Soud o slezskou D1 bude mít 19 dílů. Reportéři ČT vědí, proč ŘSD žaluje

Ostrava – Celkem devatenácti žalobami se bude zabývat rozhodčí soud ve sporu mezi Ředitelstvím silnic a dálnic a společností Eurovia kvůli stavbě dálnice D1 (D47) mezi Ostravou a Bohumínem. Reportéři ČT zjistili, co je obsahem těchto žalob. ŘSD viní stavební firmu, že ho obrala o stovky milionů korun, když použila nekvalitní materiál, nedodala stovky tun oceli do mostů a také si v rozporu se smlouvou účtovala vyšší inflační přirážku za materiál. ŘSD vyčíslilo ztrátu na více než půl miliardy korun. Eurovia ale tvrdí, že vše, čeho se podle ŘSD dopustila, silničáři schválili a může to doložit smlouvami podepsanými bývalým vedením ŘSD. Detaily ke kauze nabídnou v pondělí Reportéři ČT.

Vše je ve smlouvách, odmítla Eurovia stížnosti

Dálnice D1 mezi Ostravou a Bohumínem je zvlněná a místy i děravá. Jízda 130kilometrovou rychlostí je nebezpečná – a správce silnice se už dlouho hádá s jejím stavitelem, kdo za to může. Ředitelství silnic a dálnic stavbu reklamovalo, avšak bezvýsledně. „Nedošlo k uznání těch zásadních vad, to znamená příčiny vlnění,“ uvedl generální ředitel ŘSD David Čermák. Silničáři totiž tvrdí, že vše vzniklo kvůli nekvalitním materiálům – základy dálnice Eurovia vytvořila z hutního odpadu, a ne z odpadní strusky z vysokých pecí, jak stanovila smlouva. Stavební firma tvrdí, že použití jiného materiálu schválil inženýr ŘSD Tomáš Mráček.

Muž, který podle stavařů změnu materiálu povolil, tvrdí, že kvůli probíhajícímu policejnímu vyšetřování nesmí o stavbě dálnice, která vznikala ještě jako D47, nic říkat.

Ocel není, inflace ano

Ředitelství silnic a dálnic se ale nesoudí pouze kvůli základům dálnice. Další žaloba se týká toho, že na dálničním mostě v Ostravě není k nalezení 850 tun oceli, které Eurovia fakturovala. „Došlo k tomu, že se řeklo: Tady je pevná cena za ten most a už neřešíme, co tam bude,“ poznamenal David Čermák. ŘSD odhadlo, že tak Eurovia získala více než 130 milionů korun. Firma ovšem opět odkazuje na souhlas bývalého vedení ŘSD. „Stavba byla dodávána jako celek v souladu se smluvním ujednáním za fixní částku. Ta ve výsledku byla nižší než původní nabídka,“ stojí na webu Eurovie nazvaném Pravda o D47.

Podle právníka a člena pracovní skupiny ŘSD pro D47 Miroslava Dudy však není možné sjednat pevnou cenu, je-li vyhlášena obchodní soutěž. ŘSD u soudu také reklamuje, že si Eurovia k ceně za nedodanou ocel připočítala i inflaci. Celkovou sumu tak navýšila o dalších 17 milionů.

Rozhodčí soud rozhodne, obchodní je nedostupný

Spor o smlouvy a jejich naplnění bude řešit rozhodčí soud. Od obchodního soudu odstřihl ŘSD jeho bývalý ředitel Petr Laušman podepsáním smluvní doložky, která to zakázala. Stát tak může pouze vyvolat arbitráž.

Naopak trestní soud se událostmi kolem stavby dnešní moravskoslezské D1 zabývat může. Zatím však má případ v rukou protikorupční policie. „Věc je ve fázi prověřování,“ uvedl její mluvčí Jaroslav Ibehej.

1 = 47

Stavba dálnice mezi Lipníkem nad Bečvou a Bohumínem začala jako D47. V průběhu stavby ministerstvo dopravy rozhodlo, že nebude pokračovat ve stavbě dálnice D1 od Hulína směrem na východ na Slovensko, jak počítaly původní federální plány, a součástí D1 se stane rozestavěná D47. K přeznačení dálnice docházelo vždy s jejím uvedením do provozu. Zatímco se tedy ŘSD a Eurovia přou o okolnosti stavby D47, samotná zvlnění se projevila už na D1.