O nadstandardech a restitucích by měl ÚS rozhodnout do prázdnin

• vrm

28. 4. 201328. 4. 2013, 13:44|Zdroj: ČT24

obrázek

Zdroj: ČT24

Praha/Brno – O nadstandardech ve zdravotnictví a církevních restitucích by mohl Ústavní soud (ÚS) rozhodnout ještě do začátku prázdnin. V Otázkách Václava Moravce to uvedl předseda soudu Pavel Rychetský s tím, že noví soudci, které by měl prezident Miloš Zeman jmenovat do funkce příští týden, nedostanou ani den hájení. Na soudní verdikt čeká ministerstvo zdravotnictví déle než rok, za prodlevou stojí mj. dosavadní neúplnost soudu. Z celkových patnácti míst jich je v tuto chvíli obsazeno dvanáct.

Návrh na zrušení zdravotnických nadstandardů zaslali poslanci sociální demokracie Ústavnímu soudu v prosinci 2011; ČSSD v něm napadá rozdělení zdravotní péče na „základní“ a „ekonomicky náročnější“. Nejvyšší instance se však k rozhodnutí nedostala ani po 16 měsících. Podle šéfa ÚS Pavla Rychetského je to dáno mj. tím, že soudci zpravodaji, který případ pro ÚS zpracovával, v mezičase skončil mandát, a celé seznamování se se stížností ČSSD tak muselo začít znovu.

Nyní se zdá, že by rozhodnutí pléna mohlo konečně padnout. „Na plénum se to dostane do měsíce a snad bychom – pokud nebude příliš ostrá diskuse – mohli rozhodnout v prvním pololetí. Ode dneška do dvou měsíců by mohlo být rozhodnutí přijato,“ uvedl Rychetský v Otázkách Václava Moravce. Kromě sociální demokracie na verdikt navíc čeká i ministerstvo zdravotnictví; šéf resortu Leoš Heger kvůli ÚS dokonce rozšíření nadstandardů odložil.

Do poloviny roku by mělo padnout také rozhodnutí o církevních restitucích. Ty u Ústavního soudu napadla ČSSD, KSČM i Věci veřejné. Soud se zabývá stížností z dílny Věcí veřejných, která do Brna dorazila jako první, a projednává ji přednostně. „Pokud se týče návrhu na zrušení zákona o vypořádání majetkových vztahů s církvemi, dostáváme se do fáze, kdy plénum jednotlivé části návrhu diskutuje. Nechci to říkat s jistotou, ale je velmi pravděpodobné, že do měsíce dvou dojde k vyhlášení konečného rozhodnutí,“ dodává Rychetský.

Noví ústavní soudci hájení nedostanou

Za prodlevami v rozhodování Ústavního soudu stojí podle Rychetského dvě skutečnosti:

• soudu výrazně narostl počet případů, jimiž se musí zabývat. Zatímco před deseti lety přicházelo k ÚS ročně 1 700 návrhů, jimiž by se měl soud zabývat, v loňském roce to bylo už 5 000.
• plénum soudu je oslabené, když v něm namísto patnácti členů zasedá členů pouze dvanáct. Doba pro projednání se tak prodloužila z pěti na osm měsíců.

Kombinace těchto faktorů vede Rychetského k tomu, že trojice nových ústavních soudců (Jaroslav Fenyk, Jan Filip, Vladimír Sládeček), kterou by měl příští týden jmenovat do funkcí prezident Miloš Zeman, nedostane žádný čas hájení. Začnou tak pracovat a soudit okamžitě.

Předseda ÚS věří, že ačkoliv jsou nováčci z akademické sféry, proniknou do práce soudu rychle, a to mimo jiné proto, že dva z nich již v minulosti působili jako asistenti soudců. Vedle trojice akademiků schválil Senát v tomto týdnu do funkce ústavní soudkyně také soudkyni Nejvyššího správního soudu Miladu Tomkovou, ta nastoupí na uvolněnou pozici za čtyři týdny.

Rychetský věří, že pětiměsíční lhůtu pro projednání návrhů podaných k ÚS by se mělo podařit obnovit do roka. „Ale to je velmi optimistické přání,“ dodává.

Personální stav Ústavního soudu:

U ÚS jsou momentálně tři volná místa po soudcích Františku Duchoňovi, Jiřím Muchovi a Elišce Wagnerové, která vykonávala také funkci místopředsedkyně. Letos skončí ještě dalších sedm soudců včetně předsedy soudu Rychetského a místopředsedy Pavla Holländera. Další místo se na soudu uvolní už za měsíc. Normálně má soud 15 členů - předsedu, dva místopředsedy a 12 soudců ve čtyřech senátech.

Zeman slíbil zveřejnit jména dalších kandidátů na ústavní soudce v červnu. Zřejmě mezi nimi bude i Rychetský, který dnes uvedl, že by chtěl pokračovat nejdéle čtyři roky, tedy do konce roku 2017. Na této otázce se prý neshodl s prezidentem, který by upřednostnil celý desetiletý mandát. Pokračovat v mandátu je podle Rychetského nezbytné kvůli kontinuitě rozhodování soudu. „Je žádoucí, aby byl přesah, než se soud zase usadí a rozjede,“ vysvětlil. Doplnil, že vedle něj by měl u soudu zůstat ještě někdo další z původních soudců, o konkrétním jménu prý ale zatím s prezidentem nemluvil.

Reportáž o Rychetského Ústavním soudu (zdroj: ČT24)