Rozpuštění sněmovny: Smrt občanského zákoníku?

Praha – Při červencovém hlasování o rozpuštění sněmovny půjde i o osud nového občanského zákoníku. Má začít platit od prvního ledna příštího roku, parlamentem ale ještě musí projít balík zákonů, který ho sladí s ostatními normami. Pokud tedy chce koalice, aby občanský zákoník skutečně začal platit od ledna příštího roku, musí za každou cenu rozpuštění sněmovny zabránit. Varianta rozpuštění sněmovny by naopak hrála do ruky opozici. Nejen proto, že by prosadila předčasné volby, ale zřejmě nadobro by tak smetla ze stolu nechtěnou normu, o níž tvrdí, že způsobí chaos v právním řádu.

Politici ODS a TOP 09 Rusnokovu vládu nepodpoří. Nebudou ale hlasovat ani pro rozpuštění sněmovny. Spoléhají na to, že prezident Zeman svěří případný druhý pokus o sestavení vlády Miroslavě Němcové – prezident sám nakonec tuto variantu naznačil už při jmenování Rusnoka. Opakují, že mají pro tuto koalici většinu 101 poslanců. A stejnou většinu chtějí využít i k tomu, aby schvalovacím procesem prošel i balík doprovodných zákonů nutných pro hladký přechod k novému občanskému zákoníku.

Jestliže se jim plán povede a sněmovna se nerozpustí, pak má nový občanský zákoník ještě naději. Je celkem jedno, která vláda bude u moci (ať už Rusnokova, Němcové nebo i Sobotkova). 101 poslanců pravice (pokud skutečně existují) může protlačit zmíněný doprovodný balík sněmovnou a přehlasovat i případné veto levicového Senátu. To vše do konce roku. Časové lhůty jsou sice napjaté, ale dají se stihnout.

„Vládní koalice nemá jinou šanci než udělat všechno pro to, aby zákon mohl být účinný od 1. ledna, protože jiná varianta díky tvrdé opoziční politické argumentaci, nikoli věcné argumentaci ČSSD, znamená smrt tohoto zákona,“ řekl exministr spravedlnosti Jiří Pospíšil České televizi. 

Pro zákoník je i Rusnok

Premiér Rusnok označil schválení doprovodných zákonů k občanskému zákoníku jako jednu z priorit své vlády. Je si ale vědom časové tísně – v nedělních Otázkách Václava Moravce uvedl, že chce mít jasno do půlky srpna, jestli sněmovna stihne doprovodné zákony schválit. „Sněmovna musí jasně říct: Ano, my to stihneme, nebo je třeba velice rychle celou věc bohužel odložit. Zatím bych byl rád, kdyby se to dokončilo, ale pomalu tu víru ztrácím,“ doplnil premiér.


ČSSD by naopak rozpuštění sněmovny vyhovovalo: už od vypuknutí aféry Nagyová horují pro předčasné volby a trnem v  oku je jim i občanský zákoník. Však také šéf poslaneckého klubu Jeroným Tejc uvedl, že ještě před rozpuštěním by měli poslanci účinnost nového občanského zákoníku odložit. I kdyby ale sněmovna Tejcův apel nevyslyšela, mohli by s normou sociální demokraté naložit po svém po případném vítězství v podzimních předčasných volbách.

ČSSD: Na doprovodné zákony je málo času

Podle opozice hrozí v justici po zavedení nového občanského zákoníku chaos. Podle předsedy národních socialistů Jiřího Paroubka je norma návratem do Rakouska-Uherska a lidem prý vytáhne z kapsy peníze za advokáty. Šéf KSČM Vojtěch Filip zase uvedl, že odklad účinnosti kodexu žádá drtivá většina odborné veřejnosti. Komunisté už v únoru navrhovali odklad účinnosti zákona až na rok 2015, ve sněmovně ale neuspěli.

