Je přijetí místa úplatek? Začíná právní bitva o politickou kulturu

Praha - Kdy politický obchod není legální a kdy se stává trestným činem? To je otázka, na kterou hledají odpověď nejen politici, ale i právníci. Ti upozorňují, že jedna věc je označit jednání obviněných za trestný čin „podplácení“ nebo „přijímání úplatku“ a druhá je daleko obtížnější - vinu bude muset žalobce prokázat. Sama podstata této kauzy totiž mezi právními kapacitami vyvolává rozpaky a v hodnocení nejsou zdaleka jednotní. A jak připomíná ústavní právník Jan Kysela - ne každé jednání, které je nemorální, je automaticky trestným činem. 

Politický obchod se stává trestným činem, naplní-li znaky trestného činu. V tomto případě se jedná o trestný čin „podplácení“ nebo „přijímání úplatku“. Právní argumentace podle odborníka na trestní právo Jiřího Jelínka sice svědčí pro vinu, obtížnější ale bude ji prokázat. 

„Úplatkářství je u nás trestné pouze v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu. Problém je v tom, že znaky těchto trestných činů jsou obecné a realita společenského života je mnohotvárná,“ řekl v pořadu ČT24 Události, komentáře Jiří Jelínek, vedoucí katedry trestního práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Trestní zákoník definuje úplatek jako „neoprávněnou výhodu spočívající v přímém majetkovém obohacení nebo jiném zvýhodnění“, na niž není nárok.

Jiří Pospíšil

Advokáti obviněných ale trvají na tom, že v případě dohod s poslanci se o korupci nedá mluvit. Pokud ano, měli by být podle některých z nich stíháni všichni, kdo se na domluvách podíleli. Exministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) si sám není jist, zda toto jednání skutečně lze chápat jako trestný čin: „Sama podstata kauzy kolem možného uplácení exposlanců ODS je mezi právními kapacitami vnímána jako velmi sporná. Vůbec si nejsem jist, že toto jednání je trestným činem,“ řekl.


Jelínek označil současný postup v aféře Nagyová za precedens. „Tato jednání zatím za úplatkářství považována nebyla, nikde v učebnicích ani v judikatuře, čili v tomto směru jde o určitý průlomový postup a lze tedy očekávat průlomová rozhodnutí.“ Vrchní státní zastupitelství v Olomouci se tak nemá o co opřít a soud, pokud bude chtít obviněné potrestat, bude muset poprvé v historii uznat přijetí práce jako úplatek.

  • Jiří Jelínek: Co bude úkolem právníků?: „Žalobce bude prokazovat, že to bylo v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu, že úplatek byla určitá protislužba, že tu byla bezprostřední časová souvislost, a obhajoba zase bude prokazovat, že tomu tak není.“

Jelínek tvrdí, že celá kauza bude obtížně dokazatelná, on osobně je poněkud zdrženlivý, pokud jde o nadšení veřejnosti z toho, že tři bývalí poslanci jsou ve vazbě. „Musí se totiž prokázat příčinná souvislost mezi obstaráváním věcí obecného zájmu a mezi přidělením funkce,“ řekl v UK. Státní zástupce ji zatím vidí v tom, že poslanci složili mandát, ač ho slíbili vykonávat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Jenže, jak uvádějí Lidové noviny, ani k tomu nelze poslance nutit.

Podle profesora ústavního práva Václava Pavlíčka bude při posuzování skutku záležet na tom, zda byla poslancům předem přislíbena výhoda za to, že se vzdají mandátu, nebo zda jim jejich politická strana pomohla opatřit místo až poté, kdy se mandátu vzdali. „Jestli jim bylo nabídnuto, že když se vzdají mandátu, který jim dali občané, tak budou někam jmenováni, pak to nepochybně naplňuje skutkovou podstatu podplácení,“ uvedl Pavlíček, který takovou situaci označil přímo za „klasický model“ tohoto trestného činu. Ve druhém případě by podle něj šlo zřejmě o normální, i když diskutabilní jednání politických subjektů.

