Češky si chtějí užít mateřství, do práce se nehrnou

Praha – Tvrzení, že by se matky chtěly vracet do zaměstnání dřív než po dvou či třech letech doma, ale stát a zaměstnavatelé jim to neumožňují, se v posledních letech stalo veřejnou mantrou. Jenže jak ukazují zkušenosti z několika špičkových českých firem, v praxi to vypadá jinak. Matky od dětí do práce nespěchají, a to i když jim zaměstnavatel nabízí příplatek za to, že se vrátí.

České ženy s malými dětmi pracují v mnohem menší míře, než je obvyklé v zahraničí. Jak ukazují data z Eurostatu, v Česku pracuje jen 35 % žen s nejmladším dítětem ve věku do 5 let. Země tak silně zaostává za ostatními západními státy. V Evropské unii totiž v průměru pracuje 60 % žen s malými dětmi. Právě proto se v Česku v poslední době množí pokusy, jak zaměstnanost matek zvýšit. Vláda usnadnila například vznik firemních školek a od ledna by se měla rozjet další novinka – dětské skupiny, jejichž provoz bude v porovnání se školkami levnější.

Podporovat návrat žen do práce se snaží nezávisle na státu některé podniky –  například přispějí na hlídání dětí nebo zvýší ženě, která se po mateřské hned vrací do práce, plat. Jenže firmy překvapivě narážejí na nezájem ze strany žen o jejich služby.

Velká očekávání v prachu

To je i příklad Telefóniky O2. Telefonní firma zhruba před rokem svým zaměstnankyním nabídla příplatek 8 000 tisíc korun měsíčně, pokud nastoupí do práce ihned po skončení mateřské dovolené, tedy po uplynutí 28 týdnů od narození dítěte. Vrátit se přitom ženy nemusí hned na plný úvazek; sáhnou-li po zkráceném, zaplatí jim Telefónica poměrnou část příspěvku.

Telefónica si od svého návrhu slibovala mimo jiné to, že ušetří peníze za hledání a zacvičování nových lidí za matky na mateřské. Avšak plány firmy narazily. Za téměř rok fungování využilo příspěvek z pěti tisíc zaměstnankyň pouhých pět žen. Co za překvapivě nízkým číslem stojí?

„Chci vidět první krůčky svého dítěte“

Matky, které příspěvek nevyužily, shodně říkají, že kdyby odešly od půlročního dítěte do práce, mateřství by si neužily - přišly by o první krůčky svého dítěte. „Měla jsem strach, že když se vrátím brzy do práce, budu já brečet v kanceláři a dítě doma,“ vysvětlila své rozhodnutí zůstat doma i po uplynutí 28 týdnů mateřské Šárka Zámečníková, která před odchodem na mateřskou v Telefónice pracovala jako manažerka pro klíčové zákazníky.

Matka s dítětem
Zdroj: ISIFA
Autor: Hudcovič Tomáš

Sama je navíc přesvědčená, že jí práce neuteče. Vyzkoušela si to už při prvním dítěti, se kterým byla doma tři roky. „Celou dobu jsem sledovala trendy, komunikovala s kolegy, takže návrat do práce pro mě potom nijak strašný nebyl,“ popsala své zkušenosti Zámečníková. Zároveň ale dodala, že pokud se jí podaří nyní sehnat hlídání, ráda by se od druhého potomka vrátila do práce už po dvou letech. „Po dvou letech doma už jsem byla úplně šílená, práce mi chyběla a na dítěti jsem viděla, že potřebuje další děti, že potřebuje rozhled a já už jsem mu byla málo,“ dodala.

Přesto maminky snahu Telefóniky vítají. Nabídka by podle nich jen chtěla vylepšit. „Kdyby to byla možnost čerpat příspěvek při návratu do práce po roce, nikoli 7 měsících, tak si myslím, že by toho lidé využívali víc. V roce totiž už miminko sedí i chodí, maminka tedy nepřijde o důležité momenty v jeho životě,“ říká paní Alena, dnes matka na plný úvazek, dříve asistentka ředitele Telefóniky.

Že by mírnější podmínky při čerpání příspěvku mohly zájem o něj zvýšit, ukazují i zkušenosti České spořitelny. Ta nabízí čtyřtisícový příspěvek na hlídání všem rodičům, které mají dítě ve věku 1 až 5 let. Aktuálně ho čerpá zhruba 350 rodičů. Je to sice řádově výše než odpověď na nabídku Telefóniky, přesto ani tady to není v porovnání s celkovým počtem zaměstnanců spořitelny žádný průlom - zaměstnává totiž 11 tisíc lidí.

Zpověď pracující matky

Jak vnímá rodičovský příspěvek na návrat do práce maminka, která se jej rozhodla využít? Lada Franková, která se na své místo v marketingovém oddělení Telefóniky vrátila po třech měsících od narození dcery, říká, že příspěvek jí rozhodování sice usnadnil, do práce by se ale brzy po narození dítěte vrátila i bez něj. „Nechtěla jsem, aby mi unikla pozice, na které pracuji, abych zaostávala za pracovním trhem, za vývojem, který je v telekomunikacích velmi rychlý. Navíc v mém rozhodování hrály roli i finanční důvody,“ uvedla.

Jak ale sama přiznává, návrat od dítěte do pracovního zápřahu pro ni nebyl lehký: „Když se dcera narodila, tak jsem měla výčitky, že od ní budu brzy utíkat. Teď, když už jsem několik měsíců zpátky v práci a vidím, že to funguje, tak jsem přesvědčená o tom, že jsem udělala dobře.“


Nezájem o školky pro batolata

Že za nízkou zaměstnaností žen s dětmi nestojí jen nedostatek školek nebo diskriminace na trhu práce, ale i touha českých matek užít si péči o své dítě, potvrzují také zkušenosti z firemních školek. Například školka pražské centrály UniCredit Bank přijímá děti od 18 měsíců. Tuto hranici školka nastavila po poradě s rodiči, o umístění mladších dětí mezi nimi totiž nebyl zájem.

Pro starší děti ale rodiče využívají školku naplno. Po prvním roce fungování je plně obsazeno všech 30 míst určených pro děti zaměstnanců. Školku si rodiče chválí a ani UniCredit Bank vynaložených peněz nelituje. „Firemní školka pomáhá posilovat loajalitu našich lidí a nepřímo i jejich pracovní výkony,“ pochvaluje si mluvčí UniCredit Bank Petr Plocek. Díky tomu, že rodiče mají školku jen několik desítek metrů od banky, méně pak koukají na hodinky. Ty nejmenší děti by do ní ale nedali, protože s nimi matky chtějí zůstat doma.