Den zúčtování pro církevní restituce? Ústavní soud projedná kritizovaný zákon

Praha – U Ústavního soudu dnes probíhá napjatě očekáváné veřejné slyšení k církevním restitucím. Soudci řeší návrh na zrušení zákona, který z iniciativy Věcí veřejných podala skupina senátorů – rozhodovat bude plénum, tedy všichni soudci. Do Brna zamířili i politici, soud si totiž na dnešní jednání pozval zástupce sněmovny, senátu i vlády. Není ovšem jisté, zda ještě dnes padne rozhodnutí. Případ je totiž velice složitý, proto je pravděpodobné, že soud odročí vyhlášení nálezu na později. Navíc bude možná dnešní jednání odročeno, skupinu senátorů totiž bude zastupovat advokát Karol Hrádela, tomu ale někdo ukradl z auta dokumenty k jednání - proto požádal o odklad.

Na Ústavní soud postupně doputovaly tři návrhy na zrušení zákona o církevních restitucích. První podpořili senátoři z různých klubů, druhý podali poslanci ČSSD, třetí komunisté s podporou části sociálních demokratů. Soud sice tyto dva návrhy odmítl, sociální demokraté a komunisté ale mají statut vedlejších účastníků řízení, a tak soud může přihlížet i k jejich argumentům. Ve stejném postavení – jako vedlejší účastník řízení – je i vláda. 

Všechny tři návrhy požadují, aby byl zákon zrušen jako celek. Senátoři pak ještě předkládají alternativu – pokud by Ústavní soud zákon nezrušil, žádají vypuštění alespoň některých pasáží nebo vět. Odpůrci zákona kritizují zejména skutečnost, že církev podle jejich názoru získá i majetek, který jí nikdy z právního hlediska nepatřil. Navíc prý zákon prolamuje Benešovy dekrety a restituční hranici února 1948. Odpůrci zpochybňují také výpočet finančního odškodnění a jeho rozdělení a upozorňují, že jsou prý církve oproti ostatním restituentům zvýhodněny.   

Další část stížnosti pak míří na způsob projednávání a schvalování zákona v parlamentu. Zákon totiž poslancům vrátil Senát, sněmovna ho ale podle odpůrců zákona neprojednala na nejbližší schůzi. Poslanci o zákonu dvakrát jednali už v září, pokaždé ale jeho projednávání odložili, nakonec senátní veto přehlasovali až v listopadu. V září totiž řešila ODS problém s rebelujícími poslanci, strana LIDEM zase žádala schválit nejdřív konsolidační balíček a až poté restituce. Koalice tak neměla jistých potřebných 101 hlasů. 

Vláda už jedno malé vítězství nad opozicí ohledně restitucí zaznamenala. Ústavní soud totiž v březnu odmítl vydat na návrh poslanců ČSSD předběžné opatření, které mělo vládě zakázat uzavírat smlouvy o majetkovém vyrovnání s církvemi. Ty vláda s 16 církvemi podepsala 22. února a týkají se peněžní části církevních restitucí. Sociálním demokratům se ale nelíbilo, že vláda nepočkala na rozhodnutí Ústavního soudu ohledně celého zákona. „Návrh byl odmítnut pro nepříslušnost Ústavního soudu. V tomto typu řízení nelze vydávat předběžná opatření, která se vydávají jen v řízení o ústavních stížnostech,“ vysvětlil tehdy generální sekretář soudu Ivo Pospíšil. Podnět směřující proti zákonu o církevních restitucích totiž není z právního hlediska ústavní stížnost, ale návrh.


Vláda: Vyrovnání s církvemi je v souladu s ústavou 

Vládu bude v Brně zastupovat šéf legislativní rady vlády Petr Mlsna. Kabinet už soudu poslal své stanovisko: v něm tvrdí, že je zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi zcela v souladu s ústavou. „Vláda nevidí vůbec žádné důvody, aby mohla byť u jediného paragrafu být vyslovena protiústavnost,“ uvedl Mlsna. 

