Ištvan centrem kritiky: Je olomoucký státní zástupce na válečné stezce?

Praha – Expremiér Petr Nečas prohlásil v nedávném rozhovoru pro Týden, že olomoucký státní zástupce Ivo Ištvan, který dozoruje kauzu Nagyová a de facto stál za pádem Nečasovy vlády, není ve svém razantním přístupu jen snaživý státní úředník. Podle Nečase vedly Ištvana jiné motivy: chtěl prý přebít pražskou kolegyni Lenku Bradáčovou, která dostala za mříže Davida Ratha, aby si tak zachránil vlastní židli, kterou ohrožoval poslanci projednávaný nový zákon o státním zastupitelství. Podle Ištvana je Nečasova spekulace „z říše fantazie“, razie na vládě nicméně úpravu státních zastupitelství – alespoň prozatím – pohřbila.

Nečas Ištvana příliš nešetří, na jeho adresu vypouští silná slova: „Možná chtěl (Ištvan, pozn.red.) někoho trumfnout, aby se mohl stát šéfem specializovaného protikorupčního úřadu (který zřizuje návrh zákona o státním zastupitelství, pozn.red.), protože premiér je přece jenom víc než řadový člen vlády nebo hejtman,“ spekuloval Nečas. V médiích se v této věci objevovalo, že šéfkou nového útvaru by se mohla stát Lenka Bradáčová.

Ištvan si však o kauzu neřekl; byla mu přidělena nejvyšším státním zástupcem kvůli zamezení možné podjatosti. Sama Bradáčová také žádné soupeření o vliv mezi státními zástupci nepociťuje. Naopak v Událostech, komentářích kritizovala Nečasovy útoky na Ištvana. Je podle ní legitimní kritizovat státní zastupitelství, „ale tato kritika by měla mít určité parametry, být uvážlivá a opřená o argumenty“, řekla. Podobně se vyjádřil i šéf Nejvyššího státního zastupitelství Pavel Zeman: Kauzu Nagyová nevidí jako politicky motivovanou a Nečasovy výpady hodnotí jako nepřiměřené. 

Ani exministr spravedlnosti a právník Jan Kalvoda nevěří, že by Bradáčová či Ištvan měli soutěžní motivaci. Oba podle něj „personifikují odolnost vůči politice“ a „oba mají nárok na veřejnou podporu“, řekl pro portál ČT24. Zemanova předchůdkyně Renata Vesecká by politikům doporučovala velkou zdrženlivost. „Svými hodnotícími výrazy, které mohou být naprosto mimo právní znalost věci, totiž vytváří právní vědomí celé společnosti,“ řekla v rozhovoru pro web ČT24. 

  • Renata Vesecká
    Renata Vesecká autor: Zbyněk Stanislav, zdroj: ČTK
  • Právník Jan Kalvoda
    Právník Jan Kalvoda autor: Igor Zehl, zdroj: ČTK

Norma o státním zastupitelství padla

Nečas poukazuje na možné spojení zásahu ÚOOZ na vládě a schvalování nového zákona o státním zastupitelství. Ten mimo jiné ruší obě vrchní státní zastupitelství – jak v Praze, tak i v Olomouci. O svou funkci by tak přišli jak Bradáčová, tak Ištvan. Přitom Ištvan a jeho lidé se proti této normě veřejně postavili. Spekuluje se proto, zda je náhoda, že zásah na vládě proběhl právě v době, kdy měli poslanci na stole inkriminovanou normu. 

„Přece muselo být jasné, že po tomto kroku státních zástupců z Olomouce, kteří všichni jako jeden muž nesouhlasili s novou podobou zákona o státním zastupitelství, je tento zákon neprůchodný…, že si pan Ivo Ištvan tímto krokem zachránil židli,“ komentoval situaci Nečas. Ištván označil tyto spekulace za nesmysl mimo jiné i proto, že celá kauza se „narodila v době, kdy se o zákonu o státním zastupitelství ani nemluvilo… Tato spekulace je z říše fantazie,“ komentoval slova expremiéra pro portál ČT24 Ištvan. 

Po zásahu ÚOOZ Nečasova vláda padla a nová ministryně spravedlnosti Marie Benešová návrh zákona ze sněmovny stáhla kvůli „věcným výhradám“ – chce jinak řešit rozpočet zastupitelství nebo otázky kolem důchodové renty. 

