K přijetí protikorupční normy má poslance přimět počítadlo „hanby“

Praha – Zástupci iniciativy Rekonstrukce státu nainstalovali naproti Poslanecké sněmovně obří počítadlo, které ukazuje, jak velkou, respektive malou podporu má mezi poslanci zákon o registru smluv. Tato norma je podle protikorupčních organizací klíčovým krokem, který usnadní kontrolu hospodaření s bilionem korun ze státní kasy. I když po zavedení registru volá i řada politiků, schválení zákona se neustále oddaluje. Legislativním potrubím už putuje skoro rok.

Zveřejňování smluv, které uzavřou města, obce, státní instituce a také státní firmy typu ČEZ nebo Česká pošta, má podle autora zákona Jana Farského (TOP 09 - STAN) usnadnit kontrolu hospodaření měst a obcí a omezit prostor pro korupci. Na Slovensku se podobný zákon osvědčil a podle bývalé premiérky Ivety Radičové ušetřil v přepočtu miliardy korun ze státní kasy.

Jenže schvalování normy v Česku provázejí obstrukce. Ústavněprávní výbor směnovny měl zákon o registru smluv na stole už pětkrát. Vždy žádal vypracování dalších a dalších „analýz“ a projednávání zákona odložil. Podle nevládních organizací sdružených v iniciativě Rekonstrukce státu to má jediný důvod: bez velké publicity zajistit, aby se zákon nepodařilo schválit do voleb.

Neziskovky se proto rozhodly dodat zákonu na publicitě a dát veřejnosti jasný signál, kdo stojí v boji s korupcí kde. Jejich počítadlo jasně ukazuje, kteří zákonodárci návrh zákona o registru smluv podporují. Zatím došli k číslu 71.

Seznam poslanců, kteří podporují zavedení registru:

ČSSD - 23 poslanců: Zemek, Chvojka, Seďa Strnadlová, Šincl, Rykala, Kalábková, Tejc, Babor, Bohdalová, Černý, Holík, Látka, Neubauer, Novosad, Ohlídal, Petrů, Smýkal, Váhalová, Váňa, Velebný, Votava, Zemánek

TOP09 - 23 poslanců: Heger, Chalánková, Langšádlová, Cogan, Farský, Putnová, Gazdík, Polčák, Husák, Skalický, Bezecný, Eček, Gregora, Chlad, Janek, Jeništa, Kaslová, Kotalíková, Lobkowicz, Pecková, Roztočil, Smutný, Schejbalová

KSČM - 6 poslanců: Koníček, Halíková, Grospič, Dolejš, Marková, Nekl

LIDEM - 5 poslanců: Paggio, Peake, Andrýsová, Rusnok, Navrátilová

Věci veřejné - 9 poslanců: Klasnová, Petráň, Štětina, John, Skokan, Novotný, Drastichová, Babák, Chaloupka

ODS - 3 poslacni: Plachý, Boháč, Pajer

Nezařazení - 2 poslanci: Vysloužil, Kočí


Paradoxní je, že mizivou podporu má registr smluv zejména v řadách ODS, ačkoliv se coby vládní strana zavázala bojovat proti korupci. „Na nedávném ústavněprávním výboru projednání zákona odsunul Marek Benda a Aleš Rádl oba z ODS. Rádl je bývaly starosta Černošic, který ve své obci proslul tím, že odmítal poskytovat veřejné smlouvy dokonce i zastupitelům,“ připomněl Pavel Franc z Ekolgického právního servisu.

Zpravodaj zákona Pavel Staněk (ODS) však obavy mírní s tím, že je před schválením pouze třeba znát názor všech zainteresovaných stran. „Já osobně s tím zákonem problém nemám. Obce by ale měly říct, jestli jsou schopné to dělat s počtem zaměstnaců, které mají, a jestli je to pro ně administrativně náročné, nebo ne,“ tvrdí poslanec. Právě na analýzu dopadů zákona na města a obce nyní ústavněprávní výbor čeká.

Starostové se neshodnou

Obce a města ale zdaleka jednotné stanovisko nemají. Zatímco Hnutí starostové a nezávislí by zavedení registru uvítalo, Svaz měst a obcí návrh tvrdě kritizuje. Zvláště v otázce „administrativní náročnosti“ registru se jejich názory diametrálně liší.

