Slabší prezident, silnější sněmovna: Změny ústavy, které se nestihnou

Praha - Změnit pravomoci prezidenta už tato sněmovna zřejmě nestihne. Ale návrhů, jak je upravit, mají poslanci na stole několik. Přitom si nemohou být jisti, jestli se Miloš Zeman nezachová po předčasných volbách podobně jako v případě jmenování Rusnokovy vlády. Hlavními změnami, o nichž politici diskutují, jsou jasně dané lhůty pro konání hlavy státu, méně prezidentských pokusů pro sestavení vlády a omezení pravomocí vlády bez důvěry. Prezident považuje navrhované změny za nesmyslné a podle něj bude záležet na parlamentu, jak se k nim postaví.

Poslanci stále neskousli, že zemi vládne kabinet vzniklý bez podpory poltických sil ve sněmovně, a chtějí tak oslabit pozici prezidenta a posílit přitom moc sněmovny - tak aby nevládl kabinet bez podpory poslanců jako nyní a aby o jméně premiéra už nerozhodoval prezident dvakrát za sebou. „Druhý pokus náleží poslanecké většině, pokud by jej ona nevyužila, nepřijala žádné rozhodnutí, tak další by měl prezident a případně rozpuštění sněmovny,“ řekl ČT předseda ústavně-právního výboru Stanislav Polčák (TOP 09).

Hlavní změny pravomocí podle serveru iHNED.cz

  • prezident by měl místo dvou jen jeden pokus na jmenování premiéra
  • návrh počítá s přesným stanovením lhůt, do kdy musí prezident konat
  • vláda by směla fungovat až poté, co jí Poslanecká sněmovna vysloví důvěru

Nápad z dílny TOP 09 ale zřejmě narazí. Pro zpřesnění pravomocí hlavy státu jsou sice kromě komunistů všechny sněmovní strany, prosazují ale méně radikální změny. „Je to docela zásadní, jakým způsobem se vydáme, my jsme mluvili o tom, že je třeba zpřesnit pravomoci, koho musí prezident jmenovat po volbách, mluvili jsme o lhůtách,“ dodává místopředseda sociální demokracie Lubomír Zaorálek. Jasné termíny, lhůty, v nichž by měl prezident konat, leží na srdci i místopředsedovi ODS Jiřímu Pospíšilovi. Předem definováno by mělo být zejména to, do kdy má být jmenován premiér i vláda. A zákon počítá i s tím, že některé kroky prezidenta by spolupodepisovali zákonodárci - třeba jmenování rady ČNB. „Za jeho rozhodnutí bude přijímat plnou odpovědnost vláda, případně Senát, pokud jde o ČNB,“ dodal pro ČT Polčák.

Lhůty, s nimiž zákon počítá:

  • jmenování předsedy vlády do 15 dnů
  • jmenování vlády do 5 dnů
  • hlasování o důvěře místo 30 do 15 dnů

I přesto, že je zákon napsaný a už leží ve sněmovně, na legislativní kolečko si bude muset zřejmě několik měsíců počkat. Pokud bude sněmovna rozpuštěna, spadne pod stůl, odtud ho ale budou chtít po volbách vytáhnout.

Prezident Miloš Zeman na záměr politiků omezit jeho pravomoci reagoval slovy, že on sám už se některých vzdal: „To jest vyhlašování amnestie, udělování milostí a titulů vysokoškolským profesorům. Na druhé straně tyto tři změny považuji za nesmyslné a bude záležet na sněmovně a Senátu, jestli tento nesmysl přijmou,“ řekl Zeman na tradiční Svatovavřinecké pouti na Sněžku.

Po úpravách ústavy začali politici důrazněji volat poté, co Miloš Zeman usedl na Pražském hradě. Někteří tvrdí, že svými kroky mění parlamentní systém na prezidentský. Navíc panují obavy, jestli po volbách pověří sestavením vlády předsedu vítězné strany - ve sněmovně tento týden totiž řekl, že to bude „představitel“ vítězné partaje. Svůj výrok dovysvětlil v rozhovoru pro deník Právo, kde uvedl, že premiérem jmenuje představitele vítězné strany voleb, kterého mu sama strana navrhne. Nemusí se tedy automaticky jednat o předsedu vítězného politického uskupení. Šéf sociální demokracie Bohuslav Sobotka ale doufá, že prezident bude po volbách respektovat, kdo vede sociální demokracii, a že pokud ČSSD skutečně zvítězí, jmenuje premiérem předsedu strany.