Praha – V českých lékárnách již druhým dnem probíhá kampaň na odvykání kouření, na pátek připadá Světový den bez tabáku a podle aktuálního průzkumu agentury STEM/MARK se proti vykázání cigaret z restaurací nestaví ani bezmála dvě pětiny kuřáků. V této atmosféře ministerstvo zdravotnictví oznámilo, že dokončuje práce na zákoně, který kouření ve stravovacích zařízeních zakazuje. Sám ministr Leoš Heger (TOP 09) uvádí, že cigarety nepatří do moderní životní kultury.
Heger: Kouření? Jako závislost na heroinu
„Závislost na tabáku je závislost, o které se říká, že je to téměř závislost heroinového typu,“ konstatoval ve vysílání ČT 24 ministr zdravotnictví Leoš Heger s tím, že kouření nepatří do moderní životní kultury. Jeho resort také v těchto dnech dokončuje připomínkové řízení pro zákon, který zakazuje kouření v restauracích, a v horizontu několika týdnů ho chce zaslat Legislativní radě vlády – odsud poputuje na zasedání kabinetu a případně i do parlamentu.
„Ti, kteří chtějí kouřit a nechtějí žádné regulace, nás nemají moc rádi, ale my se cítíme jako subjekt, který to dělat musí,“ říká o svém ministerstvu. „Opravdu nebojujeme proti kuřákům, kteří by ale měli své zvyklosti omezit, aby neomezovali nekuřáky – my bojujeme hlavně proti tomu, aby nezačínali kouřit děti a mladiství.“
ODS je proti. Mantra liberalismu, kontruje Heger
Záměry ministerstva přitom mají stále větší podporu i v řadách veřejnosti. Podle aktuálního průzkumu agentury STEM/MARK by 82 procent Čechů předalo regulaci kouření do rukou státu; výsledky šetření tak rozporují i odmítavý postoj občanské demokracie, která se coby vládní strana proti záměru ministerstva staví a argumentuje tím, že zákazem kouření v restauracích dojde k „omezení vlastnických práv soukromých subjektů“.
Odpor uvnitř koalice ostatně připouští i Heger. „Proč lidé z ODS nechtějí, abychom zákon napsali přísněji, je mantra liberalismu a volné společnosti, která člověku dovolí, aby se poškozoval, jak chtěl,“ uvádí s tím, že občanští demokraté postavou Petra Bendla dozorují i ministerstvo zemědělství, pod které spadá tabákový průmysl.
Jak je to v Česku s kouřením?
Podle průzkumu STEM/MARK pravidelně kouří zhruba třetina Čechů. Nejvyšší podíl kuřáků je mezi lidmi s nejnižším vzděláním, nejnižší naopak mezi vysokoškoláky. Pětina z nich ale vůbec nekouří doma. V zaměstnání nebo ve škole nesmí kouřit téměř čtvrtina kuřáků, zhruba dvě třetiny lidí chodí kouřit mimo budovu nebo na vyhrazená místa pro kuřáky.
Kouření je nejčastější příčinou úmrtí, jíž lze předejít. Každý rok v ČR zabije 18 000 lidí, z nich 8 000 zemře na rakovinu, 7 000 na nemoci srdce a cév, 2 000 na nemoci respirační a 1 000 na jiná onemocnění.
Úplný zákaz kouření v restauracích má navíc velkou podporu ve společnosti dominujících nekuřáků, podle citovaného průzkumu by ho přivítalo 81 procent z nich, naopak 62 procent kuřáků by takový zákaz omezoval.
GALERIE
Cigareta zdroj: ČT24
Nejčastěji lidem kouř vadí v restauracích při jídle, více se proti němu ohrazují samozřejmě nekuřáci. Většina z nich se také cítí obtěžována kouřením na zastávkách hromadné dopravy, při setkávání s přáteli v pohostinských zařízeních či v zábavních podnicích, například v klubech. Nejméně tolerantní vůči cigaretovému kouři jsou nekuřáci z řad vysokoškoláků.
Cigaretový dým nad Hradčany?
Závislost na kouření se samozřejmě osobně dotýká i politiků, kteří o protikuřáckých normách rozhodují - a výjimkou nejsou ani první muži republiky. V minulosti mezi vášnivé kuřáky patřili prezidenti Klement Gottwald či Gustav Husák, který denně vykouřil 40 cigaret.
Vážné zdravotní komplikace způsobila závislost na nikotinu prvnímu českému prezidentovi Václavu Havlovi. Když proto musel na konci 90. let s touto neřestí přestat, ze solidarity si nezapálili ani jeho nejbližší spolupracovníci. Naopak zarytým nekuřákem byl Václav Klaus, který před třemi lety podepsal novelu protikuřáckého zákona. Na Pražském hradě se znovu začalo kouřit s příchodem Miloše Zemana. Ten však odmítá, že by byl na cigaretách závislý.
Vykažte cigarety z ulic, žádají nekuřáci
Kuřákům vadí často kouření jiných kuřáků na zastávkách hromadné dopravy, neschvaluje ho 29 procent z nich. Pětině kuřáků vadí také kouření na sportovních akcích. „Samotní kuřáci klidně útočí i do vlastních řad, když 90 procent z nich souhlasí s tvrzením, že by kuřáci měli být ohleduplnější ke svému okolí. V případě nekuřáků tento názor zastává dokonce 97 procent lidí,“ uvedla agentura.
Kromě úplného zákazu kouření v restauracích by nekuřáci nejvíce přivítali zákaz kouření na zastávkách MHD. Podporu mezi nimi má také úplný zákaz kouření na všech veřejných místech včetně ulice. To ale naráží na velký odpor kuřáků, omezoval by tři čtvrtiny z nich. Nejméně restriktivní jim naopak přijde zákaz kouření na zastávkách MHD a současná povinnost označit restauraci podle toho, zda se jedná o kuřáckou, či nekuřáckou.
Pomohou lékárny
S bojem proti kouření tento týden pomáhají také lékárny, a to u příležitosti Světového dne bez tabáku, který připadá na 31. května. Pro pacienty budou celý týden v lékárnách připraveny tištěné materiály k odvykání kouření a lékárníci se tomuto tématu budou více věnovat při konzultacích s pacienty. Vysvětlí zájemcům, jaká zdravotní rizika kouření přináší a jak se ho zbavit.
GALERIE
videogallery_341320
Většina Evropy kouření na veřejnosti omezuje
Česko je společně s Estonskem, Portugalskem a sousedním Slovenskem jedinou evropskou zemí, kde kuřáci zatím nemusí čelit přísným zákonům. Naopak ve 14 státech starého kontinentu vyhlásili absolutní zákaz kouření ve všech veřejných uzavřených prostorách. Patří mezi ně třeba Velká Británie, Francie, Španělsko, Řecko či Norsko.
Mírnější než v těchto státech, ale zároveň daleko přísnější než u nás jsou zákonodárci v Polsku, Itálii, Slovinsku, Chorvatsku, Dánsku a Švédsku. V těchto zemích platí úplný zákaz v uzavřených prostorách a pro kuřáky musí být vytvořeny speciální - stavebně oddělené – místnosti. V Rakousku platí podobné pořádky, restaurace do rozlohy 50 metrů čtverečních si ale mohou vybrat, zda budou zakouřené či nikoliv. V Německu si pravidla upravuje každá spolková země jinak.