Rusnok žádá poslance o důvěru. Vládnout chce i bez ní

Praha – Poslanci dnes hlasují o vyslovení důvěry vládě Jiřího Rusnoka. Prezident Miloš Zeman ji jmenoval začátkem minulého měsíce navzdory protestům politických stran zastoupených v parlamentu. Reálná je varianta, že by i po případném nezískání důvěry mohl Rusnokův tým vládnout dál. Jednání se zúčastní také prezident Miloš Zeman, ve svém projevu bude zákonodárce přesvědčovat o vyslovení důvěry, Zeman by měl vystoupit v 10:45. Naposledy při podobné příležitosti před poslance přišel v roce 1998 Václav Havel, který představoval ministry vlády Josefa Tošovského.

Prezident Rusnokův kabinet jmenoval 10. července a od té doby mu běží 30denní lhůta, do kdy musí předstoupit před sněmovnu a požádat ji o vyslovení důvěry. Může přitom počítat s 11 hlasy poslanců Věcí veřejných a 26 hlasy komunistů, kteří včera po jednání svých poslaneckých klubů oznámili, že novou vládu podpoří. Hlasovat pro zřejmě bude i 54 poslanců sociální demokracie. Jednomyslně to včera svým zákonodárcům doporučilo grémium strany. Ačkoliv tuto variantu dříve odmítal, zvedl pro ni ruku i šéf strany Bohuslav Sobotka.

Proti kabinetu naopak chtějí nadále hlasovat strany bývalé koalice ODS, TOP 09 a LIDEM. Společně mohou podporovatele Rusnoka bez větších problémů přehlasovat. „Nepodporujeme vládu Jiřího Rusnoka, to je za nás stanovisko a stejné stanovisko máme od koaličních partnerů. Nepředpokládám, že by vláda Jiřího Rusnoka mohla důvěru dostat,“ prohlásil v nedělních OVM úřadující šéf občanských demokratů Martin Kuba. Šéf TOP 09 Karel Schwarzenberg včera navíc oznámil, že pokud Rusnok s žádostí o důvěru neuspěje, představí bývalá vládní koalice svůj vlastní kabinet.

Důvěra se vyslovuje po jménech

Poslanecká sněmovnaV případě hlasování o vládní důvěře se hlasuje po jménech podle abecedního pořadí od poslance, kterého vylosuje předsedající schůze. Vyvolaný poslanec se vysloví „pro návrh“ nebo „proti návrhu“; pokud se chce hlasování zdržet, řekne „zdržuji se“. „Jiný projev poslance se považuje za zdržení se hlasování,“ stojí ve sněmovním jednacím řádu. Svůj postoj ale zákonodárce může vyjádřit i tím, že v době hlasování opustí sál. Tím snižuje kvórum hlasů potřebných pro schválení důvěry (viz rámeček níže).


Premiér Jiří Rusnok se domnívá, že mu sněmovna v hlasování svou důvěru vyjádří. V neděli spekuloval, že by pro jeho vládu mohlo zvednout ruku 96 až 97 poslanců, žádnou jistotu k tomu ale prý nemá. „Dnešní sněmovna je natolik dynamický útvar, že by statistika nebyla příliš věrohodná,“ přiznal Rusnok v ČT. Politologové jeho naděje mírní, maximální počet poslanců, kteří dnes budou hlasovat pro Rusnokův kabinet, odhadují na zhruba 90. To by ovšem k vyslovení důvěry v současné situaci nestačilo.

S čím Rusnok předstupuje před poslance?

Jiří Rusnok dnes ve sněmovně vytáhne programové prohlášení, ve kterém najdou své priority jak strany bývalé opozice, tak i někdejší koalice. S programy ČSSD a KSČM se program Rusnokova týmu shoduje například v tom, že chce zavést registrační pokladny či povinná majetková přiznání, rovněž už schválil zvýšení minimální mzdy.

Pro pravici má zase Rusnok v programovém prohlášení vlády nachystané sliby z jejich vlastního koaličního programu. Premiér podobně jako Nečasova vláda slibuje, že sníží schodek veřejných financí pod tři procenta HDP, podpoří rychlé schválení doprovodných předpisů k občanskému zákoníku i změny ve stavebním spoření a také se pokusí prosadit koaliční návrh služebního zákona.

Více o programovém prohlášení vlády Jiřího Rusnoka čtěte ZDE nebo ZDE.


Kdo bude další?

V případě, že se Rusnokovy odhady nenaplní a jeho vláda důvěru nezíská, má prezident ještě jednu možnost jmenovat nového premiéra dle svého uvážení. Kdo by byl oním vyvoleným, je však značně nejisté. Šanci by mohla dostat Miroslava Němcová, která tvrdí, že disponuje 101 podpisy pro podporu vlády složené z bývalých koaličních stran. Zeman se ale nechal slyšet, že při úvahách o jmenování Němcové bude požadovat, aby podpisy byly notářsky ověřené. To Němcová odmítla.

