Babiš: Nejdřív hnojiva, teď média. Čeká na něj politika?

Praha - Miliardář Andrej Babiš, druhý nejbohatší muž Česka, koupil vydavatelský dům MAFRA, čímž znovu rozvířil diskuzi o propojení médií a politiky. Babiš totiž zároveň plánuje kandidaturu v příštích parlamentních volbách se svým hnutím ANO 2011. On sám odmítá, že by si chtěl přes média naklonit voliče, a narážky na italského magnáta Silvia Berlusconiho v žertu odráží, že je své ženě dvacet let věrný a nemá milenku. Odborníci jsou však k jeho slovům skeptičtější. Andrej Babiš byl také hostem pátečního Hyde parku ČT24

Jaký je vlastně příběh fenomenálního podnikatelského úspěchu Andreje Babiše? Bratislavský rodák, syn diplomata - vystudoval gymnázium v Ženevě a mluví tak francouzsky, rusky, německy a anglicky - a absolvent VŠE v Bratislavě nastoupil po promoci jako referent do Chemapolu Bratislava, později Petrimexu, a nic nenasvědčovalo rychlé kariéře. 

Po revoluci, resp. rozpadu Československa v roce 1993 spoluzakládal firmu Agrofert, která se o rok později přeměňuje v akciovou společnost – jediným vlastníkem přitom zůstává bratislavský Petrimex. Ten však v roce 1995 přestal do Agrofertu posílat peníze a nakonec ho opustil. Babiš se ovšem tehdy poprvé ukázal jako schopný manažer: díky kontaktům ve Švýcarsku si zajistil finance a Agrofert začal posilovat postavení na trhu s hnojivy. 

Nakupováním akcií zemědělských podniků postupně získalo Babišovo impérium ve 2. polovině 90. let dominantní vliv v českém zemědělství a potravinářství. Firmy kolem Agrofertu totiž zemědělcům dodávají osiva a hnojivo, pak od nich vykupují obilí, to jim zpětně prodávají ve formě krmných směsí a nakonec od nich vykupují i maso. Navíc Agrofert Holding ovlivňuje i český chemický a petrochemický průmysl. 

Agrofert
Agrofert

Babišova hvězda dále stoupala, v roce 2001 byl ekonomickou veřejností hodnocen jako nejlepší tuzemský manažer a Agrofert Holding vydělal v letech 1998-2001 skoro sedm miliard korun. V roce 2002 však Babišova pověst utrpěla šrámy – důvodem byl tendr na nového vlastníka petrochemického gigantu Unipetrol, který sice vyhrál, nakonec ho však odmítl koupit. Za Unipetrol měl zaplatit 361 milionů eur (asi 11 miliard Kč), podle tisku však Babiš zjistil, že je nabízená cena příliš vysoká.

Agrofert Holding se řadí k největším firmám v Česku, je jedničkou tuzemského zemědělsko-potravinářského sektoru a z hlediska tržeb druhou nejvýznamnější skupinou v chemickém průmyslu. Loni skupině Agrofert vzrostly nekonsolidované tržby o 15 procent na rekordních 202 miliard korun. Nekonsolidovaný zisk před zdaněním pak poklesl z předloňských 9,1 miliardy na 7,6 miliardy Kč. Sám Babiš pak bývá označován za jednoho z nejbohatších českých podnikatelů – opakovaně se umísťuje v žebříčku nejbohatších lidí světa časopisu Forbes. Podle časopisu disponuje majetkem za dvě miliardy dolarů (asi 39,5 miliardy Kč).


Právě v době privatizace Unipetrolu se v tisku psalo o blízkých vazbách Babiše na špičky ODS i ČSSD. „Umí komunikovat hlavně s ministrem vnitra Stanislavem Grossem a osobně se zná i s (bývalým) premiérem Milošem Zemanem,“ řekl pro deník MfD jeden z vlivných členů sociální demokracie. Podle profesionálních lobbistů pak měl blízko také k občanským demokratům. 

V médiích se také připomíná Babišova údajná spolupráce s StB, je totiž veden v tzv. Cibulkových seznamech jako spolupracovník Státní bezpečnosti. Sám Babiš tvrdí, že s StB nikdy nespolupracoval. Před rokem 1989 byl členem KSČ.

Rok 2011: Vstup do médií i politiky

V posledních letech se Babiš začal angažovat také v politice a mediální oblasti. V roce 2011 představil sdružení ANO 2011 – Akce nespokojených občanů - a ostře kritizoval korupční prostředí v Česku. Loni na podzim vyslalo hnutí své kandidáty do senátních voleb, o hlasy voličů se v Ostravě ucházela třeba novinářka Jana Lorencová, žádný z kandidátů však neuspěl. 

Hnutí ANO 2011
Hnutí ANO 2011

V prezidentské volbě hnutí nepřímo podporovalo Karla Schwarzenberga a teď si dělá zálusk na poslanecká křesla v příštích volbách do sněmovny. Za Babišovo hnutí by mohli kandidovat například někdejší rektor Masarykovy univerzity Jiří Zlatuška, bývalý vyjednavač českého vstupu do EU Pavel Telička nebo herec Martin Stropnický. „Jsou to lidé, kteří s námi konzultují program - ne všichni už potvrdili stoprocentně, že budou kandidovat. Je to na nich,“ uvedla k tomu místopředsedkyně hnutí Věra Jourová. 

