Prokurátor, který nezabránil vystěhování sedláků, stíhán nebude

Praha - Okresní státní zastupitelství v Mělníku zastavilo stíhání bývalého prokurátora, který byl obviněn ze zneužití pravomoci kvůli vystěhování několika českých sedláků a jejich rodin v 50. letech minulého století v rámci takzvané Akce K (Kulak). Podle státní zástupkyně Věry Lucykové bylo stíhání zastaveno kvůli tomu, že čin je již promlčen. Verdikt je podle ní pravomocný. V případě prokázání viny by mu hrozilo od dvou do deseti let vězení.

Dosud byl za Akci K pravomocně odsouzen pouze bývalý předseda místního národního výboru Ladislav Nakládal, který od soudu v roce 2011 odešel s osmnáctiměsíčním podmíněným trestem. Stíhání většiny dalších obviněných žalobci kvůli promlčení nebo jejich špatnému zdravotnímu stavu zastavili. 

Policie vinila někdejšího prokurátora Tomáše Liptáka (85), který působil v Kralupech nad Vltavou, ze zneužití pravomoci. Podle vyšetřovatelů v dubnu 1953 věděl o rozhodnutí komise okresního národního výboru týkající se vystěhování rodiny zemědělce Václava B. z obce Újezdec.

Co mu žalobce klade za vinu

„S tímto rozhodnutím byl minimálně srozuměn, neboť proti tomu nezakročil prostředky danými mu institutem všeobecného dozoru podle zákona č. 65/1952 Sb. o prokuratuře, čímž měl nesplnit povinnost vyplývající z pravomoci okresního prokurátora v úmyslu způsobit jinému závažnou újmu pro jeho politické přesvědčení, přičemž k protiprávnímu vystěhování rodiny došlo dne 28. května 1953,“ citoval již dříve z usnesení o zahájení trestního stíhání policejní mluvčí Jan Srb. Policisté Liptáka stíhali také kvůli dalšímu skutku - prý věděl i o vystěhování další rodiny v obci Dřínov. 



Komunisté prováděli vysídlování „vesnických boháčů“ v letech 1951 až 1954 na základě výnosu tří tehdejších ministrů z 22. října 1951 - bezpečnosti, vnitra a spravedlnosti. Podle tehdejších směrnic byli členové rodiny zemědělce, kteří s ním žili ve společné domácnosti v den zahájení trestního stíhání, přesídleni na přikázaný statek, který byl pro ně pracovištěm i bydlištěm. Zákaz pobytu přitom nebyl vysloven v trestním nebo správním řízení. Deportované rodiny, které se musely stěhovat většinou do vzdáleného kraje, žily pod dohledem a nesměly se vzdalovat z určeného místa. Jejich majetek propadl státu. 

O přemísťování rodin tehdy rozhodovaly zvláštní komise při okresních národních výborech. V průběhu Akce K, která způsobila rozvrat venkova a vážně narušila tradiční venkovskou pospolitost a která měla vyústit v likvidaci selského stavu, bylo podle odhadů vysídleno 3 000 až 4 000 „rodinných celků“.