Deník Právo na konci března zveřejnil informace z utajovaného materiálu pro vládu, ve kterém Mlsna vyvrací připomínky opozice. Námitku, že jsou církve zvýhodňované na úkor jiných restituentů, ministr bez portfeje odmítá s tím, že na rozdíl od církví jiné právnické osoby zanikly v roce 1948, proto prý není komu majetkovou křivdu zmírňovat. 

Obavy z prolomení Benešových dekretů prý také nejsou oprávněné, pro zvýšení jistoty bylo do návrhu zákona včleněno ustanovení o tom, že se nevydávají věci konfiskované na základě Benešových dekretů. „Bylo to do zákona vloženo právě proto, aby na základě tohoto zákona k žádnému zpochybňování platnosti a důsledků těchto dekretů dojít nemohlo,“ tvrdí Mlsna.

Podle Kalouska jsme horší než Albánie

Od začátku letošního roku už církve požádaly o vrácení zhruba 8700 pozemků a přes dvacítku staveb. Státní pozemkový úřad má ze zákona lhůtu půl roku posouzení žádostí: „Jelikož se jedná o časově náročný úkol, v této chvíli nelze očekávat, že by v nejbližších týdnech došlo k uzavření prvních dohod o vydání zemědělské nemovitosti,“ uvedla mluvčí úřadu Monika Machtová.

Pokud by tedy Ústavní soud zákon zrušil, ještě nebude nutné nemovitosti převádět zpět na stát. Politici ale spíše počítají s tím, že budou restituce platit: „Předpokládám, že šance na úspěch u Ústavního soudu není příliš velká, ale my jsme považovali za nezbytné tu věc dotáhnout do konce. Vyčerpat všechny možnosti nápravy,“ uvedl ve Studiu ČT24 senátor a stínový ministr spravedlnosti Jiří Dienstbier. Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) si pak vůbec nedokáže představit, že by ÚS zákon zrušil. ČR je podle něj poslední z postkomunistických zemí, která dosud nedokázala vyrovnat své vztahy s církvemi. „I země jako Albánie to dokázaly. Je to neskutečná mezinárodní ostuda. A pevně doufám, že ta ostuda bude definitivně ukončena stanoviskem Ústavního soudu,“ prohlásil Kalousek.

Sakrální výzdoba
Zdroj: ČT24
Autor: Jan Langer

Celkově se odhaduje, že by mohl stát církvím vrátit až 30 tisíc hektarů zemědělské půdy, 142 tisíc hektarů lesních pozemků a téměř 900 budov, z nichž 300 představují zemědělské objekty. Restituce zahrnuje i 120 bytových domů, tři kláštery, stejný počet zámků a několik set rybníků.

V zákoně je přímo stanovena finanční náhrada pro jednotlivé církve a náboženské společnosti (bez započtení inflace):

  • Apoštolská církev 1 056 336 374 Kč,
  • Církev adventistů sedmého dne 520 827 586 Kč,
  • Církev bratrská 761 051 303 Kč,
  • Církev československá husitská 3 085 312 000 Kč,
  • Církev řeckokatolická 298 933 257 Kč,
  • Církev římskokatolická 47 200 000 000 Kč,
  • Českobratrská církev evangelická 2 266 593 186 Kč,
  • Evangelická církev augsburského vyznání v České republice 118 506 407 Kč,
  • Evangelická církev metodistická 367 634 208 Kč,
  • Federace židovských obcí v České republice 272 064 153 Kč,
  • Jednota bratrská 601 707 065 Kč,
  • Luterská evangelická církev a. v. v České republice 113 828 334 Kč,
  • Náboženská společnost českých unitářů 35 999 847 Kč,
  • Pravoslavná církev v českých zemích 1 146 511 242 Kč,
  • Slezská církev evangelická augsburského vyznání 654 093 059 Kč,
  • Starokatolická církev v České republice 272 739 910 Kč.

Bratrská jednota baptistů měla nárok na 227 862 069 Kč, peníze od státu ale odmítla. Už v únoru nepodepsali její zástupci smlouvu o finančním vyrovnání a později toto rozhodnutí potvrdil i sjezd delegátů. Peníze tak zůstanou státu.


Navracení církevního majetku, který zabavil komunistický režim, je evergreenem, který se řeší prakticky od listopadu 1989. Ústavní soud v minulosti kritizoval mnohaleté odklady a opakovaně zákonodárce vyzýval, aby k nějaké formě vyrovnání s církvemi přistoupili.  

