Vládu sestaví ekonom Rusnok, rozhodl Zeman

Praha – Prezident Miloš Zeman pověřil sestavením vlády ekonoma a člena NERVu Jiřího Rusnoka. Rusnok nyní musí vybrat osobnosti pro jednotlivé posty a spolu se svým kabinetem požádat do třiceti dní o důvěru Poslaneckou sněmovnu. Pokud by ji Rusnokova vláda nedostala, prezident nevyloučil, že by se ve svém druhém pokusu obrátil na strany vládní koalice; ty dnes totiž oznámily, že v dolní komoře drží potřebnou většinu 101 hlasů.

„Vážím si vás jako odborníka. Jsem si vědom toho, že povedete vládu ve velmi nelehkých dobách, kdy jedním z nejdůležitějších úkolů této vlády bude připravit návrh zákona o státním rozpočtu, a protože neznám lepšího ministra financí, než jste byl vy, těším se, že tyto úkoly zvládnete,“ řekl Rusnokovi při pověřování sestavením vlády prezident Zeman.

„Jestliže mě prezident republiky požádá o to, abych se vrátil do služeb vlasti, tak to prostě udělám, mimo jiné jako důstojník v záloze české armády. Má to smysl, proto jsem to vzal,“ řekl po jmenování premiérem Rusnok. „Tato země už zažila mnoho planých diskusí o tom, jestli mají být volby o měsíc či o půl roku později. To této zemi ale nechybí, tato země potřebuje řídit,“ dodal s tím, že za hlavní úkol svého kabinetu považuje přípravu státního rozpočtu pro příští rok. Jaké jsou další Rusnokovy plány v čele úřednické vlády? Čtěte víc.

Dvaapadesátiletý JIŘÍ RUSNOK byl za Zemanova působení ve Strakově akademii ministrem financí, ve Špidlově kabinetu vedl ministerstvo průmyslu a obchodu. Nyní radí v oblasti financí Zemanovi, je také členem Národní ekonomické rady vlády (NERV) a posledních deset let působí ve vedení penzijního fondu ING. Před deseti lety neúspěšně kandidoval na předsedu ČSSD. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze. Letos v únoru Zeman nabídl Rusnokovi místo v bankovní radě České národní banky. Tu by měl Zeman doplňovat nejdříve příští rok a Rusnok řekl, že by nabídku zřejmě přijal.


Zeman uvedl, že svým dnešním krokem vychází vstříc očekávání lidí, kteří pro něj hlasovali v lednové přímé volbě; tehdy opakovaně vyslovil názor, že by pravicová vláda premiéra Petra Nečase měla skončit. „Mám-li dodržet tento názor, tak je naprosto samozřejmé, že musím podniknout kroky, které mně umožňuje ústava, aby se tento názor naplnil,“ vysvětlil svůj nynější postup prezident s tím, že pouhé přeobsazení premiérského postu šéfkou dolní komory Miroslavou Němcovou, které mu navrhovala koalice, by bylo pouze pokračováním Nečasovy vlády „bez Petra Nečase“. „Jsem přesvědčen, že většina veřejnosti by si to nepřála,“ řekl.

Němcová může ještě dostat šanci, naznačil Zeman

Zemanovu úřednickou vládu ovšem odmítly všechny politické strany v Poslanecké sněmovně. Sociální demokraté, komunisté i Věci veřejné soustavně volají po předčasných volbách, koaliční strany zase trvají na tom, že chtějí vládnout až do řádného konce volebního období v květnu 2014. Dnes navíc předstoupily před veřejnost se zprávou, že drží ve sněmovně potřebnou většinu 101 hlasů; občanská demokracie proto trvá na vzniku politické vlády v čele s Miroslavou Němcovou (čtěte víc). Strana LIDEM ale ústy své předsedkyně Karolíny Peake nevyloučila její podporu se slovy: „Možné je v politice všechno.“

V této souvislosti Zeman nevyloučil, že pokud by byl znovu postaven před úkol jmenovat předsedu vlády, „stojedničku“ tvořenou hlasy ODS, TOP 09, LIDEM a Michala Doktora (Jihočeši) by zohlednil. „Pokud neprojde vláda Jiřího Rusnoka řádnou parlamentní procedurou, pak má prezident dva pokusy o sestavení vlády, a já bych pochopitelně tuto situaci, bude-li trvat v budoucnosti, velmi zvažoval,“ podotkl prezident Zeman.

Jak reaguje politická scéna na Zemanův tah?

  • Miroslava Němcová (ODS): „Neexistuje v Poslanecké sněmovně jiná většina než většina 101 pro jinou vládu, než která byla navržena na půdorysu stávající trojkoalice v čele se mnou. Neexituje žádná jiná většina pro žádné jiné řešení.“
  • Miroslav Kalousek (TOP 09): „Vláda Jiřího Rusnoka nemá šanci získat ve sněmovně důvěru a nemá šanci ve sněmovně prosadit rozpočet. Jediná legitimní většina ve sněmovně je 101 hlasů koalice.“
  • Bohuslav Sobotka (ČSSD): „ČSSD vnímá jmenování prezidentské vlády jako nejlepší a možná nejrychlejší cestu k předčasným volbám. Není možné zemi trápit tím, že teď budeme absolvovat všechny tři pokusy, které pro sestavení vlády předpokládá ústava.“
  • Vojtěch Filip (KSČM): „Tuto krizi lze vyřešit jenom ústavně čistým způsobem, a sice vypsáním nových voleb. Varianta, že se sněmovna shodne na svém rozpuštění, je rychlejší než tři neúspěšné pokusy o sestavení vlády, neprohloubí politickou krizi a nebude hrozit rozpočtové provizorium.“

Strana LIDEM ústy své předsedkyně Karolíny Peake nevyloučila její podporu se slovy: „Možné je v politice všechno“. Věci veřejné žádají rozpuštění sněmovny, pokud by se pro ně nenašlo dostatek hlasů, zváží podporu Rusnokova kabinetu.

Jmenování Jiřího Rusnoka a jeho vlády přitom může podle prezidenta Miloše Zemana politiky k dohodě na předčasných volbách donutit. Ty by pak mohly být vypsány do konce září. „Jediná cesta, jak vyvolat v České republice předčasné volby, je jmenování vlády odborníků, a to z toho prostého důvodu, že jinak by čekání na předčasné volby bylo čekání na Godota,“ řekl Zeman. „Opozice nemá sílu získat 120 hlasů a vládní koalice až dosud neměla zájem se na těchto 120 hlasech podílet.“