Kaskáda zvládne jen menší povodeň - zaplavení Prahy nezabrání

Praha - Na Prahu i další města se opět valí rozvodněná Vltava a mnozí hledí s nadějí na soustavu přehrad regulujících tok na naší nejdelší řece - Vltavskou kaskádu. Ta však nebyla primárně budována jako ochrana před velkou vodou, a proto zvládne zhruba dvacetiletou povodeň. Pokud je objem srážek větší, tak už velkou vodu nezastaví. Přehrady nicméně dokážou povodeň zpomalit a díky tomu získají lidé alespoň cenné hodiny času připravit se na nejhorší.

Vltavskou kaskádu tvoří dohromady devět přehrad, začíná na Šumavě Lipenskou nádrží a končí přehradou ve Vraném nad Vltavou. Dvě nádrže, Štěchovice a Vrané, se začaly stavět ještě před válkou, zbytek pak v období komunismu. Přehrady ale primárně nebyly budované jako ochrana před povodněmi, ale kvůli výrobě elektrické energie. Vedle toho plní kaskáda i další funkce, v suchých měsících je díky ní možná plavba lodí na dolní Vltavě i Labi a dokáže ochránit právě i před menší povodní. 

Pokud by byly všechny přehrady úplně prázdné, tak dokážou zadržet asi 1,3 mld. metrů krychlových vody - to je ale pouze teoretická možnost. V praxi zvládnou zhruba 20letou povodeň. A to díky retenčnímu prostoru, který se zaplňuje pouze při povodních. Vodohospodáři se mohou na povodeň dopředu připravit na základě meteorologických informací a začít upouštět přehradu dříve – během vlastní povodně pak z nádrže odtéká menší objem, než jaký je přítok a srážky z povodní se v přehradě hromadí. 

To je však možné jen do určitého množství vody – pokud ho voda během povodní přesáhne, pak už přehrada přestává plnit regulační funkci a voda jí jen protéká. To byl případ ničivých povodní v roce 2002: tehdy se objem vody, kterou přinesly povodně, odhadoval na několik miliard metrů krychlových. I kdyby tedy všechny přehrady byly zcela prázdné, tak podobně ničivou povodeň nezastaví. Mimochodem Praha takové štěstí jednou měla, v roce 1954 dokázala povodeň zastavit prázdná Slapská přehrada, která se zrovna dokončovala. 

Zatopené Holešovice při povodních v srpnu 2002
Zdroj: isifa/LN
Autor: Hynek Glos

Pokud se tedy Vltavou žene třeba stoletá povodeň, kaskáda ji zastavit nedokáže. Umí ji ale zpomalit. Na dolním toku tak mají lidé více času na protipovodňová opatření – výstavbu stěn či evakuaci obyvatel. Případné zdržení povodňové vlny je pak důležité ještě z jednoho důvodu: těsně před Prahou se do Vltavy vlévají dvě mohutné řeky - Sázava a Berounka. A na nich podobná soustava přehrad není. Vodohospodáři tak mohou díky Vltavské kaskádě zabránit tomu, aby se v hlavním městě spojily povodňové vlny ze dvou různých toků. I v případě ničivých povodní 2002 dokázala samotná Orlická přehrada oddálit kulminaci Vltavy o 17 hodin.    

Přehrady jsou navíc během povodní schopné zadržet velké množství materiálu ze zatopených lokalit jako plovoucí klády a stavební materiál. Díky tomu nebyl v roce 2002 protržen Karlův most, což se stalo při podobně ničivých povodních v roce 1890.  

Zásadní otázka: kdy začít odpouštět

Při rozhodování, zda už nastal správný čas začít přehradu upouštět, využívají vodohospodáři celou řadu meteorologických údajů: počítačové programy zpracovávají údaje o množství zásob sněhu, hustotě současných i přicházejících srážek, schopnosti půdy vstřebat vodu a v neposlední řadě také o velikosti rezerv v jednotlivých přehradách. Z nich pak počítač vytvoří srážko-odtokový model. Konečný verdikt, zda začít upouštět, je ale vždy na lidech.

„Neexistuje žádný algoritmus, přesný řád, jak čísla nastavit. Situace se tedy vždy posuzuje aktuálně a komplexně z jednoho dispečinku,“ vysvětluje vedoucí vodohospodářského dispečinku Povodí Vltavy Karel Březina. Jinými slovy je sice počítač užitečnou pomůckou, bez mnohaleté lidské zkušenosti se ale včasné odpouštění přehrady zatím neobejde. Každá přehrada má i svůj manuál, kdy začít s odpouštěním - ten ale není veřejný.    

Přehrady na Vltavské kaskádě:

  • Lipno I. (dokončena 1960), objem 306 mil. m3, zatopená plocha 4870 ha
  • Lipno II. (1960), objem 1,7 mil. m3, zatopená plocha 45 ha
  • Hněvkovice (1992), objem 28 mil. m3, zatopená plocha 371 ha
  • Orlík (1962), objem 720 mil. m3, zatopená plocha 2640 ha
  • Kamýk (1963), objem 12,8 mil. m3, zatopená plocha 195 ha
  • Slapy (1954), objem 270 mil. m3, zatopená plocha 1392 ha
  • Štěchovice (1945), objem 11,2 mil. m3, zatopená plocha 115 h
  • Vrané (1937), objem 11,1 mil. m3, zatopená plocha 250 ha
  • Součástí kaskády je i nádrž Kořensko (1992), budovaná kvůli elekrárně Temelín. V době, kdy hladina Orlíku přesahuje 353 metrů, je Kořensko zatopeno vzedmutnou hladinou Orlické nádrže

V souvislosti se současnou povodní začalo Povodí Vltavy některé přehrady odpouštět od středy minulý týden. Například hladina Orlické přehrady klesla do sobotního rána o metr a hladina tak byla ve výšce 349 metrů. Odpouštění přehrad však musí reagovat i na situaci na dolním toku: z kaskády tak mohlo odtékat jen tolik vody, aby zvýšená Vltava nezpůsobila problémy. Dnes ráno už hladina Orlíku přesahovala 353 metrů a nádrž už se velmi těsně blíží maximální retenční hladině, která je na 353,6 metru. Slapská přehrada, další významná součást kaskády, už tuto hranici podle serveru Povodí Vltavy překonala.

Premiér Petr Nečas (ODS) v této souvislosti upozornil, že bude nutné kaskádu oproti předpokladům dále upouštět, což zvýší průtok Vltavy v Praze. Ten nyní dosahuje přibližně 2900 kubíků, zítra dopoledne by se však měl zvýšit na 3300 kubíků za sekundu. Narůstá totiž také průtok Berounky, která je přítokem Vltavy.    

Pokud by měla Vltavská kaskáda zvládnout větší povodně, musely by mít přehrady neúměrně velké zásobní prostory, které by byly po většinu času zcela nevyužívané. Minulý rok ale generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala v rozhovoru pro Hospodářské noviny uvedl, že je v plánu projekt úprav Orlické přehrady, aby si v budoucnu nádrž poradila i s desetitisíciletou povodní. To byl mimochodem objem vody, který do nádrže přitékal během ničivých povodní v roce 2002 – ven pak odtékala tisíciletá voda.