Kauza MUS: Co je ve Švýcarsku promlčeno, řeší česká policie

Praha - V souvislosti s kauzou Mostecké uhelné společnosti obvinila policie bývalého náměstka ministra průmyslu Roberta Sýkoru a zbrojaře a lobbistu Pavla Muselu. Uvedlo to dnešní Právo. Informace o jejich zapojení jsou známy už ze soudního přelíčení ve Švýcarsku, kde ale nemohli být obviněni, protože podle švýcarských zákonů jsou jejich obvinění už promlčená. Sýkora při prodeji státního podílu ve společnosti obelhal tehdejší vládu, Musela naopak úplatky distribuoval, údajně lidem z okruhu Stanislava Grosse.

„Podle mě policie téměř doslova opsala, to co je ve švýcarské obžalobě,“ myslí si redaktor ČT Jiří Hynek. V České republice ale obvinění promlčené není. „Paradoxní je, že veškerou práci za českou policii musela odvést policie švýcarská,“ upozornil Hynek.

Sýkora byl přitom nejspíš jedním z klíčových lidí, který ovlivňoval politiky a pomohl manažerům ovládnout Mosteckou uhelnou. „Byl to jeden z těch hlavních kamínků, který byl ve státní správě,“ řekl Hynek. Za to měl dostat asi 3 miliony korun, které mu chodily na švýcarský účet jeho otce. Dnes Sýkora žije v Čeladné, kde má stavební firmu a v politice se už neangažuje.

Peníze na úplatky v Čechách měl distribuovat Pavel Musela, celkem mohlo jít až o 180 milionů. Švýcarská obhajoba naznačila, že peníze mohly mířit k lidem z okruhu kolem ČSSD a Stanislava Grosse. Jestli bude Musela stíhán, není jasné. Po úraze, který utrpěl po pádu z posedu, je totiž nesvéprávný a podrobnosti svého podnikání si nepamatuje.

Podle zjištění MF Dnes více než 30 milionů korun nejdřív dostala firma, v níž působil tehdejší šéf ekonomické sekce ČSSD Zdeněk Uhlíř - pokladník strany, jejíž vláda doly rozprodávala. Společnost následně převedla deset milionů na účet nadace, které předsedal expremiér a tehdejší předseda ČSSD Stanislav Gross.

Švýcarské úřady už dříve zdokumentovaly, že kupec 46 procent akcií mosteckých dolů, švýcarská Invest Energy, těsně po rozhodnutí české vlády o prodeji v srpnu 1999 poslal obří provizi pět milionů dolarů (tehdy přes 170 milionů korun) na účet na Gibraltar. Stát akcie prodal za 650 milionů korun, provize tedy činila 27 procent z ceny obchodu.

K účtu měl přístup zbrojař Pavel Musela - lobbista blízký Grossovi. Musela údajně peníze dále přerozděloval. Z dokumentů švýcarských úřadů podle deníku vyplývá, že část z provize byla přes Kypr převedena na účty lidí z Grossova okolí - Jiřího Martinka a tehdejšího člena ČSSD v Havířově Antonína Sýkory. Jeho syn Robert Sýkora byl Grossův kamarád, na jeho doporučení se také stal náměstkem ministra průmyslu. Robert i Antonín Sýkora však jakoukoliv spojitost s provizemi kolem dolů rezolutně popírají.

V Bellinzoně je z podvodů, praní špinavých peněz a korupce obžalováno šest bývalých manažerů MUS - Antonín Koláček, Jiří Diviš, Marek Čmejla, Petr Kraus, Belgičan Jacques de Groote a Oldřich Klimecký, který je však nepřítomen. Jejich advokátka Karolina Zelenková odmítá, že by obvinění Musely a Sýkory souviselo se stíháhím exmanažerů. „Docházelo-li k nějakým nestandardním finančním operacím mezi pány Sýkorou a Muselou, které by mohly naplňovat skutkovou podstatu trestného činu korupce, pak tyto transakce neměly s prodejem podílu MUS nic společného, stejně tak ani s mými klienty,“ uvedla Zelenková. Podle ní jediná spojitost Musely a Sýkory s MUS byla skrze Petra Pudila, který zajišťoval poradenství mezi Muselovou společností a firmou Investenergy, která byla akcionářem MUS. „I přes tuto skutečnost pan Pudil nebyl dodnes z ničeho obviněn a v procesu ve švýcarské Bellinzoně figuruje dokonce jako poškozený,“ dodala právnička.

Rozsudek v kauze exmanažerů Mostecké uhelné společnosti bude ve Švýcarsku vynesen 10. října. Prokuratura navrhla exmanažerům trest vězení pět let nepodmíněně a vysoké peněžní pokuty za údajné podvody, praní špinavých peněz a porušení povinností při správě cizího majetku. Všichni obžalovaní požádali o zproštění viny ve všech bodech a o uvolnění prostředků zablokovaných ve Švýcarsku.

Mostecká uhelná společnost, předchůdce Mostecké uhelné, a. s., vznikla v listopadu 1993 spojením bývalých státních podniků. V roce 2003 ji od investičního fondu Appian Group koupili Antonín Koláček, Luboš Měkota, Petr Pudil a Vasil Bobela. V roce 2006 podíly převedli na firmu Czech Coal N. V., registrovanou v Nizozemsku. Ve stejném roce odkoupil menšinový podíl prostřednictvím kyperské společnosti Indoverse Czech Coal Investments Limited podnikatel Pavel Tykač.