Číhošťský farář Toufar by mohl být blahořečen

• Lucie Strašíková

24. 4. 201324. 4. 2013, 14:30|Zdroj: ČT24

Josef Toufar

Zdroj: ČT24

Praha – Česká biskupská konference schválila zahájení procesu blahořečení pátera Josefa Toufara. Blahořečení je prvním krokem k tomu, aby mohl být farář prohlášen za svatého. Komunisti Toufara ve vazebním vězení ubili k smrti v roce 1950, když odmítal křivě svědčit proti církvi. Důvodem jeho mučení byl takzvaný číhošťský zázrak - údajný nevysvětlitelný pohyb kříže na oltáři místního kostela. Informaci o blahořečení Toufara přinesla Mladá fronta DNES.

Složitý církevní proces, při němž se bude zkoumat celý Toufarův život, inicioval královéhradecký biskup Jan Vokál. „Nechal se raději ubít k smrti, než by křivě svědčil proti církvi a svým spolubratrům,“ řekl biskup, do jehož diecéze Číhošť patří. Proces blahoslavení a následného svatořečení je složitý a může trvat i několik let. Bude se mimo jiné zkoumat, zda Toufarův život byl dostatečně příkladný. „Všichni na to tady čekáme. Zaslouží si, aby byl blahořečený, pak už klidně můžu umřít,“ řekla České televizi obyvatelka Číhoště Růžena Lebedová, která se s Toufarem dobře znala.  

Biskupství si musí ještě vyžádat předběžný souhlas v Římě, tam se ale problémy neočekávají. Pokud zkoumání v diecézi potvrdí, že blahoslavení Toufara nic nebrání, odešle se celý spis do Říma. Konečné rozhodnutí už bude na papeži. Podle pátera Miloslava Fialy si Vatikán zřejmě vyžádá veškeré záznamy, které se Toufara týkají, včetně dokumentů a dopisů z jeho dětství či dospívání. „Pak se vše musí přeložit do jednací řeči, kterou bývá italština, bude to tedy stát čas a hodně sil,“ dodal.

Toufar ale není jediným, kdo má šanci stát se svatým. Ve hře je dalších sedm kandidátů, které totalitní režimy pronásledovaly. V souvislosti s takzvanou babickou tragédií se například v brněnské diecézi už před několika lety rozběhl proces blahořečení pátera Jana Buly, který byl po zinscenovaném procesu 20. května 1952 popraven. Ještě před smrtí byl navíc také krutě mučen. Katolická církev zatím blahořečila za odpor proti totalitě tři lidi - dvě řádové sestry, které se zapojily do protinacistického odboje a premonstráta Metoděje Trčku, který zemřel v komunistickém vězení.

StB Toufara zatkla a mučením donutila k přiznání

Věřící se o Číhošť zajímají už dlouho. Byla vybrána i jako poutní místo pro právě probíhající celosvětový Rok víry vyhlášený papežem. Obec na Havlíčkobrodsku se dostala do povědomí v neděli 11. prosince 1949, když se při mši v místním kostele během kázání faráře Toufara údajně několikrát pohnul kříž umístěný na hlavním oltáři. Úkaz se prý později ještě opakoval. Toufar sám pohyb kříže nezaznamenal, dozvěděl se o něm až od věřících. Přesto byl označen jako hlavní iniciátor celého případu. StB ho proto zatkla a mučením donutila k přiznání. Při výsleších ve valdické věznici utrpěl vážná zranění, s nimiž byl převezen do pražské nemocnice, kde 25. února 1950 zemřel na následky prasklého žaludečního vředu. Pochován byl do společného hrobu v pražských Ďáblicích, příbuzným byla jeho smrt oznámena až v roce 1954.

Čihošťský zázrak

Zdroj: ČT24

Šéfem vyšetřovací skupiny StB, zaměřené na tzv. číhošťský zázrak, byl Ladislav Mácha. Ten byl v roce 1999 s konečnou platností poslán do vězení na dva roky. Trest ale ze zdravotních důvodů nenastoupil. Během výslechů například nařídil, aby byl farář Toufar umístěn do sklepní cely valdické věznice, kde musel strávit několik dnů v zimě bez jídla a pití. Poté ho zbil obuškem, čímž chtěl faráře donutit k přiznání, že „číhošťský zázrak“ sám zinscenoval pomocí vlastnoručně sestrojeného technického zařízení. Po krutém mučení vyšetřovatelé nakonec kněze přiměli, aby podepsal protokol, v němž se k činu přiznal. Dva dny nato farář zemřel. Ještě den před smrtí ho ale příslušníci tajné policie odvezli přímo do Číhoště, kde ho donutili sehrát scénku pro propagandistický film.

Událost s údajně pohyblivým křížem se dodnes nepodařilo přesvědčivě vysvětlit

Případem se po roce 1989 obsáhle zabýval mimo jiné Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV). Ani ten ale nepřišel s jednoznačným vysvětlením. StB navíc původní kříž zabavila a podle pátera Miloslava Fialy se neví, zda ještě vůbec existuje. „Můžeme se jen dohadovat, zda akci dopředu nepřipravila státní moc, tedy zda nešlo o provokaci StB na objednávku KSČ. Víme však, komu celý případ Číhošť prospěl. Číhošť byla využita KSČ k zintenzivnění útoků proti katolické církvi, proti věřícím i proti Vatikánu,“ konstatovali autoři publikace ÚDV vydané v roce 2001. Tehdejší moc využila událost i ke své propagaci – jednalo se o knihu Vladimíra Hodače Číhošťský zázrak. 

Josef Toufar se narodil 14. července 1902 v Arnolci na Jihlavsku. Původním povoláním byl truhlář, na kněze byl vysvěcen až ve věku 38 let. Jako farář působil v letech 1940-1948 v dnes již neexistující obci - Zahrádce v Posázaví (kde byl velmi populární), pak nastoupil do Čihošti. Osud pátera Toufara a dalších kněží stíhaných komunistickým režimem připomíná v Čihošti od roku 1990 památník u tamního kostela Nanebevzetí Panny Marie. Literárně případ zpracoval mimo jiné spisovatel Josef Škvorecký ve svém románu Mirákl z roku 1972.

V neděli 11. prosince 1949 se v Číhošti poblíž Ledče nad Sázavou v místním kostele při kázání faráře Josefa Toufara několikrát pohnul půlmetrový kříž na hlavním oltáři. Událost se dosud nepodařilo bezpečně vysvětlit, toho však dokázala využít komunistická vláda k mohutné anticírkevní propagandě a připravila půdu pro zinscenované procesy. Krátce po zatčení číhošťského faráře byla zatčena i řada příslušníků vysoké církevní hierarchie a mnozí z nich pak strávili dlouhá léta v komunistických žalářích. Tehdejší režim totiž událost v Číhošti vysvětloval jako podvod, který měl být součástí protistátního spiknutí římskokatolické církve. „Uprostřed vás stojí ten, kterého vy neznáte,“ deklamoval farář kázání na téma z Janova evangelia a v kázání pokračoval: „Zde ve svatostánku je náš Spasitel.“ Devatenáct věřících později dosvědčilo, že se poté oltářní kříž několikrát pohnul ze strany na stranu a nakonec zůstal stát, ale pootočen ke kazatelně a předkloněn.