Nastane dnes pro poslance den D?

Praha - Poslanecká sněmovna chce rozhodnout o svém samorozpuštění, které by mělo Českou republiku nasměrovat k předčasným volbám. Sněmovní síly tak reagují na hlasování o důvěře vládě Jiřího Rusnoka, které ukázalo, že někdejší pravicová koalice v dolní komoře nedrží většinu 101 hlasu, a ve sněmovně tak neexistuje stabilní síla schopná prosazovat zákony. Schůze Poslanecké sněmovny začíná ve 14:00 a ČT24 jednání odvysílá v přímém přenosu.

Pro rozpuštění sněmovny chce vedle nejsilnější opoziční strany ČSSD hlasovat také KSČM a TOP 09. Spolu s Věcmi veřejnými drží tyto strany 133 poslaneckých hlasů, svůj hlas pro konec stávající sněmovny zvažují i někteří poslanci občanské demokracie a LIDEM. Pro rozpuštění sněmovny je nezbytná ústavní většina 120 poslanců.

Místopředseda vlády v demisi Martin Pecina má ovšem za to, že se sněmovna nakonec nerozpustí: „Přiznám se, že jsem maličko skeptický. Myslím, že se 120 poslanců najde, ale ne teď v úterý, a že se sněmovna bude rozpouštět v září.“ Jazýčkem na vahách podle něj bude lavírující TOP 09, byť samotná strana změnu postoje odmítá. „Budeme-li všichni živí, což garantovat samozřejmě nemohu, tak budeme všichni na svých místech a budeme hlasovat pro rozpuštění sněmovny,“ slibuje místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. 

Naopak ODS prosazovala, aby se hlasování o rozpuštění odsunulo do doby, než Senátem a prezidentskou kanceláří projdou na poslední chvíli schválené zákony. Ve sněmovně proto v pátek navrhli, aby se mimořádná schůze přerušila až do 3. září. Například místopředseda strany Jiří Pospíšil se ale nechal slyšet, že rozpuštění podporuje. 

Jak dlouho schůze potrvá?

  • Miroslava Němcová, šéfka sněmovny:

„Odhad je velmi složitý. Když jsem slyšela, že chce vystoupit i poslankyně Kalábková, skoro bych se začala bát, že všichni poslanci například z klubu ČSSD mají za úkol vystoupit a v tu chvíli tam můžeme být opravdu do středy.“  


Postoj Věcí veřejných také není úplně jednoznačný - žádost o svolání mimořádné schůze podepsali jen čtyři poslanci z celkových jedenácti. Předsedkyně klubu Kateřina Klasnová očekává, že budou hlasovat pro rozpuštění, rozhodnutí zřejmě padne ale až po jednání klubu. Jasno zatím není ani v řadách nezařazených poslanců. Předčasné volby chce Kristýna Kočí, Jan Florián nebo Viktor Paggio. Proti se zřejmě postaví Jaroslav Škárka nebo Jiří Rusnok. 

Hlasování se zcela jistě nezúčastní vězněný Roman Pekárek nebo David Rath, který je ve vazbě. Omluvil se Petr Benda i Tomáš Úlehla. Výsledkem dnešního jednání dolní komory tak mohou být dva scénáře:

Sněmovna se rozpouští:


Sněmovna ústavní většinou 120 (či více) hlasů odhlasuje své rozpuštění. Bude se však jednat pouze o návrh, neboť dolní komoru podle Ústavy rozpouští prezident. Miloš Zeman už při své návštěvě Sněžky před deseti dny avizoval, že rozpuštění nebude odkládat. Podle předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského by prezident měl tento krok učinit zhruba do týdne, i když ústava žádný termín nestanoví.

Rozpuštěním Poslanecké sněmovny se rozeběhne šedesátidenní lhůta, do kdy musí proběhnout vlastní předčasné volby. Podle Zemanova vyjádření pro komunistické Haló noviny se jako pravděpodobný termín jeví pátek 25. a sobota 26. října.

Po dobu, kdy bude Česko bez sněmovny, zastoupí její činnost Senát. Ten v tu chvíli může přijímat tzv. zákonná opatření, která mají stejnou váhu jako zákon. „Ústava stanoví omezení, že tak se může dít pouze v případě, že věc nesnese odkladu, což je samozřejmě věcí výkladu,“ upozornil ústavní právník Jiří Hřebejk. Proces schvalování zákonných opatření je ale v lecčem odlišný od běžného schvalování předloh. „Nemá trojí čtení, pouze vláda může navrhnout zákonná opatření,“  upozornil. Ministři Rusnokovy vlády již také chystají předlohy zákonů, se kterými se na horní komoru obrátí – jde mj. o jmenování profesorů ministrem školství.

Poslanecká sněmovna ovšem může fungovat i po hlasování o rozpuštění, a to za předpokladu, že Zeman rozhodnutí o rozpuštění sněmovny pozdrží. O tento způsob řešení politické krize má zájem zejména ODS, která žádá, aby sněmovna byla fakticky rozpuštěna až poté, co Senát schválí veškeré normy týkající se občanského zákoníku, fotovoltaiky a sociálních služeb.

Sněmovna se nerozpouští:


Pokud se v Poslanecké sněmovně nenajde potřebná většina 120 poslanců, volební období započaté rokem 2010 řádně pokračuje. V dolní komoře ale neeixstuje žádná silná většina - sílu 101 hlasu totiž někdejší pravicová koalice v hlasování o důvěře Rusnokově vládě neprokázala.

V demisi nadále vládne kabinet Jiřího Rusnoka a řešení vládní krize má v rukou prezident, který podle Ústavy disponuje ještě druhým pokusem pro výběr premiéra. Zákon nejvyšší právní síly mu ovšem nedává žádné lhůty a sám Zeman již avizoval, že nikoho nepověří sestavením vlády do chvíle, než bude vyšetřena aféra Nagyová, jež stála na počátku politické krize.

Video Rozhovor s Lubomírem Zaorálkem (ČSSD)
video

Rozhovor s Lubomírem Zaorálkem (ČSSD)