Čeští politici strkají před zítřejšími rasovými pochody hlavu do písku

Praha – Radikálové i policisté se bedlivě připravují na zítřejší den. Právě na sobotu 24. srpna jsou ohlášené protiromské demonstrace nejméně v pěti zdejších krajích najednou. Akce však podle avíz na internetu může být ještě větší - pořadatelé tvrdí, že má jít o nejrozsáhlejší protesty proti Romům za poslední čtvrtstoletí. Čeští politici k tomu přesto mlčí. Byť by se rasově motivovaných shromáždění mohly zúčastnit tisícovky lidí, jakkoli zasahovat by podle většiny politiků „nebylo rozumné.“

Neonacistické bojůvky, jak je označil Miloš Zeman, jsou podle něj jedním ze třech „ostrovů negativní deviace“ ve společnosti a je třeba proti nim bojovat. Zeman tak mluvil ve svém inauguračním projevu a svůj názor zopakoval v Lidicích a pak v souvislosti s protiromskými protesty v Českých Budějovicích. „Jediná cesta je aktivní represe. To znamená rozbíjet na samém začátku jejich demonstrace, jejich pseudokoncerty, kde se hajluje, konfiskovat krámky, kde se prodávají nacistické odznaky a tak dále,“ uvedl prezident v nedávném rozhovoru pro ČTK. Podobně se vyjadřoval už jako premiér, konkrétní akce z jeho slov ale nevzešly.

Pravicoví extrémisté svolávají na zítřek protesty proti menšinám nejméně do Ostravy, Českých Budějovic, Jičína, Duchcova a Plzně. Přestože jejich agitační činnost běží na plné obrátky, na politické scéně je mrtvo. Miloš Zeman nic iniciovat nebude. „Pan prezident se k těmto záležitostem už vyjádřil. Všechno, co k těmto, řekněme, extremistickým shromážděním chtěl říct, tak už řekl,“ uvedl pro portál ČT24 hradní kancléř Vratislav Mynář (SPOZ). A podobně jsou na tom další politici.

Tak určitě

„Tak extremismus samozřejmě je problém,“ začíná na dotaz po tom, jak se ODS popasuje se sobotními protesty, předseda poslaneckého klubu strany Marek Benda. „Na druhou stranu si nejsem jistý, jestli se mu zbytečně nedodává význam častým referováním a demonstrace se naopak nepodpoří,“ dodává. Mluvčí ODS na dotaz portálu ČT24 uvedl, že strana během dneška vydá „nějaké prohlášení“ k zítřejším protestům. Co v něm zazní a jaký by měl být jeho hlavní smysl, nechtěl mluvčí před schválením textu sdělit. 

Podobně mluví také staronový ministr vnitra v demisi Martin Pecina. „Samozřejmě, že to řešíme. Policie to řeší se samosprávou, snažíme se to zastavit,“ tvrdí. „Jen to nechceme komentovat.“ Jakýkoli apel, ať už do řad extremistů nebo řadových obyvatel daných měst, kterých je na podobných pochodech většina a stále přibývají, podle něj „nemá smysl.“ „Ty lidi patrně prohlášením politiků zastavit nejde,“ dodal Pecina.

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK
Autor: Petr Sznapka

Jenže zatímco politická scéna mlčí, radikálové získávají na hlasitosti. Na internetu se šíří pozvánky nejen do zmíněných pěti měst, ale nejméně do dvanácti. Například ještě Brna či Písku. A o demonstrace už na sítích projevily zájem tisíce lidí. Zvýšenou pozornost i těmto městům proto věnuje i policie. Například moravskoslezské policisty posílí kolegové odjinud. „Nelze vyloučit eskalaci násilí. Shromážděné informace nasvědčují bezpečnostním rizikům,“ uvedla policejní mluvčí Gabriela Holčáková.

I přes společný postup pořadatelů se podobně jasný a koordinovaný přístup volených zástupců nekoná. „Je to záležitost jednotlivých hejtmanů. Rozhodně nikdo z nich se na mě neobrátil s žádostí, abychom to koordinovali,“ uvedl pro tento server Michal Hašek (ČSSD), předseda Asociace krajů. „Já jako hejtman na jižní Moravě zatím nemám informace, že by se tam mělo něco konat. A ani strana k situaci žádné prohlášení nechystá,“ dodal. Podle něj by se hejtmani měli o „takové záležitosti starat sami,“ protože lépe znají situaci ve vlastním kraji.

Starostka Duchcova nečeká

Obdobné protesty probíhaly už v červnu a červenci v Duchcově a Českých Budějovicích. Že jsou protiromské nálady Čechů problém, vyplynulo i ze čtvrtletní zprávy Bezpečnostní informační služby o vývoji extremistické scény. Kontrarozvědka upozorňuje, že dominantní část protestujících například v Budějovicích tvořili běžní občané, kteří na akcích ventilovali svou nespokojenost s podle nich nedostatečným řešením problémů s romskou minoritou. Podle ní tato nespokojenost vyúsťuje mimo jiné z „latentního anticikanismu“ české společnosti.

„Nedomnívám se, že by se česká společnost víc extremizovala,“ myslí si však Petr Gazdík, starosta obce Suchá Loz a předseda poslaneckého klubu TOP 09. Přiznává, že vlivem ekonomické krize se sociální situace u některých skupin nutně zhoršila, a „to vyvolává podobné reakce, jakými pochody jsou.“ Ani jeho strana však k sobotním protestům nic nechystá.

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK
Autor: Petr Sznapka

Obce, ve kterých se pochody konají, považují problém za vážný. Na to už narazila mnohá města – nejen například Duchcov. Jeho starostka Jitka Bártová (nezávislá) se proto spolu s dalšími kolegy rozhodla apelovat na další starosty výzvou, aby postupovali společně a lépe tak prosadili své požadavky. 

„V několika obcích nespokojenost občanů s negativními projevy problematických obyvatel již vyústila v masové demonstrace. Dnes už nejde o izolované obce v severním pohraničí,“ píše s tím, že zatímco někde je situace už vyostřená, jinde zatím jen doutná. „Je třeba, aby věc byla konečně řešena na celostátní úrovni, protože kdo nemá problémy dnes, může je mít zítra,“ uvádí se v dokumentu.

Starostka Duchcova Jitka Bártová na problémy extremismu a protiromských protestů naráží opakovaně. Proto je mezi těmi, kteří místo slov jednají. „Nám šlo v první fázi o to, aby se radnice spojily a postupovaly společně. Osamocené výkřiky, viz například Šluknovské desatero, snadno upadnou v zapomnění,“ vysvětluje. Starostové o podrobnostech výzvy jednali na Svazu měst a obcí a rozhovory budou pokračovat. Situaci chtějí postupně uvolnit jasnými pravidly pro všechny strany. Volají například po změnách ve výplatě sociálních dávek tak, aby podněcovaly k práci. „Určitě nesouhlasíme s tím, aby se na radnice přesunula další odpovědnost ohledně sociálního bydlení a voláme po krocích, které zabrání výnosnému obchodu s doplatky na bydlení ze strany některých vlastníků domů s byty či ubytovnami,“ dodává Bártová.


K této výzvě už se přidalo 111 starostů napříč celou Českou republikou – například z krajů Středočeského, Moravskoslezského nebo Olomouckého. I přes značný úspěch apelu se ale výzva k představiteli starostů mezi poslanci, Petru Gazdíkovi, nedostala. „My sdružujeme více než 1 200 starostů České republiky a určitě je vhodný nějaký společný postup,“ dodal na adresu iniciativy starostky Bártové. Sám však žádnou aktivitu v tomto směru nechystá.