Praha – Exekutora Jozefa Višvádera poslal městský soud v Praze zatím nepravomocně na 7,5 roku do vězení za zneužití pravomoci a zpronevěru více než 80 milionů korun. Navíc nesmí pět let vykonávat činnost a zpronevěřenou částku musí uhradit.
Když exekutor přešlápne o 80 milionů, může dostat 7,5 roku
Višváder se chtěl podle obžaloby obohatit, když zpronevěřil jistinu, kterou u něj složil dlužník z exekučního řízení - stavební firma Geosan Group. Přestože věděl, že jde o cizí peníze, převedl hotovost z depozitního účtu Exekutorského úřadu Praha-západ na svůj soukromý účet i na účty dalších lidí a společností. Peníze tak použil pro osobní potřebu a k úhradě vlastních obchodních aktivit. Tohoto jednání se navíc údajně dopustil jako úřední osoba.
„Finanční prostředky použil zcela zjevně v rozporu s tím, proč mu byly svěřeny. Takto nezodpovědně přistupoval k exekucím dlouhodobě, vždy se mu ale podařilo sehnat další půjčku,“ uvedl při odůvodnění verdiktu předseda soudního senátu Jan Kadlec. Dodal, že v součtu si Višváder ve vězení odsedí celkem 10,5 roku vězení. V současné době si už totiž odpykává tříletý trest za podvod.
Jozef Višváder
Problémy se zákonem exekutora provázely už v minulosti. V roce 2005 dostal tříletou podmínku za podvod, v podmínce se ale neosvědčil a čekalo jej vězení. Po zmíněné zpronevěře uprchl do ciziny, zadrželi ho v Rumunsku, když se pokoušel dostat na Ukrajinu. Byl ně něj vydán evropský zatykač.
Dnes Višváder tvrdil, že neutíkal, ale jel si do ukrajinské banky vyřídit úvěr, díky kterému prý hodlal osmdesátimilionovou jistotu vrátit zpět na účet exekutorského úřadu. „V průběhu deseti let mi prošla rukama miliarda korun, částka 80 milionů mi tedy v žádném případě nemohla vyrazit dech. Neměl jsem zájem opouštět svůj úřad a svůj majetek, který si cením na 150 milionů korun. Motiv pro zpronevěru proto neexistuje a nikdy neexistoval,“ prohlásil.
Exekutorská komora se od Višvádera distancovala a v březnu 2012 na něj podala trestní oznámení. Exekutorovo odvolání komora navrhovala již v roce 2006 v souvislosti s jeho odsouzením za podvod. Tehdejší ministr spravedlnosti Pavel Němec však muže z úřadu neodvolal, argumentoval tím, že trestný čin byl spáchán v době, kdy Višváder ještě exekutorem nebyl.
GALERIE
Jedna z Višvaderových obstavených nemovitostí zdroj: ČT24
Višváderovou exekutorskou praxí se zabýval také kárný senát Nejvyššího správního soudu. Za dva prohřešky mu uložil pokutu 1,5 milionu korun. V jedné exekuční věci totiž Višváder nerespektoval přerušení exekučního řízení a chtěl dražit nemovitost. Další jeho chybou bylo to, že zavčas nezaplatil svůj více než desetimilionový dluh, a sám proto čelil hrozbě exekuce.
Višváderova kauza se promítla i do legislativy. Od ledna letošního roku exekuční řád nově stanoví, že soudní exekutor musí vést vymožené prostředky odděleně od vlastních prostředků, a to na zvláštním účtu úschov. Toto opatření má zabránit smíšení exekutorových vlastních prostředků a prostředků, které náležejí věřiteli či dlužníkovi.