Formulka Nečasova kabinetu počítá s tím, že církve získají zpět zhruba 56 % majetku, který jim patřil za minulého režimu. Mohly by tak získat bohatství za zhruba 75 miliard. Některý majetek už je ovšem ve vlastnictví krajů, obcí nebo soukromníků a za ten mají církve získat během příštích třiceti let 59 miliard. Tato částka má být ale navýšena o inflaci, a proto by se měla celkově pohybovat v rozpětí 79 až 96 miliardy korun - ročně to vychází okolo tří miliard.

Pro zajímavost, ministerstvo kultury zveřejnilo některé příklady budov, které se nebudou církvím vracet, ale jsou zahrnuté ve finanční náhradě.

  • Nemocnice Na Františku – vlastní hlavní město Praha
  • Zámek Řevnice – vlastní obec Řevnice
  • Zdravotní středisko Horoměřice – vlastní Středočeský kraj
  • Střední odborná škola vinařská ve Valticích – vlastní Jihomoravský kraj
  • Statek Horoměřice – vlastní společnost Agrivep, a. s.

Na druhé straně je součástí majetkového vyrovnání také ukončení financování církví ze státního rozpočtu – každý rok jde na platy duchovních zhruba 1,5 miliardy. Přechodné období před definitivním odstřižením církví od státu má trvat 17 let. Zcela „čistý stůl“ mezi státem a církvemi by tak měl být až v roce 2042.

Katedrála sv. Víta má v zákoně výjimku

Stát by mohl církvím vracet i některé významné kulturní památky, ať už stavby, nebo třeba obrazy. Tady jsou některé z nich:   

  • Biskupství brněnské žádá o vrácení poutního kostela na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou (památka zapsaná na seznam UNESCO).
  • Restituce by se mohly dotknout také Šternberského paláce na Hradčanech, kde sídlí jedna ze stálých expozic Národní galerie (palác byl součástí předběžné žádosti o restituce v 90. letech, nikdy ale nebyl vznesen oficiální nárok).
  • Pravděpodobné také je, že církve požádají o vydání některých uměleckých děl, které jsou teď součástí státních sbírek (Národní galerie kvůli tomu odložila plány na přestěhování gotického umění na Pražský hrad). 
  • Cisterciáci z Vyššího Brodu zřejmě budou chtít stěžejní dílo Mistra vyšebrodského oltáře, tedy devět deskových maleb z poloviny 14. století. Zároveň ale zvažují, že by dílo nechali v Národní galerii jako dlouhodobou zápůjčku – chtějí ovšem, aby jim stát přiznal vlastnictví

Naopak Katedrála sv. Víta na Pražském hradě vydána nebude, přímo v zákoně má výjimku. Po letech soudních sporů připadlo vlastnictví státu, v roce 2010 pak uzavřel Hrad a pražské arcibiskupství dohodu, že se budou o katedrálu starat společně. Nedávno ovšem přilil olej do ohně kardinál Miloslav Vlk, podle kterého prý sv. Vít patří církvi. Vlk to tvrdí s odkazem na verdikt ÚS v jiné kauze. A nelíbí se mu ani zmíněná výjimka v zákoně: „Zmínka v restitučním zákoně 428/2012 Sb., že katedrála (ne ostatní nemovitosti?) je výjimkou a že o ni církev nemůže žádat, je potvrzením výše uvedeného bezpráví bez jakéhokoliv právního podkladu,“ uvedl kardinál.

Odpůrcům církevních restitucí má pomoci i Vatikán, aktivisté z hnutí “Stop církevním restitucím“ totiž chtějí napsat dopis papežovi Františkovi a doufají, že svojí autoritou by ho mohli přimět zabránit římskokatolické církvi v přebírání majetku. Za dopisem stojí spisovatelka Lenka Procházková, dokumentarista Václav Dvořák, spisovatel Milan Kohout a předseda Jazzové sekce Karel Srp. Ti v dopise vyzdvihují papežův příklad pokory a krédo, že církev má být chudá a sloužit chudým.