Pět let za mřížemi požaduje prokuratura pro exmanažery MUS

Bellinzona (Švýcarsko) – Prokurátoři u soudu s bývalými manažery Mostecké uhelné společnosti žádají pro obviněné pětiletý trest vězení nepodmíněně a vysoké peněžité tresty. Ze zadržených peněz má být rovněž podle názoru místních žalobců odškodněna společnost MUS a český stát. V případě MUS jde o 276 milionů švýcarských franků (5,8 miliardy korun), český stát by měl dostat téměř 150 milionů švýcarských franků (3,2 miliardy korun).

Podle redaktora ČT Jiřího Hynka byl návrh obžaloby pro všechny obviněné studenou sprchou. Po vynesení návrhu prokuratury se všichni sešli před budovou, kde soudní jednání probíhá, a velmi živě mezi sebou diskutovali. Po celý průběh soudu neskrývali někteří z nich optimismus a víru v přijatelný konečný výsledek. Návrh prokuratury je ale očividně zaskočil.

Prokuratura žádá pro Antonína Koláčka, Marka Čmejlu, Jiřího Diviše, Oldřicha Klimeckého a Petra Krause pět let vězení nepodmíněně. Šestaosmdesátiletému Belgičanovi Jacquesi de Grooteovi navrhla prokuratura dva roky vězení podmíněně a pokutu 200 tisíc švýcarských franků (4,2 miliony korun). Koláček by měl zaplatit pokutu 1,5 milionu franků (skoro 32 milionů korun), Diviš 750 tisíc, Čmejla milion, Kraus 600 tisíc švýcarských franků a Klimecký 300 tisíc. Všichni obžalovaní mají platit i poměrně vysoké soudní výlohy.

Prokuratura obžalované nešetřila ani v závěrečných řečech

Vystavěli budovu lži, aby mohli skrývat pravdu o vlastnících MUS, prohlásila v úvodu své řeči prokurátorka Graziella de Falco Haldemannová. Po deset let podle ní skrývali pravdu a oklamali český stát, lid České republiky a zaměstnance MUS. Díky řadě offshoreových institucí skryli, kdo je skutečným vlastníkem MUS, prohlásila.

Prokurátorka De Falco Haldemannová zdůraznila klíčovou roli švýcarské země pro podvody všech obžalovaných. Zásadní pro jejich aktivity byla společnost Investenergy vytvořená ve Fribourgu, přes kterou šly peníze na soukromé účty obžalovaných, řekla v souvislosti se společností, kterou založil Diviš a přes kterou se nakupovaly ve skrytu akcie MUS. Přes účty právě ve Švýcarsku také podle ní šlo 150 milionů dolarů, které si obžalovaní z fondů MUS údajně přivlastnili.

Graziella de Falco Haldemannová: „Zde přítomní kradli, aby se osobně obohatili a aby se zmocnili společnosti MUS. Během deseti let postavili stavbu plnou lží.“


Hlavní prokurátorka Graziella de Falco Haldemannová v kauze MUS (vpravo)
Zdroj: ČTK

Prokurátorka označila finanční konstrukci, kterou obvinění vytvořili, za složitou a vynalézavou. Jen když se na celou věc podíváme globálně, je možné pochopit, co se stalo, prohlásila. Pokud bychom se soustředili jen na část, bylo by možné si myslet, že je vše v pořádku, dodala. Podle ní se tak obětí podvodu se stala i česká vláda, která o privatizaci rozhodla. „Machinace byla tak dobře připravená, že si ministři mohli myslet, že jejich rozhodnutí je nejlepší,“ prohlásila Haldemannová.

Antonín Koláček: „Pokud zůstane švýcarská neutralita v rukou lidí, jako jsou soudci zde v této budově, tak je tato neutralita ve správných rukou.“

Obžalovaný Petr Kraus: „Raději bych nebyl účastníkem…, ale jsem velmi spokojen s průběhem, jsem naprosto fascinován prací soudu.“


Zatímco český stát s dnešními slovy švýcarské prokuratury souhlasí, proti jsou advokáti obžalovaných. „Prokuratura velmi precizně a přesvědčivě popsala skutkový stav této kauzy,“ konstatoval právní zástupce ministerstva financí Marek Procházka. „Prokuratura nemá zájem na tom, aby bylo rozhodnuto spravedlivě, chybí jí důkazy,“ oponovala advokátka obžalovaných Karolína Zelenková.

Švýcarské úřady zablokovaly obžalovaným 660 milionů švýcarských franků (asi 13,9 miliardy korun). Českou republiku svým jednáním prý připravili zhruba o tři miliardy korun. Podle prokuratury použili obžalovaní k ovládnutí společnosti MUS přímo peníze z jejích fondů.

Kontroverzní privatizace MUS začala v roce 1993 a většina údajných trestných činů se děla podle švýcarské prokuratury od roku 1997 „nejméně“ do roku 2007. Kořeny případu ale sahají do roku 1990, kdy švýcarský podnikatel Alain Aboudaram začal spolupracovat s bývalým vysokým úředníkem Mezinárodního měnového fondu Belgičanem Jacquesem de Grootem. Oba se později dostali do sporu kvůli půl milionu dolarů, které si de Groote půjčil. Aboudaram pak v prosinci 2004 poslal švýcarským úřadům dopis, ve kterém popsal údajnou praxi praní špinavých peněz kolem MUS. Švýcarská prokuratura posléze v červnu 2005 zahájila vyšetřování.

Video Reportáž Jiřího Hynka
video

Reportáž Jiřího Hynka