Paroubek: Spojení národních a evropských voleb je šancí pro levicové strany

Brusel - Evropský parlament, který schvaluje zákony pro půl miliardy Evropanů, přemýšlí, jak donutit voliče dojít k urnám. Má na to přesně rok. Z důvodu úspory nákladů na organizaci voleb i kvůli šanci na vyšší účast voličů potvrdil Miloš Zeman svůj dřívější záměr vypsat volby do obou parlamentů ve stejných dnech, a to 23. a 24. května 2014. Podle Jiřího Paroubka je spojení termínu výhodné pro levicové strany, poněvadž levicoví voliči by k samostatným evropským volbám nepřišli.

Zájem voličů do Evropského parlamentu od roku 1979 neustále klesá. Při posledních volbách přišlo k urnám 43 procent voličů. A Čechů dorazilo pouhých 25 procent, což bylo o 3,3 procenta méně než v roce 2004. 

Jiří Paroubek, poslanec (NS-LEV 21):

„Spojení termínu voleb je výhodné pro levicové strany, protože české levicové voliče přeci jen nezajímají tolik volby do Evropského parlamentu. Cítím šanci.“


I když oficiální kampaň přijde až příští rok, už teď je jasné, že Evropský parlament se stal mocnou institucí. K překvapení londýnské City umí zamést s bankéřskými bonusy nebo pohrozit státům, že shodí sedmiletý rozpočet za 25 bilionů korun, pokud se jeho přáním nepodřídí. Teď jde o to, zda silná gesta zapůsobí i na stále skeptičtější evropské voliče.

Mnozí evropskému parlamentu vyčítají, že plýtvá stovkami milionů eur, když v době krize dál pendluje mezi Štrasburkem a Bruselem. A že jeho 754 europoslanců žije ve slonovinové věži. I proto mnozí tvrdí, že příští evropské volby mají být bodem zlomu. Nezaměstnanost, krize eura, krachy bank - to vše má na klesající oblibu vliv. Speciálně Češi drží evropský rekord. 75 procent tvrdí, že nemá o evropské záležitosti zájem. I proto 22 českých europoslanců své úspěchy může jen těžko prodat. 

Anketa: Co se vám povedlo?

Zuzana Roithová (KDU-ČSL), europoslankyně, Evropská lidová strana: „Podařilo se mi zvýšit bezpečnost výrobků zejména z Asie a také bezpečnější obchod na internetu.“

Richard Falbr (ČSSD), europoslanec, Skupina progresivní aliance socialistů a demokratů: "Podařilo se nám úspěšně zablokovat takzvanou Klausovu výjimku, která v podstatě znamenala, že by se na naše občany nevztahovala sociální charta." 

Evžen Tošenovský (ODS), europoslanec, Skupina evropských konzervativců a reformistů: "Jako svůj osobní úspěch považuji to, že jako zpravodaji pro Galileo se mi podařilo, že sídlem pro Galileo je Praha."

Jiří Maštálka (KSČM), europoslanec, Skupina konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice: "K našim úspěchům můžeme počítat zlepšení kontroly léčiv a zamezení padělků, které se pohybují v Evropské unii." 

Jan Březina (nestraník, sympatizant TOP 09), europoslanec za Evropskou lidovou stranu: „Poslední můj úspěch jako úspěch stínového zpravodaje byl v jednání ohledně CO2 z automobilů.“


Čeští europoslanci si docházku vylepšili

Před třemi lety nepatřili čeští europoslanci k příliš aktivním, jejich účast byla čtvrtá nejhorší v Evropě. V současnosti je situace jiná. Podle statistiky centra Vote Watch Europe jsou čeští europoslanci osmí nejlepší v rámci celého europarlamentu. Z celkového počtu 22 europoslanců má 14 z nich účast na 90 procentech zasedání, zbytek nad 80 procent, pouze jeden má 74 procent, ale ani to není křiklavé číslo. Jsou poslanci z Itálie, Irska či Británie, kteří mají účast i pouhých 30. Podle účasti bohužel není poznat, zda je poslanec opravdu dobrý a aktivní, například při získávání politické podpory.

Kolik si vydělá jeden europoslanec?

Plat pro europoslance činí 7 600 eur měsíčně, po odečtení daní EU 6 200, tedy cca 160 tisíc korun. Dále má právo na 4 500 eur na nájem kanceláře a dalších 4 500 na cestovní výdaje. Plat europoslance činí ale jen 38,5 procenta platu soudce evropského soudního dvora. Kvůli krizi jejich platy žádnou změnou neprojdou. Ale zmrazí se náhrady, které se jinak navyšují o inflaci.

Instituce se složitou adresou: Brusel, Štrasburk, Lucemburk

Evropský parlament patří mezi nejvýznamnější unijní instituce. Společně s Radou EU, které každých 6 měsíců předsedá jiná členská země, vytváří rozpočet celého společenství. S ní také rozhoduje o evropské legislativě, zodpovídá se mu také výkonná ruka unie, Evropská komise. Jeho poslanci střídavě zasedají v Bruselu a ve Štrasburku, administrativa parlamentu sídlí v Lucemburku. Za tuto roztříštěnost mnozí Evropskou unii častokrát kritizují.  

V čele Evropského parlamentu stojí předsednictvo s předsedou, kterému asistuje čtrnáct místopředsedů. Mandát předsedy trvá polovinu funkčního období europoslanců a jeho hlavním úkolem je po tuto dobu reprezentovat parlament na mezinárodní úrovni a při jednáních s dalšími institucemi. Dnes tento post zastává německý poslanec Martin Schulz.

V parlamentu nepracují národní sekce, poslanci spolupracují podle politické příslušnosti

V současné době zasedá v parlamentu 754 poslanců. Počet národních zástupců se odvíjí od počtu obyvatel dané členské země. Stejně jako v národních parlamentech i v tom evropském poslanci spolupracují podle politické, a nikoli regionální, respektive státní příslušnosti. Na evropské parlamentní scéně proto v tuto chvíli působí osm skupin, které spojují obdobně smýšlející poslance napříč členskými zeměmi.

Evropské volby: Jiný kraj, jiný mrav

Systém voleb do Evropského parlamentu není jednotný a liší se podle tradic a ústavních pravidel jednotlivých členských zemí. Kromě odlišného volebního systému najdeme i rozdíly v dalších faktorech, jako je například délka konání těchto voleb, počet volebních obvodů nebo existence uzavírací klauzule. Dodnes se někteří evropští představitelé snaží prosadit schválení jednotného volebního systému, zatím bez úspěchu.

Česká republika při volbách do Evropského parlamentu uplatňuje stejný, poměrný volební systém jako při volbách do Poslanecké sněmovny. Strana nebo koalice stran potřebuje získat minimálně pět procent všech hlasů (tzv. uzavírací klauzule), aby měla šanci obsadit křeslo v parlamentu. Poté jsou kandidujícím subjektům přiděleny mandáty podle počtu hlasů.