Ve stejném roce jako Ano 2011 vzniká také Babišova firma AGF Media, která začala vydávat zpravodajský týdeník 5+2. Ten vychází v 71 regionálních mutacích a je k dostání zdarma. Firma uvažovala i o koupi krachující televize Pětka nebo internetové společnosti Centrum Holdings.

Babiš: Ať si novináři píší, co chtějí

Letos v červnu Babiš prohlásil, že hodlá v oblasti médií mohutně expandovat a v horizontu tří let chce vybudovat největší mediální dům v Česku, jak upozornil server motejlek.com. Jen o pár dní později se spekulovalo, že koupil vydavatelství Ringier (Blesk, Reflex), nakonec oznámil koupi mediální skupiny MAFRA (mimo jiné Mladá fronta, Lidové noviny) od německé společnosti Rheinisch-Bergische Verlagsgesellschaft. Obě strany se dohodly nezveřejňovat cenu ani další podrobnosti. Šéfredaktor MarketingSalesMedia Daniel Köppl ve Studiu ČT24 uvedl, že se částka pohybovala kolem 150 milionů eur (asi 3,7 mld. Kč). Prodej ještě musí schválit antimonopolní úřad. 

Na včerejším brífinku Andrej Babiš uvedl, že nebude v žádné řídícím orgánu Mafry – vystupovat chce pouze v pozici finančního investora. Kvůli zachování nezávislosti listů nechce v budoucnu mluvit s novináři této skupiny, ani jim prý neposkytne žádné interview. „Já v žádném případě nebudu nikdy zasahovat do práce redaktorů v Mafře, ať si klidně píší, co chtějí,“ poznamenal. Jeho politické hnutí ANO 2011 prý bude ve spřízněných novinách inzerovat za tržní ceny. 

Video Reportáž Jana Černého
video

Reportáž Jana Černého

V týdeníku 5+2 se nicméně už nyní objevují texty typu aktuálního článku o polských potravinách, kde list dává prostor i Babišovi. Ten kritizuje kvalitu polských potravin, když připománá skandály s posypovou solí a jedem na krysy. Zároveň uklidňuje, že v Česku podobný skandál nebyl a ani nebude. Jinými slovy hájí svůj byznys, přičemž nikde v článku není uvedeno, že Babiš týdeník vlastní. 

Vydavatelská skupina Mafra bude začleněna přímo pod mateřský Agrofert Holding. Babiš počítá s tím, že skupina v budoucnu koupí i týdeník 5+2 a plánuje i spolupráci se serverem Česká pozice, záležet prý bude na dohodě se zakladatelem a šéfredaktorem portálu Istvánem Léko. Podle dřívějšího vyjádření posílá Babiš serveru 20 milionů korun ročně.


Obavy z berlusconizace politiky

Odborníci varují před propojením médií, byznysu a politiky – podle nich se Babiš angažuje v mediální oblasti, aby propagoval své hnutí Ano 2011. „Pan Babiš, stejně jako třeba pan Soukup, patří k podnikatelům, kteří se zajímají o média hlavně proto, že chtějí dělat politiku,“ uvedl v anketě Respektu novinář Karel Hvížďala. Šéfredaktor týdeníku Marketing a Média Václav Sochor pak spekuloval, že si Babiš před Ringierem vybral Mafru, protože má daleko větší potenciál, pokud jde o Babišovy politické ambice a jeho hnutí.

Daniel Köppl se ovšem domnívá, že Babiš využije média spíše pro zvýšení svého vlivu na trhu, než pro politickou kariéru, což je podle něj nepříjemná zpráva jak pro obchodní řetězce, tak i pro ostatní deníky. Navíc se Babiš koupí Mafry dostal i k tiskárnám – podle Köppla se tak musí mít na pozoru i tiskárny, které tisknou letáky pro obchodní řetězce. 

„Já chci, abychom uspěli v příštích volbách, protože celá tato politická generace musí jít pryč. Budu kandidovat. Ale média, Mafra, mě zajímá jen jako investiční příležitost,“ dodal Babiš po včerejším brífinku.

Skupina Mafra má zhruba 1100 zaměstnanců, z deníků vydává Mladou frontu DNES, Lidové noviny a bezplatné Metro. Do skupiny patří také dvě pražská rádia Expres a Classic FM a rovněž hudební televize Óčko – k té v červnu přibyla další stanice Óčko Gold. Společnost je také velmi aktivní na internetu, vedle zpravodajských portálů iDnes.cz a Lidovky.cz provozuje i stránky FINmarket.cz, AAAPoptávka.cz nebo rajce.net. Mafra vlastní tiskárny MAFRAPRINT v Praze a Olomouci a letos v květnu začal fungovat virtuální mobilní operátor Mobil.cz vydavatelství Mafra a T-Mobilu.