Praha - Kouření v restauracích je důležité jen pro devět procent Čechů a Češek, jak vyplývá z průzkumu Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a společnosti Ipsos. Jen čtvrtina kuřáků a kuřaček přitom chodí do hospod, barů či klubů proto, že si tam může zapálit. Naopak - pro nekuřáky i pro většinu těch, co kouří, je podstatné spíš setkání s přáteli, jídlo a pivo. Zákaz kouření v restauracích by uvítalo 78 procent dospělých, stejně jako 41 procent kuřáků a kuřaček.
Kouřit v restauraci potřebuje k životu jen 9 procent lidí
Miroslav Slíž, vedoucí studentského projektu FSV UK
„Všude kolem nás se kouření v restauracích zakazuje, jen v České republice to vázne. Jasně přitom převládají nekuřáci nad kuřáky, situaci to ale neodpovídá.“
Proti úplnému zákazu je pětina lidí
Průzkum se konal loni a zapojilo se do něj 8 488 lidí nad 18 let, z nich 2 576 kouřilo. Proti zákazu kouření se vyslovila zhruba pětina všech dotázaných. Zákaz by vadil skoro třem pětinám kuřáků. Rozhodně by o něj naopak stálo 28 procent dotázaných, z kuřáků jen dvě procenta. Celkem si ho přálo 78 procent dospělých, z kuřáků 40 procent. Častěji zákaz podporují ženy než muži.
Přes čtyři pětiny Čechů a Češek chodí do restaurací kvůli tomu, že se tam sejdou s přáteli. Pro polovinu dotázaných je dalším důvodem jídlo a pro 45 procent lidí pivo. Jen devět procent si chce zakouřit. Setkání s přáteli přivádí do restaurací i čtyři pětiny kuřáků. Polovina se zmínila i o pivu, 43 procent o jídle. V první řadě si tam chce zapálit cigaretu 24 procent z kuřáků.
Kdo nekouří, více jí
Od majitelů nekuřáckých podniků pak autoři průzkumu zjistili, že pokud hosté nekouří, snědí a vypijí víc. Očekávat se prý dá zvýšení návštěvnosti o tři až šest procent. FSV uvádí, že by to znamenalo roční příjem kolem šesti miliard korun. Například v Irsku zákazníků po zákazu kouření přibylo o 15 procent, dodal Slíž.
Většina Evropy kouření na veřejnosti omezuje
Česko je společně s Estonskem, Portugalskem a sousedním Slovenskem jedinou evropskou zemí, kde kuřáci zatím nemusí čelit přísným zákonům. Naopak ve 14 státech starého kontinentu vyhlásili absolutní zákaz kouření ve všech veřejných uzavřených prostorách. Patří mezi ně třeba Velká Británie, Francie, Španělsko, Řecko či Norsko.
Mírnější než v těchto státech, ale zároveň daleko přísnější než u nás jsou zákonodárci v Polsku, Itálii, Slovinsku, Chorvatsku, Dánsku a Švédsku. V těchto zemích platí úplný zákaz v uzavřených prostorách a pro kuřáky musí být vytvořeny speciální – stavebně oddělené – místnosti. V Rakousku platí podobné pořádky, restaurace do rozlohy 50 metrů čtverečních si ale mohou vybrat, zda budou zakouřené, či nikoliv. V Německu si pravidla upravuje každá spolková země jinak.