Klimatolog Cílek: Vstoupili jsme do období extremity

Praha – Česká republika se musí připravit na extrémní chování klimatu a přizpůsobit tomu svůj postoj k tuzemské krajině i zemědělství, které za ideálních okolností poskytuje řadu možností, jak zadržet vodu. Vyplývá to z vyjádření klimatologa Václava Cílka, šéfa Českého hydrometeorologického ústavu Václava Dvořáka a náměstka ministra zemědělství Viléma Žáka. Ministerstvo životního prostředí rovněž již disponuje analýzou, která potřebnou ochranu navrhuje – doporučuje mj. zvýšit pestrost plodin nebo zpomalit odtoky vod z území.

„Už koncem zimy došlo k obrovskému stratosférickému oteplování. Od počátku roku bylo jasné, že jsme v anomálním roku,“ podotkl klimatolog a geolog Václav Cílek v Otázkách Václava Moravce s tím, že proměny v atmosféře probíhají celosvětově a způsobují nárůst indexu extremity – razantní výkyvy počasí se tak dají očekávat v budoucnu podstatně častěji i nad střední Evropou.

„Dnes je pravděpodobnost extrémních událostí typu těchto povodní jednou za dvacet let, na konci tohoto století to může být jednou za pět až patnáct let,“ potvrzuje i bývalý ministr životního prostředí Jan Dusík.

Vědecký tým vedený klimatologem Janem Pretlem také před dvěma lety vypracoval analýzu pro ministerstvo životního prostředí, která nabízí opatření, jak se na změny klimatu v oblasti vodního hospodářství, zemědělství a lesnictví připravit.

Analýza navrhuje:

  • Zvýšit pestrost plodin, zalesnění i zatravnění, omezit pěstování kukuřice, která vytváří vodě neprostupnou krustu
  • Upravit řeky a zpomalit odtoky vody, uvolnit nivy pro případné rozlivy
  • V zastavěných oblastech budovat jímky
  • Obnovit staré a budovat nové vodní nádrže
  • Lépe hospodařit s vodou a dokonaleji ji čistit

Ředitel Českého hydrometeorologického ústavu Václav Dvořák ovšem upozorňuje na to, že se jedná o vize pro časové horizonty 2050 a 2100; skutečnost, že ještě zdaleka nebyly naplněny, tak podle něj nejde dávat do souvislosti s průběhem letošních povodní. 

Dvořák pochybuje i o tom, zda je velká povodňová aktivita uplynulých let (od roku 1997 se jedná o sedmou povodeň) skutečně projevem extremity klimatu. „Nemáme dost podkladů, abychom fázi extremity mohli potvrdit,“ upozorňuje s tím, že dvacáté století bylo stoletím povodňového klidu. „Devatenácté století zaznamenalo mnohem víc povodní, v záznamech máme od roku 1840 zprávy minimálně o šesti významných. Nyní tady není žádná indikace toho, že by se nyní dělo něco mimořádného, protože jevy, které můžeme pozorovat, se pořád vejdou do našich statistických znalostí.“

Troubky po povodni v roce 1997
Troubky po povodni v roce 1997

Beton vodu nevsákne

Za povodněmi v Česku podle hostů Otázek Václava Moravce stojí především omezená retenční schopnost půdy v krajině; to potvrzuje i šéf Agrární komory Jan Veleba. „Bezmyšlenkovitě a lehkovážně jsme kvůli developerům přestali hledět na půdní ochranu, denně z České republiky mizí 10 hektarů půdy, která se zastaví - a beton vodu nevsákne,“ varuje Veleba.

„Z krajiny na mnoha oblastech zmizely pícniny, vojtěšky, jetele a trávy, které zadržují vodu, udržují strukturu půdy a zlepšují humus,“ dodává, přičemž úbytek travnatých ploch a luk je podle Veleby dán tím, že je nemá kdo užít, protože se v Česku snižuje počet skotu. Za posledních 20 let tak mělo v důsledku nevyužití v Česku zmizet 530 tisíc hektarů travin; Veleba navrhuje, aby se české zemědělství vrátilo k chování dobytka a ukročilo od masivního pěstování obilí a řepky.

„Se zastavováním městských území dochází k tomu, že voda odtéká rychleji a způsobuje větší a větší škody,“ potvrzuje i někdejší šéf MŽP Dusík. „Opatření jsou zaměřena na to, že se staví různé hráze a bariéry a minimalizují se škody, aniž by se stejným způsobem věnovali tomu, jak vodu udržet v krajině, aby odtékala co nejdéle a k velké vlně by tak vůbec nemuselo nastat.“ A kriticky se na retenční schopnost krajiny dívá i geolog Cílek. „Často jsem měl pocit, že není politická vůle k tomu, aby tady byla tak dobrá ochrana půdy jako v Rakousku - aby se uvolnily ruce developerům.“

  • Satelitní výstavba řadových rodinných domů
    Satelitní výstavba řadových rodinných domů autor: Jan Langer, zdroj: ČT24
  • Povodně - den pátý
    Povodně - den pátý autor: Jan Langer, zdroj: ČT24

Náměstek ministra zemědělství Vilém Žák s Velebovými výhradami z velké části souhlasí a připouští, že tlak developerů na to, uvolnit zemědělské plochy zástavbě, je značný. Zároveň ale argumentuje tím, že hlavní slovo nesou převážně místní samosprávy a kraje, které rozhodují o vynětí půdy z půdního fondu při rozsahu do 10 hektarů. Zároveň upozornil na to, že se vláda proti zastavování zemědělské půdy snaží bojovat: „Tato vláda před dvěma lety dramaticky zdražila poplatky za vynětí ze zemědělského fondu, u nejcennějších kategorií na desetinásobek. Vyjímání půdy se zpomalilo.“

Žák zároveň upozornil na to, že problémy s ochranou před povodní paradoxně způsobují i ochránci krajiny: „Po roce 2002 bylo čištění koryt řek zbrzděno sporem o ekologičnost čištění; povodí ho kolikrát nemohlo zrealizovat.“