Rupnik: Propojení politiky s byznysem má namále, instituce se emancipují

Praha - V Česku už nejde o únavu z demokracie, ale o vyčerpání, domnívá se politolog Jacques Rupnik, jenž byl hostem OVM. Cynismus v politice i veřejnosti podle něj pramení z toho, že jedna kauza následuje druhou, ale žádná není dotažena do konce. Teď ovšem přichází nová éra, která se projevuje snahou nabourat propojení politické moci s byznysem. „Dnes, když vidíte emancipaci justice, policie nebo médií, nastává něco nového,“ řekl Rupnik. Zásah na úřadu vlády by mohl vést k tomu, že politici pochopí, že existují určité meze, které nelze překročit. Rupnik ale zároveň zdůraznil, že politická kultura se mění jen velmi pomalu.

Excesy jsou možné, nicnedělání je ale horší

Policie na Úřadu vlády? Podle Rupnika to došlo tak daleko, protože se po celá dlouhá léta nic neřešilo. Dělba moci, nezávislost justice a možnost mít skutečně investigativní žurnalistiku jsou důležitými aspekty demokracie i v západních zemích. „Mohou z toho být samozřejmě excesy, pokusy zneužít tento proces politicky,“ konstatoval politolog s tím, že větší hrozbu by ovšem představovalo „nechat věci jednoduše plavat“.

Propojení silných ekonomických lobby se státem a politickou mocí mělo podle Rupnika dvě podoby. Jednou z nich byla privatizace v 90. letech minulého století, kdy šlo o nějvětší přerozdělování majetku od 2. světové války. „Obrovská příležitost pro tunelování,“ podotkl politolog. Následující desetiletí pak šlo hlavně o státní zakázky a evropské peníze.

Jacques Rupnik, politolog a publicista:

„Je důležité, aby daňový poplatník měl důvěru v instituce. Klíčem demokracie je důvěra. Pokud ztratíte důvěru v instituce a v jejich schopnost samoregulace, nejprve přijde apatie, pak to může být rozhořčení nebo otevřená cesta k populistickým demagogům.“


Vrátit politiku politikům? Spíš občanům, říká Rupnik

Exprezident Václav Klaus po zásahu na Úřadu vlády prohlásil, že je teď nutné „odebrat politiku z rukou pánů v kuklách a vrátit ji mezi politiky“. Podle Rupnika je ale hlavně třeba vrátit politiku občanům. „Občan potřebuje důvěru v politiky, proto jsou tu strany a jiné demokratické instituce,“ uvedl publicista s tím, že když politici překračují meze, je pak risk, že se jim to zkrátka vrátí. „A pak říkají: 'Vratťe nám tu politickou moc, kterou ztrácíme,'“ dodal Rupnik.

Politolog v souvislosti s dalším vývojem připomněl Itálii, kde jedna vládní strana (Křesťanská demokracie) byla u moci 40 let. „Propojení mezi státem a byznysem bylo obrovské. Když se pak objevila po konci studené války emancipace, přišla destabilizace politického systému,“ řekl Rupnik. Kampaň s názvem „Čisté ruce“ přinesla velká očekávání, nakonec ale pouze nastoupil Silvio Berlusconi. „Jak dlouho byl pak u moci? Asi patnáct let,“ připomněl politolog. A cynismus dál rostl.

Silvio Berlusconi
Zdroj: ISIFA
Autor: EPA/ALESSANDRO DI MEO

Instituce v Česku podle Rupnika dlouho nefungovaly, jak by měly. Teď se ale snaží dělat svou práci. „Je to velice dramatické. Prolínají se tu dvě věci – politická krize a její řešení a druhá nejistota jsou právě ty instituce – jak se mají stabilizovat, jak dojde k rovnováze,“ upozornil Rupnik s tím, že úřednické vlády měly v Česku vždy důvěru, která politikům schází. Právě i úřednická vláda je přitom jednou z možných variant řešení současné vládní krize.

Budou zavedena nová pravidla?

„Otázka je, jestli nás tento velký třesk povede ke změnám, nebo to nevyústí soudním procesem a bude z toho obrovské zklamání,“ konstatoval Rupnik. „Mohli bychom se pokusit zavést pravidla, která by podobné konání znemožnila,“ dodal politolog s tím, že ale vždy záleží na interpretaci.

Ve Francii se nyní kupříkladu jedná o zákonu o moralizaci politiky, a to kvůli tomu, že měl ministr financí utajené konto ve Švýcarsku. Součástí jsou i majetková přiznání, střet zájmů nebo otázka kumulace funkcí.