Mlsna: „Napravování křivd je otázkou slušnosti“

Praha - Ministr bez portfeje Petr Mlsna, který hájil u Ústavního soudu zájmy vlády, je přesvědčen, že církevní restituce jsou zcela v souladu s ústavou, navíc vyzdvihl jejich historický význam. „Zákon je ústavně konformní, navíc je to přelomový okamžik, kdy se Česká republika konečně odpoutá od své komunistické minulosti,“ řekl Mlsna. Ten dnes také kritizoval argumentaci odpůrce restitucí Lubomíra Zaorálka (ČSSD), která podle něj nebyla právní, ale spíše politická. „Zaorálkova argumentace byl politický galimatyáš,“ řekl Mlsna.

„Zákon je kvalitní kompromis, který se pohybuje v realitě,“ myslí si Mlsna. Stát podle něj samozřejmě ví, jaký majetek může církvím vydat, nemůže ovšem vědět, o jakou část tohoto majetku církve požádají.

Původní majetek církví přitom podle Mlsny dosahoval 261 000 hektarů orné půdy, lesů i vodstev. Značná část těchto pozemků ale vydána být nemůže, protože jejím vlastníkem není žádná z takzvaně povinných osob - tedy Lesy ČR nebo Státní pozemkový úřad. Pokud je tedy majetek v soukromých rukou, nebo ho vlastní třeba obec, církve ho zpět nezískají. Tím se podle Mlsny církevní restituce zásadně liší od restitucí v devadesátých letech. „Je to zcela jiný typ restituce, než který probíhal v devadesátých letech. Probíhá podle jiného principu, včetně toho peněžního odškodnění,“ uvedl Mlsna.

Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře
Zdroj: CzechTourism
  • Církve si v restitucích zatím zažádaly o asi devět tisíc pozemků a 23 staveb - nakonec by to mělo být několikanásobně víc, celkem by mohlo jít o majetek v hodnotě až 75 miliard.
  • Mezi ním i významné památky, jako kostel na Zelené Hoře nebo velká část areálu Sázavského kláštera.
  • Nevyřešené vlastnické vztahy mezi státem a církvemi komplikují řadě míst na jižní a východní Moravě rozvoj. Například kroměřížské koupaliště Bajda kvůli nedořešeným církevním restitucím chátrá už dvacet let, město investuje jen do nejnutnějších oprav.
  • Jediným městem, které může restituce pustit zcela z hlavy, je Zlín. Tomáš Baťa při stavbě svého impéria totiž předběhl dobu i v této záležitosti. Pozemky od církve vykoupil už v první polovině minulého století.


Mlsna: „Zaorálkova argumentace byl politický galimatyáš“

Argumentace Lubomíra Zaorálka (ČSSD), který se dnes u Ústavního soudu ostře postavil proti církevním restitucím, je podle šéfa Legislativní rady vlády Petra Mlsny nesmyslným útokem, za kterým stojí spíš politické přesvědčení než objektivní hodnocení prospěchu tohoto rozhodnutí. „Byl jsem zděšen argumentací pana doktora Zaorálka, to nebyla právní argumentace, ale politická argumentace, kterou jsem vnímal jako útok na nejnižší pudy. Jeho vystoupení, ve kterém spojil s otázkou restitucí i otázku amnestie, byl spíš galimatyáš než právní argumentace,“ komentoval Zaorálkovo vystoupení Mlsna.

  • „To nejsou restituce - protože restituce jsou návrat k původnímu stavu, církve v této podobě ani neexistovaly, navíc nebyly poškozeny,“ řekl dnes na adresu církevních restitucí Zaorálek.
Video Na církevní restituce reagovali zástupci koalice a opozice
video

Na církevní restituce reagovali zástupci koalice a opozice

  • „Kde je garance toho, že církve budou nadále součástí společnosti ve smyslu, který dosud plnily? Nerozumím vytvoření klubu 16 církví, které mají budoucnost jistou. Proč právě tato skupina se stala vyvolenou?“ ptal se Zaorálek.

Naopak Mlsna se toho, že by církve opustily svou činnost v humanitární nebo sociální oblasti nebojí. „Já se nebojím toho, že by církev přestala vykonávat činnosti, které vykonává už 2 000 let,“ uvedl šéf Legislativní rady vlády. Výdělečnou činnost zakazuje církvím zákon a do jejich dalšího působení podle Mlsny nic není. „Do toho, co se děje uvnitř církví, stejně jako co se děje uvnitř jakýchkoli jiných spolků, není státu vůbec nic,“ řekl Mlsna.

  • „Napravování křivd je otázkou slušnosti,“ je přesvědčen Mlsna.
  • „Já pevně věřím, že Ústavní soud se rozhodne spravedlivě, moudře, a tudíž zamítne tuto stížnost,“ řekl premiér Petr Nečas (ODS).
Zaorálek se zároveň obává toho, že zákon zvýhodní určitou skupinu obyvatel a mohl by tak vyvolat stížnosti, třeba u Evropské komise. „Dokážu si představit, že mohou vzniknout podání k Evropské komisi, u které si budou stěžovat na neoprávněnou podporu církvi,“ uvedl Zaorálek. Podle zástupce poslanců ČSSD by se Ústavní soud měl obrátit na Soudní dvůr Evropské unie v Lucemburku s takzvanou předběžnou otázkou. Ústavní soudci tuto možnost ale zamítli.

Podle předsedy poslaneckého klubu ODS Marka Bendy to, že vláda zákon s Bruselem nekonzultovala, nebude na překážku. „Soud rozhodl 11 hlasy z 15 o tom, že tento požadavek není nepovolenou veřejnou podporou,“ řekl Benda, který navíc upozornil, že je nutné rozlišit dotace, které je třeba s Evropskou unií konzultovat, a navrácení majetku, kterým jsou právě církevní restituce.

Zaorálek jako představitel ČSSD poukazuje ještě na to, že jednotlivé žádosti církví mohou být dále projednávány a v průběhu těchto dalších soudů by mohla být prolomena i hranice roku 1948.  „Únor 1948 prolomen nebude. Vydává se pouze ten majetek, který přešel na stát po roce 1948 a to jiným způsobem než koupí,“ odmítl tyto obavy Benda.

Kritika církevních restitucí dnes zazněla ze strany senátorů i poslanců

  • „Církevní majetek byl často pořizován díky nátlaku a útisku (klatby, křížové výpravy, povinné desátky, čarodějnické procesy atd.), ale i proto, že významná část české šlechty, ale i dalších nekatolických obyvatel země, byla nucena opustit naši zemi i po prohře v bitvě na Bílé hoře,“ uvedla ve svém návrhu na zrušení církevních restitucí skupina senátorů.
  • „Značnou část svého majetku získala římskokatolická církev, jakožto státní církev rakouské monarchie, v době pobělohorské, a to zejména z konfiskovaného majetku české šlechty, měšťanů a církví jiného vyznání,“ uvádí zase návrh poslanců KSČM s podporou ČSSD.

Ústavní soud na veřejném slyšení několik hodin projednával návrh na zrušení církevních restitucí. Jednání ale neskončilo konečným rozhodnutím: soudci věc odročili na pondělí 3. června na 16. hodinu, kdy nejspíš padne verdikt. Lubomír Zaorálek (ČSSD) během jednání požádal o výslech dalších svědků - plénum žádosti ale nevyhovělo, stejně tak soudci nepředloží ani předběžnou otázku Soudnímu dvoru EU. Soud zamítl vyslechnout i čtyři poslance Věcí veřejných, jak požadovali senátoři.