Do vědecké rady ÚSTR míří Pithart i Tůma

Praha – Hlavní rada Ústavu pro studium totalitních režimů schválila dnes 12 členů nové vědecké rady. Do té se vrací historik Vilém Prečan. Členy se stali i bývalý předseda Senátu a historik Petr Pithart (KDU-ČSL), ředitel Ústavu pro soudobé dějiny Oldřich Tůma či francouzská historička žijící ve Vídni Muriel Blaiveová, která dříve usilovala o křeslo ředitelky ústavu. Předchozí vědecká rada se v polovině dubna rozpadla. Na protest proti odvolání bývalého šéfa ústavu Daniela Hermana z ní odešlo všech patnáct členů. Podle některých zaměstnanců instituce bylo odvolání ředitele politicky motivované.

Kandidáty do vědecké rady dnes předložila ředitelka ÚSTR Pavla Foglová hlavní radě této instituce. Rada pak vpodvečer sestavení nového vědeckého panelu odsouhlasila pěti hlasy, hlasování se zdržela Naděžda Kavalírová. 

„Ta jména jsou vskutku skvostná,“ řekla jedna ze členů hlavní rady Emilie Benešová. Většina jmen se obešla bez větších debat, až na Petra Pitharta, o kterém se diskutovalo. „Petr Pithart patřil mezi odpůrce vzniku ústavu,“ připomněla Kavalírová. Nová rada má jen 12 členů, při dalším jednání hlavní rady by se pak měl vědecký panel doplnit o další členy.

Členy nové  vědecké rady se stali kromě Pitharta, Blaiveové nebo Tůmy i historik Zdeňěk Beneš, dánský historik a bohemista Peter Bugge, politolog Ladislav Cabada, politolog Michal Pehr, švýcarský historik Adrian von Arburg, historik a politolog Jan Rataj, politolog Karel Vodička a psycholog a odborník na československý samizdat Tomáš Vrba

Petr Pithart, Oldřich Tůma, Vilém Prečan
Zdroj: ČT24

Vědecká rada se má scházet častěji

Do vědecké rady by se měl kromě toho vrátit i historik Vilém Prečan, který v ní působil už v letech 2009 až 2010. „Do vědecké rady vstupuji proto, aby se vědecká rada stala hrází proti jakémukoli politickému zneužití ústavu,“ řekl dnes v rozhovoru pro ČT24 tento staronový člen vědecké rady. „Ústav se momentálně ocitá v krizi,“ dodal historik, který chce usilovat o to, aby se z ÚSTR stala odborně uznávaná instituce, jež bude usilovat o vědecké popsání nejnovějších dějin.

Ve jmenování historika Prečana a šéfa Ústavu pro soudobé dějiny Tůmy vidí odboráři z ÚSTR problém. „Jsou to trvalí kritici ústavu účelově a především nevystupují seriózním způsobem,“ tvrdí místopředseda odborů ústavu Mirek Vodrážka.

Nová vědecká rada bude muset zřejmě vyvíjet větší iniciativu než ta předešlá. „Chceme, aby se scházeli častěji a podíleli se na nastavení jasné vize a směřování instituce,“ říká první náměstek ředitelky Zdeněk Hazdra. Foglová by chtěla, aby se vědecká rada víc zapojila do bádání a projektů ÚSTR. Nově vytvořená rada by se poprvé měla sejít ještě před prázdninami.

Členové nové vědecké rady ÚSTR

  • Zdeněk Beneš - Profesor českých dějin, vysokoškolský pedagog na Filozofické fakultě UK.
  • Muriel Blaiveová - Historička, dlouhodobě se věnuje i českým a československým dějinám, v současnosti působí na Institutu Ludwiga Boltzmanna ve Vídni. Před třemi lety se ucházela o ředitelské křeslo v ÚSTR. 
  • Peter Bugge - Dánský historik a bohemista. Přednáší české a středoevropské dějiny a českou literaturu na univerzitě v Aarhusu. 
  • Ladislav Cabada - Politolog, vysokoškolský pedagog. V současnosti přednáší v Plzni a na Metropolitní univerzitě Praha. 
  • Michal Pehr - Historik a politolog, pracovník Masarykova ústavu AV ČR. 
  • Petr Pithart - Disident, bývalý český premiér, později předseda Senátu, vysokoškolský pedagog. 
  • Adrian Portmann von Arburg - Švýcarský historik dlouhodobě působící v ČR. Věnuje se dějinám migrací, především vysídlení Němců z českého pohraničí. V současnosti přednáší historii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. 
  • Vilém Prečan - Historik, zabývá se moderními českými dějinami. Stál v čele Československého dokumentačního střediska a jako docent působil na Filozofické fakultě UK. V roce 1998 získal Řád Tomáše Garrigua Masaryka. 
  • Jan Rataj - Historik a politolog, zabývá se moderními českými a čs. dějinami, vyučuje na pražské VŠE, externě působí i v Ústavu českých dějin FF UK. 
  • Oldřich Tůma - Historik, od roku 1992 pracuje v Ústavu pro soudobé dějiny (ÚSD) Akademie věd ČR. Od roku 1998 je jeho ředitelem. 
  • Karel Vodička - Politolog, zabývá se zejména transformací politických systémů středovýchodní Evropy. Od srpna 2010 pracuje na Institutu Hannah Arendtové pro výzkum totalitarismu při Technické univerzitě v Drážďanech. 
  • Tomáš Vrba - Překladatel a novinář, v letech 2004 až 2007 předsedal Radě ČTK. Přednáší literaturu na New York University v Praze a zasedá ve správních radách Nadace Forum 2000 nebo Československého dokumentačního střediska nebo dozorčí radě Divadla Archa.

Patnáctičlenné osazenstvo předchozí rady v dubnu kompletně rezignovalo na protest proti nástupu Foglové a odvolání jejího předchůdce Daniela Hermana. Rada ústavu ho zdůvodnila nespokojeností s jeho prací, podle některých bylo motivované politickými tlaky. „Především se staví odmítavě k té zástupné argumentaci, kterou dala nová rada ústavu,“ uvedl politolog a bývalý předseda vědecké rady ÚSTR Michael Kraus.

Mezi minulými členy patnáctičlenného poradního orgánu ředitele byl například kardinál Miloslav Vlk, historici Michal Lukeš nebo profesor michiganské univerzity Jan Kmenta.

Video Rozhovor s Vilémem Prečanem
video

Rozhovor s Vilémem Prečanem

Odchody ale následovala i odvolání. Ve funkci předčasně skončil třeba 1. náměstek Eduard Stehlík nebo ředitelka Archivu bezpečnostních složek (ABS) Zlatuše Kukánová. Napjatá situace v úřadu má dohru i na politické scéně. Podle premiéra Petra Nečase jde o ovládnutí ABS a o to, aby informace z něj neohrozily možnou budoucí vládní spolupráci ČSSD a KSČM. Obě levicové strany se proti tomu ostře ohradily.

Vědecká rada ÚSTR je poradním orgánem instituce, jejímž cílem je zkoumat nestranně dobu nesvobody. Členové vědecké rady se například vyjadřují k výroční zprávě a ročním plánům badatelské a ediční činnosti. Funkce člena vědecké rady je proti funkci člena hlavní rady neplacená. Odvolání Hermana odhalilo spor ODS a ČSSD o směřování instituce, obě strany se navzájem obviňují z politických tlaků. Hlavní radu volí Senát, kde má nyní převahu levice na rozdíl od minulých let, kdy to byla pravice. Do čela ústavu zvolila rada Foglovou na přechodnou dobu, než bude v soutěži vybrán nový ředitel.