Například starosta Náchoda Jan Birke (ČSSD) nedávno spočítal, že by povinnost zveřejňovat smlouvy Náchod vyšla až na půl milionu korun ročně. A přílišná byrokracie vadí také předsedovi Svazu měst a obcí a primátoru Kladna Danu Jiránkovi (ODS). Za největší problém považuje to, že se v registru budou zveřejňovat veškeré smlouvy, které města a obce uzavřou - tedy i ty, ve kterých půjde jen o stokorunové částky. „Podle nás je korupční potenciál takových smluv nulový, žádný úředník se nenechá zkorumpovat kvůli takovým bezvýznamným částkám,“ tvrdí Jiránek.

Naopak předseda hnutí Starostové a nezávislí Petr Gazdík zákon v podobě, v jaké byl předložen, vítá a tvrzení o přílišné administrativní náročnosti zcela odmítá. „Není pravda, že by to bylo tak administrativně náročné, jak někteří kolegové starostové tvrdí. Pokud bude všechno veřejné, nebude muset do obcí chodit na kontrolu pět různých úřadů od finančních po auditory, což starostům zjednoduší život,“ řekl portálu ČT24. Sám Gazdík je místostarostou obce Suchá Loz, která má kolem tisícovky obyvatel a jak tvrdí, zveřejňování smluv v registru bude znamenat jen několik minut denně práce navíc.

Petr Gazdík

„Pokud chceme účinně bojovat s korupcí, tak i cena v podobě vyšší administrativní náročnosti stojí za to. Peníze se v rámci ušetřených prostředků městu nebo obci několikanásobně vrátí.“


S limitem, nebo bez

Řešením proklamované administrativní náročnosti normy a tedy nutnosti přijmout kvůli ní další úřednickou sílu je stanovení limitů pro smlouvy putující do registru. Slováci nezveřejňují například faktury, jejichž hodnota nepřesáhne 1 000 eur.

Avšak neziskovky proti zavedení limitů důrazně varují. Obávají se toho, že by se za ně mohly skrýt některé nekalé praktiky. „Když zavedete limit, tak se velice snadno zneviditelní smlouvy, v nichž je cena podezřele nízká,“ upozornil v rozhovoru pro portál ČT24 Kamil Gregor z iniciativy Rekonstrukce státu. Sítem by tak propadly například některé nevýhodné pronájmy obecních pozemků za korunu.

Mohlo by navíc docházet i k tomu, že se smlouvy a objednávky budou dělit do menších celků tak, aby je nebylo třeba zveřejňovat. Že jsou tyto obavy na místě, se ukazuje mimo jiné při zadávání veřejných zakázek. Zákon u nich přesně stanovuje hranici, na kterou je třeba vypsat soutěž. Jak ale poukazuje Nejvyšší kontrolní úřad: státní instituce zakázky často dělí na menší, aby soutěž vypisovat nemusely.

Předělat od základů

Nevládní organizace dále odmítají i další výtku Svazu měst a obcí, která směřuje proti hlavnímu stavebnímu kamenu zákona. Tím je jednoduché pravidlo: smlouva, která nebude zveřejněna do tří měsíců od uzavření, bude neplatná.

„Chápu to u dlouhodobých smluv typu pronájem nemovitosti, ale u krátkodobých smluv to smysl nemá. Vrátit plnění často nejde, například když školní jídelna nakoupí rohlíky a zapomene zveřejnit smlouvu, jak budou děti vracet rohlíky, které už snědly?“ volá po úpravě návrhu Jiránek. Místo zneplatnění smlouvy by bylo podle něj vhodnější, aby za opomenutí zveřejnit smlouvu čekala obce či další státní instituce pokuta. Tu by v případě obcí ukládal příslušný krajský úřad.

Podle neziskovek by ale taková úprava změnila zákon ve zcela bezzubou normu. „Když někdo rozkrádá veřejné peníze, už mu pak bude jedno, jestli z dalších peněz daňových poplatníků bude platit nějakou pokutu,“ varoval Gregor.

Zda a v jaké podobě registr smluv nakonec vznikne, ukáže závěrečné hlasování sněmovny. Předkladatelé normy ji chtějí protlačit na zářijovou schůzi poslanců.