Hradní kancléř Vratislav Mynář v této souvislosti nejprve prohlásil, že Zeman by v případě Rusnokova neúspěchu při další volbě spíš prstem ukázal na Němcovou než na Bohuslava Sobotku. Zřejmě se však jednalo o nátlak na levicové strany, KSČM a ČSSD, aby daly důvěru Rusnokovi a zabránily tak opětovnému návratu pravicové koalice. Začátkem tohoto měsíce totiž Mynář upozornil, že prezident namísto Němcové či Sobotky může jmenovat premiérem někoho úplně jiného. Ve hře je tak podle něj nová „úřednická vláda“.

Hlasovací počty

Ilustrační fotoPři hlasování o důvěře, které vyvolává sama vláda, jí k úspěchu stačí většina z poslanců, kteří jsou ve chvíli hlasování přítomni v jednacím sále. Je to tedy jinak než při hlasování o nedůvěře, které podněcují poslanci. V tom případě musí nedůvěru vyjádřit nadpoloviční většina všech zákonodárců (tedy nejméně 101).

V nynějším složení sněmovny by k vyslovení důvěry vládě mělo stačit rovných 100 hlasů. Stoprocentně se schůze nezúčastní dva zákonodárci - David Rath je ve vazbě a Roman Pekárek ve výkonu trestu. Pokud by chyběli i další poslanci, pak by se počet potřebných hlasů (tzv. kvórum) pro získání důvěry dále snižoval.


Precedens Topolánek

Ke jmenování nového premiéra či alespoň osoby, která by sestavovala novou vládu, ovšem Zemana nic formálně nenutí. Ačkoliv obecně platí, že má prezident jednat bez zbytečného odkladu, v ústavě pro tento krok neexistují žádné lhůty ani přesná pravidla. Otevírá se tak možnost, že Rusnokův tým bude i bez důvěry Poslanecké sněmovny vládnout dál.

V historii samostatné ČR byl jediným premiérem, který pro svou vládu nezískal důvěru PS, Mirek Topolánek. V říjnu 2006 pro něj zvedlo ruku jen 96 poslanců a vláda proto pár dní po neúspěšném hlasování podala demisi. Bez důvěry ale Topolánek vládl až do začátku ledna následujícího roku – tedy přesně 90 dní.

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK
Autor: Michal Kamaryt

Na tuto epizodu před pár dny upozornil Jiří Rusnok, podle nějž česká ústava exekutivě umožňuje vládnout v demisi třeba několik měsíců. „Z ústavy to možné je, dokonce je to možné z hlediska ústavních zvyklostí. Pokud vím, Topolánkova vláda takto vládla čtyři a půl měsíce,“ konstatoval premiér v rozhovoru se serverem Aktuálně.cz s tím, že i bez mandátu z voleb či ve sněmovně je možné krátkodobě činit politické kroky. Byly tady jiné vlády bez mandátu a konaly," poznamenal Rusnok. To by podle komentátorů mohl být i velmi možný a preferovaný scénář Hradu.

Případ Topolánka totiž v nedělním rozhovoru pro server Týden.cz zmínil i prezidentský kancléř. „Ve druhém kole po vyslovení nedůvěry vládě má prezident opět tři možnosti. Pokračování kabinetu bez důvěry je jednou z nich,“ zdůraznil Vratislav Mynář. Že by prezident mohl nechat „svého“ premiéra vládnout v demisi, se shodují i někteří odborníci. Podle politologa Jana Outlého by za tím mohl být druhý možný scénář, a sice, že by se Zeman mohl snažit přimět poslance k tomu, aby se dohodli na rozpuštění sněmovny a předčasných volbách. 

Video Den před hlasováním o důvěře
video

Den před hlasováním o důvěře

O předčasných volbách jako jediném možném způsobu řešení aktuální krize už od pádu Nečasovy vlády hovoří jak sociální demokracie, tak komunisté. V posledních dnech se na stranu levice přidávají i některé strany bývalé koalice. Schwarzenberg v nedělních Otázkách Václava Moravce připustil, že pokud Rusnokův kabinet důvěru získá, bude jeho strana chtít vyvolat hlasování o rozpuštění PS a předčasné volby.

Omezení Zemanových pravomocí? Spíše nereálné

Řada politiků i komentátorů navrhuje, že ještě předtím, než by se sněmovna rozpustila a konaly se nové volby, je třeba korigovat nynější ústavní pravomoci hlavy státu. Do veškerých pravomocí prezidenta lze přitom zasáhnout jedině přijetím ústavního zákona.

Prezident Miloš ZemanÚstavní právníci se však shodují, že upravené prezidentské pravomoci by platily až pro příští hlavu státu. „Zejména po kauze Melčák v roce 2009 je Ústavní soud háklivý na retroaktivitu,“ tvrdí Jiří Hřebejk z Právnické fakulty UK a poukazuje na případ poslance Miloše Melčáka, který před čtyřmi lety podal ústavní stížnost proti zákonu o zkrácení volebního období sněmovny. ÚS mu dal tehdy za pravdu, když příslušný zákon zrušil jako retroaktivní a oddálil tak konání předčasných voleb.

Václav Pavlíček z Katedry ústavního práva PF UK navíc upozorňuje, že přijetí příslušného zákona, k čemuž je třeba třípětinová většina v Poslanecké sněmovně a podpora tří pětin přítomných senátorů, by znamenalo relativně dlouhý legislativní proces. „Nechci to přehánět, ale je to tak na tři čtvrtě roku,“ odhadl profesor Pavlíček.