapy bylo nicméně nejbezpečněji v jižních Čechách a naopak nejnebezpečnější byly silnice v kraji Zlínském.

Mezi nejbezpečnější naopak patří dálnice a rychlostní silnice včetně kritizované D1. Vliv její modernizace nelze podle Turzy přeceňovat, nicméně na počtu nehod se určitě projeví. „S rozšířením D1 a zlepšením jejího povrchu lze očekávat snížení počtu nehod,“ uvedl Turza. Dálnice, které jsou pro většinu účastníků dopravního provozu spíše bezpečné, jsou ale naopak krizovým místem pro motocyklisty, stejně jako všechny rovné a rychlé úseky, kde motorkáři jezdí vysokou rychlostí.

Podobně jako se hodnotí bezpečnost automobilů, snaží se EuroRAP, jehož členem je Česko od roku 2005, hodnotit bezpečnost silnic. Její mapy bezpečnosti hlavních silničních tahů jasně ukazují, kde je cestování bezpečné a kde méně, organizace se také snaží tlačit na vlády, aby infrastrukturu zlepšovaly.

Aktuální mapa je řidičům k dispozici na webu Ústředního automotoklubu.


Mapy bezpečnosti hlavních silničních tahů rozdělují silnice podle jejich bezpečnosti na několik skupin. Bezpečnost silnic je barevně odlišena do pěti kategorií. Nejbezpečnější je zelená, nejopatrnější by měli řidiči být na černě zabarvených tazích. Mapa tak může sloužit i jako pomůcka při plánování cesty.

Bezpečnost určuje především počet vážných nehod, které se v místě stávají. Zahrnuje pouze státem vlastněné a spravované komunikace – dálnice a silnice I. třídy. Naznačuje, že nejméně bezpečno je na nejvytíženějších silnicích – především v místech, kudy už dávno měly vést dálnice nebo rychlostní silnice.

Nezávislá organizace EuroRAP má 29 členů, tvořena je nejvýznamnějšími automobilovými asociacemi, institucemi a kluby. Jejich zástupci se sejdou ve dnech 23. až 25. 4. v Praze na Generálním shromáždění EuroRAP.


Na českých silnicích ve svých předchozích mapách kritizoval EuroRAP zejména nepřehledné úseky s prudkými oblouky či chybějícím vodorovným značením. Varoval také před překážkami v bezprostřední blízkosti silnice, kde nestojí pouze stromy, ale například také sloupy elektrického vedení. Celosvětovým cílem organizace je, aby silnice splňovaly minimální stanovené bezpečnostní požadavky do roku 2020.