Advokát a specialista na trestní právo Jaroslav Ortman s tímto názorem nesouhlasí: „Já si myslím, že to žádný soud nemůže odsoudit, protože to prostě žádný trestný čin není,“ konstatoval a připomněl například funkci eurokomisaře pro Vladimíra Špidlu.

Práce jako úplatek?

Z textu obvinění, který zveřejnil deník E15, vyplývá, jak obvinění smlouvali o funkce. Otázkou je, zda to bude stačit. Ne všichni si totiž polepšili, například bývalý poslanec Marek Šnajdr spadl jako předseda Dozorčí rady na 37 tisíc korun. Podle Šnajdrova obhájce Lukáše Trojana toto bylo dokonce před soudem řečeno i prokázáno a soudce to konstatoval v odůvodnění. „Pan Šnajdr v době, kdy rezignoval na svůj poslanecký mandát, měl příjem zhruba o 60 procent vyšší než příjem, který měl jako předseda dozorčí rady Čepro,“ řekl Trojan pro ČT24.

A navíc zatímco za hlasování v parlamentu nelze podle ústavy stíhat, členové představenstva a dozorčích rad za své rozhodování ručí osobním majetkem, i když spíše na papíře než v praxi, jak připomínají v analýze právníka a novináře Tomáše Němečka Lidové noviny. O povinnosti chodit do parlamentu už ani nemluvě. Statní zástupci budou muset také prokázat, že šlo o neoprávněnou výhodu – zveřejněné obvinění zatím nerozporuje výši odměn, obžaloba by tak musela prokázat, že neoprávněná výhoda je už samo dosazení do funkce.

Pojem úplatek je v zákoně vymezen obecně jako majetkové plnění, podle Jelínka ale může jít i o nemajetkové plnění. Z toho vyplývá, že „příklad, že ve funkci dostávají nižší plat, než je souhrn požitků, v podstatě nic neznamená.“ Jelínek tvrdí, že není důležité, kolik dostal, ale za co to dostal, a musí to být v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu. „Nepochybně výkon poslaneckého mandátu je obstarávání věci obecného zájmu, ale jde o to, prokázat tu souvislost s přidělením funkce, to bude velmi obtížné,“ dodává.

Právník na závěr uvedl, že pokud by soud nakonec došel k závěru, že toto jednání je úplatkářství, tak se otevírá možnost kriminalizace i minulých jednání. V tuto chvíli by ale nastala otázka promlčení. „Víte, že důkazy časem mizí, svědci zapomínají…,“ dodal Jelínek.

Rozsudek v případu Bárta: Politické intrikaření není trestný čin

Při podrobnějším zkoumání tohoto případu nelze opomenout rozsudek v případu Víta Bárty, který loni v dubnu vynesl soudce Jan Šott. Bártu tehdy neodsoudil na základě svědectví Kristýny Kočí a Jaroslava Škárky, ale na základě Bártovy vlastní svědecké výpovědi. Bárta se podle soudce snažil přimět poslance Věcí veřejných k tomu, aby nehlasovali pro zdanění poslaneckých náhrad. „Ke spáchání trestného činu se objektivně zcela doznal, jako by se domníval, že jeho jednání trestné není, a to přispělo podstatným způsobem k objasnění věci,“ uvedl soudce v odůvodnění.

Vít Bárta a Jaroslav Škárka před soudem
Zdroj: ČT24

Případ ale nakonec skončil ve prospěch Víta Bárty: Městský soud odmítl, že by Bárta uplácel, s argumentací: „Chování ve stylu politického intrikaření nepodléhá trestní odpovědnosti, ale odpovědnosti před voliči.“

Policie obvinila minulý týden trojici poslanců z toho, že si nechali slíbit od šéfky premiérova kabinetu Jany Nagyové a exnáměstka ministra zemědělství Romana Bočka výměnou za poslanecký mandát úplatek ve formě získání členství v orgánech společností, v nichž je majoritním akcionářem stát. Šnajdr byl zvolen předsedou dozorčí rady Čepra, Fuksa členem představenstva Českého Aeroholdingu.