Hon za viníkem povodní: Po záplavách je každý vodohospodářem

Praha – Každá povodeň překvapí, protože ani nejlepší modely nemohou s určitostí předpovědět její rozsah. Viníkem je tak jen a pouze příroda. V posledních dnech tolik populární hledání konkrétní osoby, která má alespoň část povodní na svědomí, je proto zcela bezpředmětné. Alespoň na tom se shodli hosté pátečního pořadu Hyde Park ČT24, podle nichž se žádná pověřená osoba nedopustila závažnější chyby v reakci na zvyšování hladin českých řek. Podle starosty Štěchovic Miloše Čapka by si navíc lidé žijící blízko vodních toků měli hrozící riziko sami uvědomovat a umět proto adekvátně na povodňovou situaci zareagovat.

Honba za domnělými viníky povodní, která se nejen v médiích rozbíhá, je podle hydrologa Jakuba Langhammera nesmyslná. „Povodně nezpůsobil žádný člověk, žádná předpověď. Ty nám přinesla příroda. A každá povodeň překvapí, protože nikdo nemůže předpovědět, jakého rozsahu bude, kdy bude, kolik vody spadne a co přesně se stane,“ zdůraznil hydrolog. Podle svých slov se předpověď z poloviny minulého týdne, kdy bylo možné začít upouštět přehrady, nevymykala jiným běžným situacím během roku. Fakt, že v jižních Čechách najednou spadne výrazně větší množství srážek, upřesnili totiž meteorologové až v závěru týdne.

Langhammer se tedy nedomnívá, že by někdo konkrétní příliš chybil. „Pokud se díváme na vývoj povodňové situace v daném okamžiku, kdy je potřeba rozhodovat, tak si myslím, že žádné fatální pochybení v tomhle případě nenastalo,“ konstatoval. Stejného názoru je také starosta Štěchovic Miloš Čapek. „Nemám vůbec pocit, že by povodí něco zaspalo. Myslím, že naopak míč je na naší straně, víme, u čeho žijeme, a musíme umět zareagovat“ poznamenal.

Procházíme obdobím povodňového neklidu

Navíc si podle názorů mnohých odborníků budeme muset na častější povodně jednoduše zvyknout. Období vysoké frekvence povodní podobných těm dnešním nebyly v naší zemi ničím neobvyklým, připomíná Langhammer. „V hydrologii to označujeme jako období povodňového neklidu a tato období se opakují ze zatím nepříliš známých důvodů přibližně po sto letech,“ uvedl. Jako příklad může sloužit konec devatenáctého století, kdy byl v důsledku velké povodně poničen například Karlův most. Z této doby také pochází většina protipovodňových valů a hrází v České republice. „Vliv klimatické změny na dnešních povodních asi není možné vidět,“ podotýká.

Starosta Štěchovic Miloš Čapek:

Přehrada Štěchovice„Myslím, že přichází doba normální a to, že ty povodně budou častější a častější. Naopak období, kdy tyto jevy nebyly, spíš byla anomální a my si na to budeme muset zvyknout. Některé jiné země mají zemětřesení či sarančata, my máme povodně. A s tím holt budeme muset žít.“


Podle ekologů má vliv na ničivé následky povodní především činnost člověka. Fakt, že délka českých řek a potoků se v minulém století zmenšila o třetinu, způsobuje zrychlení proudu, který s ještě větší silou pustoší lidská obydlí. Znalci proto doporučují návrat říčních koryt do svého přirozeného stavu. V posledních desetiletích se vodní toky narovnávaly, zahlubovaly a betonovaly, což podle ekologů urychlilo odtok vody. Měla by se také zvýšit retence krajiny změnou hospodaření v lesích a na zemědělské půdě a podopořit přirozená tvorba lužních lesů a luk.

V posledních 150 letech byla zkrácena délka našich nejvýznamnějších toků asi o 4 600 kilometrů, například Labe mezi Jaroměří a Mělníkem se zkrátilo ze 400 kilometrů na pouhých 180.


Lužní les

Zdroj: ISIFA/MAFRA
Autor: Martin Horký

Teprve první vlna povodní?

To, že letošní povodně již jsou za námi, odborníci s jistotou říci nemohou. Podle předpovědi Česko v neděli zasáhnou velmi silné deště, což již teď tristní situaci v mnoha zaplavených obcích může jenom zhoršit. „Extrémní povodeň v roce 2002 byla právě tak extrémní, protože přišla ve dvou vlnách. Jsme právě za první vlnou povodní, která odeznívá, a pokud by do nasycených povodí přišly intenzivní srážky, tak se můžeme dočkat výrazného zhoršení situace,“ obává se hydrolog Jakub Langhammer.

Právě na předpovědi meteorologů reaguje i Vltavská kaskáda, která stále upouští větší množství vody. „Na druhé straně se snažíme, aby vody teklo méně, abychom zejména lidem na severu umožnili tím, že by voda klesala, dostat se do svých domovů. Musíme upouštět kaskádu, abychom měli případný prostor pro deště, a zároveň chceme, aby odcházela voda i ze severu. Snažíme se upouštět tolik vody, abychom obojí splnili,“ doplnil ministr zemědělství Petr Bendl (ODS).

Video Hyde Park ČT24
video

Hyde Park ČT24