Plány ministrů na zákonná opatření narážejí i u senátorů

Praha – Někteří ministři vlády Jiřího Rusnoka se v minulých dnech netajili úmyslem pokusit se po případném rozpuštění sněmovny prosadit legislativní normy senátní cestou. Senátoři nejen z tábora ODS, ale i ČSSD odmítají automatické kývnutí i na zákony, které snesou odkladu. Pravice navíc tvrdě kritizuje plán zabránit zrušení daně z dividend.

Ministr školství Dalibor Štys už avizoval, že předloží návrh na jmenování profesorů ministrem namísto prezidenta. Senátoři ale nesdílejí nadšení pro schvalování úplně všeho. „To je třeba zákon, který nepatří do sorty těch, které nesnesou odkladu,“ říká jasně předseda senátního ústavně-právního výboru Miroslav Antl (ČSSD). A předseda Senátu Milan Štěch dodává, že takový zákon může počkat na novou sněmovnu.

Výkonná rada ODS po svém dnešním jednání vyzvala vládu a horní parlamentní komoru, aby se „zdržely prosazování levicových záměrů prostřednictvím zneužívání zákonných opatření Senátu“. Občanští demokraté podle senátora Jaroslava Kubery nepodpoří žádný z návrhů, snad kromě snížení poplatků v nemocnicích.

Stokorunový poplatek v nemocnici zrušil s platností od ledna Ústavní soud. Pokud by politici zákon neprojednali, lidé by přestali platit úplně a nemocnice by přišly o dvě miliardy. Snížení poplatku na 60 korun zákonným opatřením Senátu může zabránit ztrátě příjmů, která by mohla tvrdě dopadnout na jejich provoz.

První místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek: „Institut zákonného opatření Senátu by měl být používán minimálně stejně zdrženlivě jako institut legislativní nouze v případě, že existuje sněmovna.“


Zatím není jasné, které normy v případě rozpuštění sněmovny premiér v demisi Jiří Rusnok do Senátu pošle. Sám zatím odmítá být konkrétní, rozhodnout hodlá během září. Avizoval ale, že cestu zákonného opatření zváží pouze u bezodkladných věcí. Po předčasných volbách by zákonná opatření Senátu sice musela potvrdit sněmovna, v platnost by ale vstoupila hned poté, co je odhlasuje Senát a podepíše prezident.