Jednání Poslanecké sněmovny
Zdroj: isifa/LN
Autor: František Vlček

ČSSD navíc kritizuje i fakt, že zatímco samotný občanský zákoník je už rok a půl schválený,  doprovodný balík se schvaluje na poslední chvíli: „Máme právo, abychom měli dost času a prostoru a každou věc projednali,“ kritizoval ve sněmovně místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek. Místopředseda ústavně právního výboru Jan Chvojka (ČSSD) pak ve Studiu ČT24 dodal: „Teprve teď je tento tisk, který má 1 300 stránek, ve druhém čtení ve sněmovně. Do Senátu půjde při optimistické variantě někdy na podzim.“

Doprovodný zákon mění sedm desítek právních předpisů. Zahrnuje změny technického rázu, například v oblasti podnikání nebo ochrany spotřebitele. Předloha ale bude v závěrečném rozhodování čelit návrhu předsedkyně poslanců Věcí veřejných Kateřiny Klasnové na zamítnutí. V závěrečném schvalování jsou i další související normy: jde např. o novelu insolvenčního zákona, nový zákon o zvláštních řízeních soudních a o novelu občanského soudního řádu.


Podle exministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila bude nový občanský zákoník naopak přínosem. Jen namátkou: zvýší se náhrady škod občanům a poškození prý budou celkově v lepší pozici. Zlepšit se má i pozice lidí trpících například duševní poruchou, rozšíří se možnosti nakládat s vlastnictvím v rámci dědického práva… Exministr argumentuje i tím, že byl současný občanský zákoník přijat už v roce 1964, a i když byl již mnohokrát novelizován, pořád vychází ze socialistického pojetí práva. V přípravách jsou navíc utopeny miliardy korun. „Spočítal jsem si, že jen soudci již věnovali školením v Justiční akademii přes 100 tisíc hodin a po odkladu zákoníku dnes už nikdo soudný nevolá. Vyvolalo by to obrovské škody, zklamání a deziluzi,“ doplňuje náměstek ministra spravedlnosti František Korbel.

Zeman: Soudci se nechtějí učit nové paragrafy

Na tom, zda odložit platnost občanského zákoníku, se neshodují ani odborníci. Část tvrdí, že je zákon příliš obsáhlý a veřejnost na jeho dopady není připravena. Podle jiných zahltí soudy a bude trvat roky, než judikatura vysvětlí některé otázky. Z opačného tábora zase zaznívají námitky, že odklad nic nevyřeší a za rok budeme ve stejné situaci. Odpůrců odkladu se v únoru svérázně zastal prezident Zeman: „Po debatě s právníky mi bylo vysvětleno, že hlavním důvodem odložení občanského zákoníku je to, že soudci, případně advokáti, se nechtějí učit nový občanský zákoník. A jediný způsob, jak je k tomu přimět, je, aby ten občanský zákoník byl přijat,“ prohlásil před novináři. Nová ministryně spravedlnosti Marie Benešová už ale tak rezolutní není: „… druhá možnost je oddálit to o rok, což by asi možná bylo lepší,“ říká.

Nejhorší - i když ne příliš pravděpodobnou - variantou by bylo, pokud by se nestihly schválit doprovodné zákony, ale občanský zákoník by přesto 1. ledna 2014 vstoupil v platnost. Podle některých by nastal naprostý kolaps právního řádu. I to ale ministerstvo sparvedlnosti vyvrací. "Doprovodné změny jsou hlavně terminologické povahy a soudy by nesměly odepřít spravedlnost jen proto, že neexistují doprovodné zákony," řekl náměstek Korbel.

Co obsahuje nový občanský zákoník:

  • Občanský zákoník je tematicky rozdělen do pěti částí – Obecná část, Rodinné právo, Absolutní majetková práva, Relativní majetková práva a Ustanovení společná, přechodná a závěrečná.
  • V Obecné části jsou především vymezeny jednotlivé pojmy, se kterými následně text občanského zákoníku pracuje.
  • Část Rodinné právo v sobě zahrnuje dnešní zákon o rodině. Dotýká se jak institutu manželství, tak vztahů mezi příbuznými, zejména pak vztahů mezi rodiči a dětmi.
  • Část Absolutní majetková práva v sobě skrývá definici vlastnictví, práva k cizím věcem a problematiku dědění.
  • Čtvrtá část nazvaná Relativní majetková práva je nejobsáhlejší. Zahrnuje v sobě různé druhy smluv, stejně tak jako závazky z deliktního jednání (tedy i odpovědnost za škodu).
  • Poslední část se zabývá především legislativně technickou problematikou a tím, které dosavadní zákony budou novým zákonem zrušeny.

Zdroj: obcanskyzakonik.justice.cz