Po vzoru kněžny Libuše. Nejnadějnější političku má Horní Slavkov

Praha – Ačkoli na počátku přemyslovského rodu a s ním i českého státu stála podle pověsti žena, tuzemská politická scéna je v současné době dominantně mužská záležitost. Změnit její jednostranné založení si klade za cíl soutěž Nadějná politička, již od roku 2008 vyhlašuje společnost Fórum 50 % ve snaze upozornit na aktivity žen na komunální a krajské úrovni. Letošní držitelkou titulu Nadějná politička se stala starostka Horního Slavkova Jana Vildumetzová (ODS).

„V České republice platí taková jednoduchá nepřímá úměrnost - čím větší obec nebo čím vyšší úroveň politiky, tím nižší zastoupení žen,“ konstatuje ředitelka Fóra 50 % Jana Smiggels Kavková. Její instituce na nerovné zastoupení žen a mužů na všech úrovních rozhodování upozorňuje dlouhodobě a za jeden ze způsobů, jak dostat na kandidátky více žen, považuje právě i klání o titul nejnadějnější političky.

Podmínkou pro účast v soutěži byla minimálně dvouletá praxe v komunální nebo krajské politice a prokazatelná společenská aktivita. Vítězkou se stala občanská demokratka Jana Vildumetzová, která od roku 2006 stojí v čele Horního Slavkova a v loňském roce byla zvolena i do krajského zastupitelstva. „Má i další ambice - je aktivní ve Svazu měst a obcí, takže tam je naděje, že půjde někam dál,“ dodává Smiggels Kavková.

Druhé místo připadlo místostarostce Prahy 10 Ivaně Cabrnochové za snahu o větší zapojení veřejnosti do rozhodování či za vzniklé bezbariérové byty. Třetí oceněnou se stala místostarostka Prahy 9 Blanka Klimešová za úsilí o zřízení školky či otevřenější rozhodování radnice.

„Myslím si, že ženy to mají v politice z jedné strany lehké, protože jsou daleko více vidět, ale bohužel z té druhé těžké, a to v oblasti prosadit se mezi muži, kteří je kolikrát nepovažují za rovnocenné partnery,“ říká k postavení žen v politice sama Vildumetzová. „Ženy političky musí být velice silné, bojovné a odolné, jinak nemají šanci.“

  • Ženy v politice
    Ženy v politice zdroj: ČT24
  • Jana Vildumetzová
    Jana Vildumetzová zdroj: ČT24

Na kvótách se neshodnou ani ženy ve vrcholné politice

Postavení žen v české politice je slabé dlouhodobě a podle politologů změnu nepřinesla ani demokratizace 90. let. „V zahraničí s pevnou demokratickou politickou strukturou ženy usilovně pracují na své politické kariéře a nikoho moc nenapadne koukat na pohlaví kandidáta do politických funkcí, u nás převažuje patriarchát. Do politiky se po roce 1989 vrhali především muži a dodnes této zkušenosti využívají,“ konstatoval před časem politolog Lukáš Jelínek.

Nejčastěji navrhovaný recept na zvýšení podílu žen v politice je zavedení kvót. Na jejich smyslu se ale neshodnou ani politické matadorky; poměrné rozložení žen a mužů totiž preferují především levicové strany, které tím chtějí ženám zajistit „nejen“ právní rovnoprávnost.  „Pokud chceme rychleji dospět k vyrovnanému zastoupení žen a mužů, tak jsou kvóty na místě,“ řekla místopředsedkyně sociální demokracie Alena Gajdůšková. Miroslava Němcová z ODS ovšem kvóty naopak odmítá: „Jsem strašný nepřítel kvót. Zdá se mi, že to k žádné kvalitě nepřispěje.“

Češky v politice:

Dnes tvoří Češky 30 až 53 procent členské základny stran, ve vedení stran je jich ale výrazně méně, podotkla Smiggels Kavková. Nejvyšší zastoupení mají ženy v komunální politice. Připadá jim tam 26 procent křesel. V krajích je to pětina. V Česku není jediná hejtmanka. V Senátu tvoří ženy 17 procent osazenstva, ve sněmovně 22 procent. Čtrnáct poslankyň ze 44 se do dolní komory dostalo díky preferenčním hlasům z nevolitelných míst.


Zelení jsou rovnosti nejotevřenější, tvrdí Fórum 50 %

Fórum 50 % vedle nadějných političek vyhlásilo také pořadí stran podle toho, nakolik se zasazují za rovné šance pro muže a ženy. V porotě usedli politologové, politoložky a právnička. Posuzovali osm stran, které se v podzimních krajských volbách ucházely o přízeň volících ve všech krajích a současně mají své zástupce v Parlamentu.

Hodnotili mimo jiné zastoupení žen na kandidátních listinách do krajských voleb a ve vedení stran, počet žen ve vedení, podíl zvolených žen či existenci vnitrostranických kvót. Zaměřili se i na to, zda je téma rovných šancí ve volebním programu či jak zákonodárci hlasovali třeba o opatřeních ke sladění práce a rodiny. Již popáté vedou žebříček zelení, druhou příčku obsadila ČSSD, třetí komunisté. Poslední skončili s obrovským bodovým propadem zemanovci.