Zásah ÚOOZ
Zásah ÚOOZ
Více fotek
  • Zásah ÚOOZ zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/48/4774/477370.jpg
  • Rebelové z ODS autor: Jakub Dospiva, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/49/4863/486297.jpg
  • Jana Nagyová opouští vazbu zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/49/4872/487179.jpg
  • Zásah ÚOOZ autor: Veis David, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/48/4772/477168.jpg

Kořistka versus Čunek 

Do povědomí se Ištvan dostal nejen v souvislosti s vyšetřováním kauzy lidoveckého expředsedy a někdejšího vicepremiéra Jiřího Čunka, ale i kvůli aféře údajného uplácení poslance US-DEU Zdeňka Kořistky: V roce 2004 se v případu Kořistka postavil na stranu „korupčníků“ – Marka Dalíka, asistenta premiéra Mirka Topolánka, a Jana Večerka, kteří měli Kořistkovi nabídnout úplatek za to, že nepodpoří vznikající vládu Stanislava Grosse (ČSSD). Oba skončili ve vazbě, ale Ištvan posléze jejich vazbu označil za nezákonnou. 

Na opačné straně barikády pak stál v kauze Čunek. Média tehdy Ištvana líčila jako oběť. Justice ale viděla věc odlišně: Nejvyšší soud rozhodl, že přípravné řízení i následné vyšetřování byly vedeny kontroverzními, až nezákonnými postupy, které blíže nespecifikoval. Ištvan tomu podle soudu nezabránil a navíc z jeho úřadu unikaly do médií prefabrikované informace, které Čunka poškozovaly. Nakonec mu kauza Čunek zlomila vaz: v roce 2007 jej z funkce na návrh nejvyšší státní zástupkyně Vesecké odvolal tehdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. 

Ištvan rovněž svědčil ve sporu o tzv. justiční mafii (Vesecká vs. Benešová). U soudu tehdy uvedl, že v souvislosti s Čunkovým vyšetřováním upozorňoval Pospíšila na to, že chování Vesecké a bývalého místopředsedy Nejvyššího soudu Pavla Kučery nese náznak kárného jednání – mělo jít o nátlak na Zlatuši Andělovou, která vyšetřování dozorovala.  

Ištvanovo odvolání nemělo podle Vesecké žádnou souvislost s kauzou tzv. justiční mafie. Důvodem bylo jeho manažerské selhání, tvrdí Vesecká. „Návrh ministru spravedlnosti byl podán dlouho před podáním žaloby na Marii Benešovou,“ řekla v rozhovoru pro portál ČT24 Vesecká. Ištvan se však nevzdal, se svým odvoláním nesouhlasil, obrátil se na soud, uspěl a do funkce se v lednu 2011 vrátil. 

Marek Dalík
Marek Dalík

Zvláštní postoj ke kolegům 

Ištvanovo jméno je spojeno i s jinými případy: Například olomoucké vrchní státní zastupitelství dostalo na starost kauzu privatizace Mostecké uhelné společnosti (MUS) – ve věci loni v červnu začala policie stíhat šest bývalých manažerů. V poslední době také Ištvan inicioval dvě sporná kárná řízení, v nichž prokázal nezvyklou tvrdost vůči svým kolegům: jedno se týkalo tehdejšího jihomoravského krajského státního zástupce Petra Coufala, druhý případ Karla Studeného z Krajského státního zastupitelství v Ostravě. 

Coufala chtěl Ištvan potrestat za to, že jako nesmyslné odložil anonymní trestní oznámení na svou osobu, které upozorňovalo, že parkuje se soukromým vozem na místě vyhrazeném pro služební auta státního zastupitelství. Ištvan trval na tom, že nikdo nesmí být soudcem ve vlastní věci, a proto kárnému senátu navrhl poměrně přísný trest – snížení platu o 15 procent na 16 měsíců. 

Studeného Ištvan navrhl zbavit funkce za to, že jako důvod žádosti pro nahlédnutí do spisu o Mostecké uhelné použil podivnou větu, že se o případ zajímají „různé zájmové skupiny“. Studený se posléze sice hájil tím, že šlo o nešikovné vyjádření, chtěl prý o případu napsat odborný článek, což se také stalo. Ištvan ale trval na svém, podle něj šlo o porušení pravidel. 

Kárný senát Nejvyššího správního soudu uznal, že skutky nebyly správné, ale posoudil je mnohem méně přísně. Studený vyvázl s důtkou, u Coufala jako trest stačilo samo projednání, nicméně on sám posléze rezignoval.