Všechna místa chráněna nejsou. Někde jen čekají, co voda udělá

Praha – Do protipovodňových opatření se v Praze investovaly miliardy a je to vidět. Výsledkem je například to, že Malá Strana ani Karlín zatím neskončily pod vodou. Avšak ne všude se podařilo to, co v Praze. Po 11 letech totiž jedna z nejvíce poškozených obcí při povodních v roce 2002 Zálezlice nemá ochrannou hráz. Situace je odlišná oproti roku 2002 v množství vody, které se blíží ku Praze, příčiny současné povodně jsou ale podle klimatologa Jiřího Svobody velmi podobné -  jsou to intenzivní deště, které trvají dlouho, zároveň prší na relativně velkém území.

V Zálezlicích měli naplánovanou velkou ochrannou hráz asi za 120 milionů korun. Ta měla být dokončena v září, chybělo tak pár měsíců a Zálezlice by mohly být v klidu. Hráz je nyní sice již hotová, ale jenom zčásti, místní se ji pokoušejí opravit, nicméně stále prosakuje a hrozí její protržení. 

Ochránit své město nestihli ani obyvatelé Českého Krumlova. Sice vyčistili dno řeky, takže průchodnost je třikrát větší, než byla v roce 2002, ale například ještě stále chybí sklápěcí jez, který má rovněž pomoci hladinu snižovat. Problémy s ochranou má i Tábor, kde není ještě úplně ochráněn rybník Jordán. I zde stačilo, aby velká voda počkala pár měsíců, a stavba by byla dokončena. 

A některá místa zůstávají úplně bez ochrany. U soutoku Vltavy a Berounky se například zjistilo, že ta opatření by byla příliš drahá, a tak místo zůstalo bez ochrany. Podobně jsou na tom Lahovice a  Lahovičky. Dnešní situace navíc ukazuje, že i protipovodňová ochrana pražské zoo není dostatečná. Stejně tak je tomu v Hřensku.

Příčiny povodně jsou podobné, ale přece jen se trochu liší 

Současné povodně jsou podle klimatologa Jiřího Svobody velmi podobné těm z roku 2002 - intenzivní deště, které trvají dlouho, zároveň prší na relativně velkém území. A prší stejně jako v roce 2002 zejména v západních a jižních Čechách, odkud pak voda teče do Prahy. Paralelu mezi povodněmi ze srpna 2002 a letošní povodní tvoří fakt, že spadlo velké množství srážek na jihu a západě Čech. Na velkou vodu v Praze má i letos vliv rozvodněná Berounka, do níž se vlévají čtyři řeky. Dnes odpoledne její hladina již klesala, během povodně ale její průtok dosáhl vrcholu třikrát - tak, jak voda znovu po nových deštích přitékala z jejích přítoků. 

Současná situace je ale podle Jakuba Langhammera z Přírodovědecké fakulty UK zatím co do množství průtoků přece jenom trochu jiná: „Mluvíme o situaci v Praze, kde je třetí stupeň povodňové aktivity. Jsme ale někde na úrovni pětileté vody, zatímco v roce 2002 jsme byli na úrovni vody pětisetleté,“ řekl v rozhovoru pro ČT24. 

Langhammer: V roce 2002 šlo o dvě vlny, letos prší v kuse

  • „Tehdy – v roce 2002 - ta extrémnost spočívala v tom, že přišla ve dvou vlnách zhruba s týdenním odstupem. Už ta první vlna byla velmi extrémní a nasytila celé povodí, celé území, na které spadly srážky, a při té druhé vlně se voda neměla kam vsakovat, nicméně byla objemově podobná s tou vlnou první,“ vysvětlil situaci, která v České republice zavládla v roce 2002.  
  • Současná povodeň ale vykazuje odlišné rysy: „V roce 2002 bylo centrum srážek na jihu republiky, zatímco v současné době máme dvě centra, jednak tradiční zdrojová oblast povodní na jihu republiky a druhá naopak na severu republiky, což je velmi negativní faktor, ale ne až tak pro Prahu, ale zejména pro dolní tok Labe,“ dodal Langhammer pro ČT24. 

Podle geologa a klimatologa Václava Cílka bude počasí v příštích letech značně kolísat. Proměnil se totiž drobný klimatický cyklus, roční období a počasí se těžko odhaduje. Příčiny větších povodní vidí také v přírodě. Povodně jsou podle klimatologa Jiřího Svobody častější než dříve, na což upozorňoval již před 11 lety po velké povodni. Péče o krajinu není podle Cílka výrazně horší než v 90. letech, kdy povodně nebyly. Proměnil se však chod takzvané arktické oscilace, jde o schopnost výměny vzduchu mezi severem a středními šířkami. Krajina je často asfaltována, změnil se i stav lesa s nepřiměřeným množstvím smrků i způsob obdělávání zemědělské půdy, jejíž schopnost vázat vodu negativně ovlivňuje také nižší množství žížal.