Komáří štípnutí potrápí, ale nebezpečné není

Praha - Na jihu Moravy je i přes suché počasí posledních týdnů stále hodně komárů. Vyskytují se zejména v lužních lesích okolo dolního toku Dyje a v okolí lednických rybníků. Komáři trápí také Třeboňsko, kde jsou místa na hranici kalamity. Lidé by se v místech s vyšším výskytem komárů měli podle hygieniků chránit repelenty. V případě poštípání však není důvod k obavám. V Česku komáři nepřenáší žádná onemocnění známá ze světa, jako je třeba malárie. Ani není možné se od komára nakazit boreliózou.

Zdroj: ČTK/LEHTIKUVA Autor: Jaakko Avikainen

Komáři se na jihu Moravy ve větším počtu objevili po deštích ve druhé polovině června. Lesníci některá místa, kde byly larvy komárů, ošetřili postřikem, přesto se jejich výskytu nedalo zabránit. Hranice kalamitního stavu je ve chvíli, kdy člověka během dne štípne za minutu nejméně deset komárů. „V důsledku suchého počasí došlo k vyschnutí periodických tůní a noví komáři se ve velkém množství již nelíhnou. Přesto je komárů stále hodně, jsou však především na místech, kde jsou chráněni, tedy v lužních lesích a v porostu kolem rybníků,“ vysvětlil Oldřich Šebesta z Krajské hygienické stanice.

Podle lékařů ale nic jiného než svědění z komářího štípnutí většinou nehrozí. „V našich podmínkách komáři nepřenáší žádná onemocnění, která známe ze světa,“ vysvětluje primářka infekční kliniky pražské Fakultní nemocnice Na Bulovce Hana Roháčová. Problémy ale mohou přece jen nastat, a to hlavně u alergiků. Štípnutí jim ale nezpůsobí tak velké komplikace jako třeba při bodnutí od včely. Lékaři doporučují dát na postižené místo chladný obklad či mast obsahující chladivé látky.

Podle Roháčové není pravda, že by komáři člověka nakazili boreliózou, podobně jako klíšťata. I komár může být nositelem viru, nikdy se ale nepřisaje na tak dlouhou dobu, aby ho mohl předat. Nebezpečí tak Čechům hrozí hlavně v tropech a subtropech, kde je hmyz může nakazit malárií či západonilskou horečkou. „Tyto nejzávážnější případy, které jsou spojeny většinou i se zánětem mozku, se nevyskytly,“ informoval hlavní hygienik Vladimír Valenta.

Přesto existují případy, kdy se některou z těchto nemocí člověk nakazil i v Evropě. Jde o takzvanou letištní formu nemoci - nakažený komár se dostal do letadla, na letišti z něj vyletěl, na někoho se přisál a nakazil ho. Jeho rozmnožení ale nehrozí, v cizí zemi nemá podmínky pro přežití.  

Podle odborníků je u nás až padesát druhů komárů z pěti rodů. Pět z nich člověka štípne jen výjimečně, naopak řada z nich zase nepohrdne krví zvířat. Například komár pisklavý saje krev ptáků a slepic, ostatní obtěžují také psy, kočky nebo dobytek.