Praha – Trestní řád umožňuje od září 2012 sjednání dohody o vině a trestu, zatím se ale nevztahuje na zvlášť závažné zločiny, tedy úmyslné trestné činy s minimálně desetiletou horní hranicí trestní sazby. Ministerstvo spravedlnosti teď ale navrhuje, aby se státní zástupce mohl dohodnout na výši ukládaného trestu i s pachateli těchto zločinů, což by platilo třeba i pro vrahy. Podle resortu by to zrychlilo trestní řízení.
Žalobce by se v budoucnu mohl na výši trestu s vrahem domlouvat
„Věcně není dán žádný důvod, proč ve skutkově a právně nekomplikovaných, byť společensky vysoce závažných věcech by nebylo možno tento institut využít,“ odůvodňuje úřad návrh. Nově by také nemusel být sjednání dohody přítomen obhájce obviněného. Obdobně široká úprava se podle ministerstva osvědčila na Slovensku.
Za stěžejní princip dohody platí doznání obviněného, státní zástupce mu pak může navrhnout přiměřený trest a způsob náhrady škody. U soudu pak neprobíhá dokazování jako v klasickém hlavním líčení, pouze soud na veřejném zasedání zhodnotí, zda byla dohoda uzavřena v souladu se zákonem. Nesezdá-li žádné překážky, schválí ji.
Když novinku bývalý ministr Jiří Pospíšil (ODS) předkládal, strhla se kolem ní široká debata. Sám Pospíšil si představoval její využití především u nedbalostních trestných činů či méně závažných úmyslných činů. Odpůrci novely kritizovali, že dohoda zvýhodní majetné lidi, kteří si bez soudního projednání budou moci „koupit“ nižší trest. V chystané změně také viděli prostor ke vzniku korupčního prostředí, vyvíjení tlaku na obviněné či snížení výchovné funkce trestu. Podle ministerstva ale případnému zneužití dohody zabrání soud, který je garantem její zákonnosti, přiměřenosti a správnosti.