Cesta z krize? To, o čem mluvíte, taky dělejte, vzkazuje jubilant Duka

Praha - Politici, správci země i zástupci církve by měli jednat v souladu s tím, jak myslí a mluví, řekl Pražský arcibiskup Dominik Duka. Podle něj je to jediná cesta k tomu, jak může společnost v Česku i Evropě vybřednout z krize, v níž se právě nachází. Dominik Duka je označovaný za nejlepšího diplomata mezi českými biskupy. Dotáhl do konce církevní restituce a urovnal spor o katedrálu svatého Víta. Dnes slaví 70. let.

Zdroj: ISIFA/MAFRA Autor: Michal Růžička

Pražský arcibiskup Dominik Duka, označovaný za nejlepšího diplomata mezi českými biskupy, prožil během svého života mnohé - působení v ilegalitě, a dokonce věznění. K duchovní činnosti se tento dominikán a královéhradecký rodák mohl oficiálně vrátit až po listopadu 1989. Řadu let působil v čele královéhradecké diecéze a před třemi lety vystřídal kardinála Miloslava Vlka v čele českých katolíků. 

Duka přitom nezůstává uzavřen jen v arcibiskupském paláci na Hradčanech. Často se účastní veřejné diskuse, jako například když nedávno ostře kritizoval odvolání ředitele ÚSTR Daniela Hermana, někdejšího mluvčího Biskupské konference. Jeho „přílišná angažovanost“ se nelíbila vedení ČSSD.

Dominik Duka versus Lubomír ZaorálekLubomír Zaorálek: „Vadí mi, že kardinál do toho vstupuje takovým způsobem, podle mě tady hrozně selhává. Jaké tradice chce vlastně církev vracet? To, že nebude chtít slyšet jiné názory? Což v minulosti vedlo k tomu, že kacíři hořeli na hranicích.“

Dominik Duka: „Ujišťuji pana Zaorálka, že ho nemíním upalovat. Jenom ho vážně prosím: Chci aby se choval jako před lety, když jsem ho prvně poznal, tzn. s větší tolerancí, ale také s větší noblesou.“


Dominik Duka
Zdroj: ISIFA/MAFRA
Autor: Dan Materna

Volba papeže - velký sen, který nikdy nesnil

Současný pražský arcibiskup, označovaný za muže blízkého exprezidentu Klausovi, se ostatně k politice neváhá vyjadřovat častěji než jeho předchůdce. Kritizoval například přímou volby hlavy státu, svůj odmítavý postoj ale nakonec korigoval. „Na druhou stranu jsem si během přímé volby musel přiznat, že se zde přece jen probudil lid český. A co bych považoval za důležité, volba oslovila mladou generaci,“ svěřil se poté, co se prezidentem stal Miloš Zeman. U jeho inaugurace začátkem března ale Duka nebyl, protože se v tu dobu v Římě účastnil volby nového papeže. 

„Nikdy bych si nemyslel, že budu zvedat volební lístek a říkat: Volím papeže…,“ řekl o své kardinálské povinnosti, již popsal jako „velký sen, který nikdy nesnil“. 


Duka: Češi nejsou ateisti. Statistiky nejsou schopny postihnout situaci

Češi podle Duky nejsou nejateističtější národ světa, jak si mnozí myslí. „Myslím si, že průzkumy, ze kterých podobné údaje vyplývají, nejsou schopny postihnout situaci,“ uvedl. Souhlasí ale s tím, že církev potřebuje hledat nové cesty k lidským srdcím.  

Dominik Duka, léto 2010:

„Hledáme způsob, jak lidem přiblížit základní normy - ty, které nejsou ani katolické, ani křesťanské, ale jsou všelidské, tedy zákony, na kterých společnost skutečně stojí a s nimiž padá. Musíme si uvědomit, že konzumní společnost, společnost ve své dosavadní podobě nemůže dále existovat… Přišel čas, kdy bychom měli nově zhodnotit a posoudit skutečné hodnoty důstojného lidského života.“


Jeden palčivý problém ještě Dukovi zůstává

Laická veřejnost ale v posledních měsících vnímá spíše než duchovní stránku dohodu o majetkovém narovnání mezi státem a církvemi, kterou se i Dukovou zásluhou podařilo dotáhnout do konce. Chystané vydání majetku v mnohamiliardové hodnotě, doprovázené finančním vyrovnáním a následným odpoutáním církve od státního rozpočtu, přitom není prvním arcibiskupovým podobným úspěchem. Už krátce po nástupu do úřadu se mu totiž podařilo urovnat spor o katedrálu svatého Víta na Pražském hradě. 

Jeden palčivý problém ale zatím nepomohly vyřešit ani Dukovy diplomatické schopnosti. Je jím česko-vatikánská smlouva, jejíž už dojednaná verze před deseti lety neprošla ve sněmovně. Česko tak zůstává jednou z posledních zemí Evropy, která nemá vztahy s centrem katolického světa upravené dohodou. 

Duka má za sebou úspěchy v čele církve i zkušenost z vězení

Duka se narodil 26. dubna 1943, při křtu dostal jméno Jaroslav. Po maturitě na gymnáziu pracoval ve strojírenském podniku ZVÚ v Hradci Králové, kde se vyučil zámečníkem a po dvouleté vojenské službě byl v roce 1965 přijat na Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu v Litoměřicích. 

Dominikem se stal po vstupu mezi dominikány v roce 1968. Vysvěcen byl v červnu 1970, jako kněz mohl působit jen pět let, poté přišel o tehdy nezbytný státní souhlas a dalších 15 let rýsoval ve Škodě Plzeň. Duka se ale i nadále věnoval duchovní činnosti a v letech 1981 až 1982 byl kvůli tomu vězněn. Přesto zůstal za normalizace činný v dominikánském řádu, v roce 1986 se stal jeho provinciálem. 

V čele řádu stál do roku 1998, kdy vystřídal Karla Otčenáška v úřadu královéhradeckého biskupa. Hradec Králové opustil milovník španělského jazyka a Latinské Ameriky až po jmenování českým primasem. V roce 2001 převzal Dominik Duka medaili Za zásluhy, o dva roky později pak také Záslužný kříž II. stupně.