Už od konce války bojují u Apolináře s alkoholismem, závislých přesto přibývá

Praha - Lékař a legendární bojovník proti alkoholismu docent Jaroslav Skála založil 9. září 1948 první protialkoholní oddělení na pražské klinice U Apolináře, na stejném místě vznikla vůbec první záchytná stanice. I přes celosvětově unikátní péči v Česku každý rok alkoholiků přibývá. A lékaři naopak chybí.

První specializované lůžkové oddělení pro studium a léčbu alkoholu při psychiatrické klinice VFN vzniklo v budově bývalého kláštera u kostela sv. Apolináře, podle kterého se vžil neformální název. Apolinář v čele se Skálou postupně vypracoval komplexní léčebný program, režim a systém doléčování, zejména alkoholových závislostí, který se praktikoval i v zahraničí.

Skála také přišel s unikátním nápadem protialkoholních záchytných stanic. První otevřeli právě u Apolináře 18. května 1951. Skála stál i zrodu moderní adiktologie, oboru, který se zabývá výzkumem, prevencí a léčbou závislostí a jiných škodlivých návyků. V roce 1971 otevřel v Apolináři Středisko drogových závislostí, první specializované ambulantní pracoviště pro drogově závislé.

Jaroslav Skála


Jaroslav Skála na snímku z roku 1993O problematiku alkoholismu, která se stala určující pro jeho další profesionální dráhu, se začal Jaroslav Skála zajímat krátce po nástupu na psychiatrickou kliniku profesora Myslivečka. Inspirovaný myšlenkami amerických Anonymních alkoholiků založil už v únoru 1948 Klub lidí usilujících o střízlivost (KLUS). Skálovo protialkoholní oddělení, které vedl 34 let až do odchodu do důchodu v roce 1982, začalo pracovat jen o pár měsíců později. Základní rámec skálovské léčby se dodnes příliš nezměnil, i když vyhlášená Skálova „tvrdost“ o něco povolila. Přibylo terapie, která posiluje pacientovu motivaci nepít. Pověstný Antabus doplňuje už řada nových preparátů, které výrazně zmírňují „touhu“ po alkoholu.


Apolinář, který od roku 1992 vede primář Petr Popov, je zaměřen na léčbu závislostí na návykových látkách a patologického hráčství, terapie duálních poruch, tedy kombinace závislosti na návykové látce a další duševní poruchy. Léčba je z principu dobrovolná, tedy pro pacienty, kteří o ni mají zájem.

Záchytka už dnes u Apolináře není, přestěhovala se nejprve do areálu Na Míčánkách a od března 2004 funguje na Bulovce, kde má lepší zdravotnické zázemí.

Problém s alkoholem má minimálně každý desátý Čech, lékaři chybí

Od jejího založení prošlo chodbami kliniky přes 80 tisíc pacientů. Česká společnost je k alkoholu tolerantní, pivo Češi neberou za alkohol, a tak není divu, že jsou třetími největšími pijany alkoholu po Portugalcích a Irech. Dnes má, podle odhadů lékařů, problémy s alkoholem každý desátý Čech. Přesnější průzkumy komplikuje i to, že závislí si svůj problém připustí většinou až po letech.

Zatímco alkoholiků přibývá a navíc se do ordinací vrací, lékařů, kteří se na léčbu závislostí specializují, je kriticky málo. „Odhadujeme, že těch skutečně pracujících lékařů, specializujících se a pracujících v ambulancích je něco málo přes dvacet,“ uvedl přednosta Kliniky adiktologie Michal Miovský.

Nedostatek je i specializovaných zařízení, kam v počátcích závislosti stačí jen docházet. Přitom čím později přijde léčba, tím hůř se pacienti svojí závislosti zbavují. Na jejich léčbu se ale specializuje jen dvacet zařízení v zemi. „My se potom dozvídáme od těch, kteří přijdou k nám, že se předtím snažili najít takovou léčbu, a mohou to často i doložit, ale neuspěli,“ podotkl Pavel Popov z kliniky U Apolináře.

Závislým na alkoholu se mohou věnovat i psychiatři. Ti ale pacienty často odmítají. „Někdy je to také volba lékaře, protože neexistuje žádná bonifikace lékaře za práci s touto obtížnější klientelou,“ podotkl Popov.

Ilustrační fotoProtialkoholní záchytná stanice spadá do kategorie zdravotnických zařízení k umístění lidí pod vlivem alkoholu nebo jiných omamných látek, kteří ve svém stavu ohrožují sebe nebo ostatní lidi, jednají proti veřejnému pořádku, budí pohoršení nebo ničí majetek. Záchytky se mají postarat o bezpečné vystřízlivění klientů pod lékařským dohledem. Musí si ale pobyt zaplatit, pojišťovny ho nehradí.


Záchytky prošly za dobu svého fungování řadou změn a sporů. Například není jasné, jestli jsou zdravotnickým zařízením. Od roku 2011 je zřizují kraje a navíc jsou někdy mimo areál nemocnice. Ministerstvo zdravotnictví jim proto plánuje od Nového roku dát jednotný statut zdravotní služby, kde by o opilce pečovali jen psychiatři. Každého z nich by povinně hlásili praktickému lékaři.